19)
O dva dny později seděla Hermiona se severusem a Ginny, která se rozhodla
zatím nevracet na Ústředí, v knihovně. Z dokumentů od Remuse se
nedozvěděli nic moc podstatného. Tom Raddle měl pár záznamů za šikanování
dalších dětí a zúčastnil se s domovem tří výletů.
„Neovládá někdo z vás němčinu?“ zeptala se najednou Ginny. „Autor téhle
pověsti o Grindewaldovi najednou v půlce stránky přešel z angličtiny do
němčiny.“
„Obávám se, že mé jazykové znalosti němčinu neobsahují,“ poznamenal
Severus.
„A tvé jazykové znalosti jsou?“ neodpustila si Hermiona.
„Angličtina, welština, latina a francouzština. Když není zbytí tak i
základy italštiny a španělštiny.“
„No, můj výčet by rozhodně nebyl tak impozantní, ale na rozdíl od tvého,
obsahuje i němčinu,“ pousmála se Hermiona a vzala si od Ginny knihu. Pár
minut si prohlížela německý text.
„Jsou to jen dvě stránky, které přímo navazují na předchozí text.
Doslovný překlad po mě nechtějte, ale jde o to, že byl pronásledován
skupinkou čarodějů. Málem ho dostali, ale on je vylákal na nějaký
ostrůvek v Irském moři, poblíž ostrova Man. Nikdo z pronásledovatelů se
odtud nevrátil. Pak se tu píše: „Hier hat er mit der dunkel Stärken
geeinet, er ist inbesiegt in hundret Jahre, als der Tod hat ihn
eingeholt.“ Což znamená: „Spojiv se tu s temnými silami, sto let
neporažen zůstal, než ho dostihla smrt.“ Od té doby se o ostrovu traduje,
že je prokletý.“ Znovu přejela pohledem text. „Proč najednou přešel do
němčiny, zvlášť, když je plná chyb?“
„Plná chyb?“ zeptal se Severus s neskrývaným zájmem.
„Hodně slov je podle mě špatně hláskovaných. Proč?“
„Autor té knihy je původem z Pruska a úředním jazykem Pruska byla…?“
„Němčina,“ odpověděli obě dívky najednou.
„Zvládneš pořídit doslovný překlad a seznam všech chyb?“
„Když mi seženeš německý slovník z 18. století.“
„Accio slovník,“ máchl Severus hůlkou k jedné z polic.
„Musím si pořídit novou hůlku,“ slíbila si Hermiona potichu. Severus se v
duchu plácl do čela. Beze slova opustil místnost aby se během pár vteřin
vrátil s pouzdrem na hůlku. Podal ho Hermioně. „Dřevo z vinné révy, blána
z dračího srdce, 12 palců.“
Hermiona na něj konsternovaně hleděla. Nakonec ze sebe vykoktala.
„Díky.“
Neodolala, aby pouzdro neotevřela a nevzala si hůlku do ruky. Nemohla si
nevšimnou, že v něm jsou dvě zcela identické hůlky.
„Dvě?“
„Vždy se vyplatí mít eso v rukávu,“ odpověděl záhadně.
Hermiona hůlkou zkusmo zakouzlila. Zkusila Patronovo zaklínadlo. Víc jak
půl roku nekouzlila a když se jí tohle kouzlo nepovede, alespoň nic
nezničí nebo nikoho nezraní. Čekala, že se objeví její patron. Vydra.
Obrovský stříbřitý panter, který skokem vyrazil z její hůlky jí vyděsil k
smrti. Zvlášť když několika svižnými kroky přišel až k ní. Postavil se na
zadní a přední tlapy jí opřel o ramena. Několik vteřin na ni hleděl, pak
se spustil na podlahu a rozplynul.
„Nemíval tvůj patron podobu vydry?“ zeptala se do ticha Ginny.
Severusovi stačil jediný pohled na smrtelně bledou Hermionu aby věděl, že
pochopila. Hermiona spěšně sebrala knihu i slovník a doslova utekla z
místnosti. Ginny chtěla jít za ní, ale Severus ji zarazil.
„Tohle si musí v hlavě srovnat sama.“
Ginny na něj chvíli nechápavě koukala, pak pochopila.
„Vaším patronem je panter, že?“ zeptala se nakonec tiše.

Hermiona se zhroutila na postel.
Panebože, co se to se mnou děje?
Viděla jsi, odpovědělo jí její racionální, emocemi nezatížené já.
To nemůže být pravda, prostě nemůže.
Tohle ti jako důkaz nestačí?
Ne, To ne…
Postav se pravdě čelem.
Ne, tohle se prostě nemohlo stát. Nemohla jsem se… Ne. Nemohla. Ne!
Stalo se a ty to neovlivníš.
Je to jen přátelství, nic víc. Jen přítel.
Můžeš se dál obelhávat, ale pravdu nezměníš.
Usnula až pozdě k ránu a probudila se unavená, ale poprvé za ty měsíce,
co tu strávila, měla ve svých pocitech jasno. Nevěděla, jestli ji to
uklidnilo nebo vyděsilo, ale byla ráda, že konečně ví, na čem je. Nicméně
to její problém neřešilo. Vlastně ho to spíš komplikovalo.


A/N: Opět jsme za půlkou a je tu obligátní otázka. Jaký konec byste si
přáli? Romantika nebo tragika? A varuju vás. Když říkám tragika, mám tím
namysli opravdu tragický konec. Takový Bradavický masakr hůlkou na
druhou. Tak Hezky pište do komentářů. Já teď jedu na chatu. Do konce
srpna se tu neukážu a nepřibude tu ani žádná kapitola. Až se vrátím,
zkouknu komentáře a dám se do psaní. A opět. S koncem se PRAVDĚPODOBNĚ
zařídím podle vás.