Uvnitř velké síně to šumělo jako v úle. Studenti všech čtyř kolejních stolů si sdělovali zážitky z prázdnin. Největší veselí panovalo u stolu Nebelvírské koleje. James Potter právě za asistence Siriuse Blacka předváděl nejnovější famfrpálovou fintu, nepodařila se mu ovšem tak, jak si představoval a skončil na podlaze. To vyvolalo velkou salvu smíchu. Náhle všechno přerušilo otevírání se velkých vrat. Síň se utišila. Dovnitř vešla profesorka McGonagallová. V zádech jí šel zástup budoucích prvňáčků a na konci toho všeho šla vysoká, pohledná blondýnka. Nesměle se na všechny kolem usmívala. V síni to zašumělo. Pořádek sjednala profesorka přeměňování rázným odkašláním. Poté, už se všechny pohledy stočily na moudrý klobouk na stoličce. Ten po pár vteřinách začal zpívat…. Když dozpíval, profesorka si znovu odkašlala: „ Až přečtu vaše jméno. Posadíte se na stoličku. Nasadím vám na hlavu moudrý klobouk a vy počkáte, až vás zařadí… „Cooková Clare.“ Klobouk přemýšlel jen okamžik než vykřikl: „ Havraspár.“ „Hart Allan.“ „Mrzimor.“ (..) Takto to pokračovalo ještě dalších třicet jmen. Nakonec z celého zástupu zbyla jen ona blondýnka. Ředitel vstal a odkašlal si: „ Chtěl bych vám oznámit, že tento rok mám čest, vám představit Elizabeth Brownovou. Nastoupí k nám do sedmého ročníku z Krásnohůlek. Doufám, že ji u nás dobře přivítáte.“ Nato, se Brumbál posadil a profesorka McGonagallová přečetla jméno nové studentky. Elizabeth si nasadila moudrý klobouk. Trvalo to pár minut než klobouk vykřikl: „ Nebelvír.“ Od našeho stolu – tedy od nebelvírského - se ozval ohlušující potlesk. Nezúčastněně jsem taky párkrát tleskla - aby se neřeklo. Možná si teď myslíte, že jsem nepřátelská mrcha… vůbec ne. Jenom tyhle typy znám moc dobře… Vysoká, hezká, prsatá a ještě ke všemu blondýna… Hm, jo. Ta si najde spoustu přátel. Vůbec nebude vadit, když já na tom seznamu nebudu. Aáá, jako bych to neříkala, už si potřásá rukou s Lily Evansovou…Ta se neztratí. Blondýnu jsem pustila z hlavy a začala věnovat pozornost Brumbálovi. Zrovna říkal, že nemáme chodit do zapovězeného lesa. Díval se přitom na Pottera a spol. nebo na Blacka a spol. či Lupina a spol… no, Petigrew a spol. to určitě nebude – ten se jen vozí s nima. No, zkrátka na Poberty – slyšela jsem, jak si tak říkají. Ale to je jedno… Hned jak nám ředitel popřál dobrou chuť, objevili se na talířích přímo hromady jídel všeho druhu. Bezva, tak na tohle už jsem se fakt těšila…. Když jsem zkonzumovala všechno, co bylo v mém dosahu - spokojeně jsem se rozvalila na lavici. Ježiši, já su ale nevychovaná ! Představila jsem se vůbec? Ne, a pochopili jste správně - byla to pouze řečnická otázka. Takže, abych to napravila. Jmenuji se Kate Surveyová. Navštěvuji školu čar a kouzel v Bradavicích a studuji na ní šestým rokem. Ti bystřejší z vás – no, vlastně i úplný trotlové - už určitě pochopili, že jsem v Nebelvíru. Jo, a doplňující informace: jsem totálně přežraná…. Chvála bohu! Brumbál opět stává. Už jen krátký proslov a pak… hurá do hajan…. Najednou do mě někdo strčil. Otevřu oči a vidím, že kolem mě lidi vstávají. Že bych to už zalomila na jídelním stole? Ha, rekord! To se mi ještě nestalo. Podívala jsem se na toho, kdo do mě drcnul. Šklebí se na mě tvář mého nejlepšího - no, vlastně asi jediného – kamaráda Alexe Westa. Ani nevím, jak jsme se dostali před buclatou dámu. Vím už jenom, že jsem zamumlala dobrou noc směrem k Alexovi a potom se jen svalila na svou postel v rohu. Ještě jsem ze sebe vysvlíkla hábit, hodila ho na zem a brejle švihla někam na noční stolek. Na zuby kašlu – vyčistím si je ráno… *** Ráno mě vzbudilo štěbetání těch slep..eee, mých spolubydlících. Ale co bych vám říkala… Jo, podle mého názoru jsou to prostě fifleny. Ještě, že jsou jenom tři… i když i to stačí. A bohatě. Ta první z nich: Amanda Vanityová: Středně vysoká – dlouhonohá a prsatá samozřejmě – černovláska s modrýma očima a „rudými rty“. Mezi její koníčky patří móda, kluci, večírky a… kluci. Poznávací znamení: Piští kdykoliv uvidí myš nebo pavouka. Další: Pamela Dunceová. Vysoká – taktéž dlouhonohá a prsatá – blondýna. Vlasy do půl zad. Oči hnědé a koníčky vesměs stejné jako Amanda. Poznávací znamení: Blbá jak trol. A poslední: Tess Creastová. Kdo by to byl řekl: Vysoká – opět dlouhonohá a prsatá – stejně jako Pamela blondýna, její vlasy se ale mírně vlní. Koníčky: viz předešlé dvě. Poznávací znamení: Frňák nahoru – to mají sice všechny, ale ona nejvíc. A ještě něco je pro ně typické: všechny mají vždy při sobě rtěnku, řasenku a oční stíny. Jedno slovo je vystihuje úplně přesně: Barbíny! Zázrak toho dne byl, že už byla volná koupelna. Vplula jsem tam. Umyla jsem si obličej a podívala jsem se do zrcadla. Dívala se na mě malá, tmavovlasá, rozcuchaná holka s poškozenými vlasy. Jak by mi řekli Barbíny: „ Máš používat kondicionér!“ Vyčistila jsem si zuby a pokusila jsem si učesat vlasy. No, trochu se mi to snad povedlo - ale stejně jsem je stáhla do dvou volnejch culíků. Když jsem vyšla z koupelny, barbíny tam už naštěstí nebyly. Jelikož je dneska neděle, hodila jsem na sebe šedej rolák a černý, plandavý kalhoty a vyrazila jsem dolů do společenské místnosti. Dole už na mě čekal Alex. Pomalu jsme se vydali do Velké síně na snídani. Hned, jak jsme vešli, jsem si všimla Elizabeth Brownové. Právě koketovala s Blackem. Ano, měla jsem pravdu. Ta se do kolektivu začlení dokonale. Elizabeth patřila mezi tu šťastně vyvolenou půlku, která byla předpovězena k tomu, aby byla obdivovaná tou druhou polovinou. Takže, jinými slovy: Z Elizabeth se právě stala členka místní elity.