Temná postava se rýsovala na vrcholu kopce. Shlížela do vesnice, na
dohořívající trosky jednoho domu. Stála tam už dlouho, osaměle a bez
hnutí. Shrbená, ačkoli při bližším pohledu bylo patrné, že se jedná o
mladého muže.

Pomalu přišel úsvit, ale v jeho duši vládla stále temnota a beznaděj.
Severus Snape pozoroval místo, které se stalo hrobem jeho milované Lily.

Je to snad slza na jeho tváři? Ne, jistě ne. Nejspíš jen ranní rosa. On
nepláče. Nemůže plakat. Slzy znamenají slabost a on musí být silný.

Zatnul pěsti tak silně, že na zem skanulo několik kapek krve. Mohl
poručit svému mozku, srdce ale neovládl. Jeho srdce ronilo slzy, bez
zábran a bez kontroly.

Toho dne zemřela Lily a spolu s ní i to, co bylo lidského v Severusovi.
Tom mladém a přes všechny ústrky naivním a důvěřivém. Narodil se nový
Severus Snape – chladný, odtažitý, sarkastický. Nenáviděný a nenávistný…
Čekající na svou příležitost. Pomstí se!