28. kapitola Tiskla se k Severusovi a nemohla uvěřit tomu, co se právě děje. Když s ním před necelou půlhodinou mluvila , myslela si, že bude trvat mnohem déle, než se Severus rozhodne, jestli jí věří a dá jim šanci. Jenže podle toho, že ji zrovna líbá, se spletla a bylo jí to úplně jedno. Zapletla své ruce do jeho vlasů a přitáhla si jeho hlavu ještě blíž. Severusovy ruce zajely pod její halenku a dotek jeho chladných rukou na jejím roztouženém těle vyvolal slastný vzdech. Reagovala na jeho doteky a taky se vydala zkoumat jeho tělo. Přejela mu dlaněmi přes hruď, zastavila se u knoflíčku u krku a začala ho rozepínat. Když se jí podařilo rozepnout první dva knoflíčky, přerušila jejich polibky a přitiskla se rty na odhalenou kůži. Potěšena Severusovou reakcí ho dál líbala na krku a nepřestávala v rozepínání velkého množství knoflíků, které měl na svém hábitu. Zbavila ho hábitu a než se pustila do rozepínání košile, zatáhla ho do ložnice. ----- Probouzela se příjemně odpočatá a pocit teplého těla přitisknutého k jejímu a silné paže, která ji objímala, jí vehnal do tváři červenou barvu, když si vzpomněla, co se předešlou noc stalo. V životě si nepředstavovala, že skončí v posteli se Severusem Snapeem a už vůbec ne, že by ho mohla mít ráda. Jenže obě dvě věci se už staly a rozhodně ničeho nelitovala. Pomalu se otočila v jeho náručí, aby se na něho mohla dívat, ale zjistila, že on už je vzhůru a pozoruje ji. „Dobré ráno,“ řekla a usmála se. „Dobré,“ odpověděl a nejistě jí úsměv oplatil. Nahnula se k němu a letmo ho políbila na koutek úst. Přitáhl si ji blíž a polibek prohloubil. Strávili několik minut líbáním, ale když Severusovy ruce zabloudily na její zadeček, Hermiona polibek přerušila a odtáhla se. Severus ji pozoroval zpoza přivřených očí, které byly zastřeny touhou a vůbec se mu nelíbilo, že se odtáhla. Než si ji stačil přitáhnout zpět, Hermiona kolem sebe omotala přikrývku a vstala. Nechala Severuse ležet v posteli a odcházela ke dveřím. Severus, zmaten jejím chováním, si málem ani nevšiml, že přikrývka, kterou kolem sebe pečlivě omotala, odhalovala její nahá záda a pohled na její nahé tělo, ho vzrušoval. Viděl, jak se ve dveřích zastavila a otočila hlavu jeho směrem. „Jdu do sprchy. Přidáš se?“ zeptala se s hranou nevinností a zmizela za dveřmi. Severus nevěřícně zamrkal a vůbec nedokázal přijít na to, jak je možné, že si s ním Hermiona takhle pohrává. Kdyby ji neznal, vůbec by ho nenapadlo, že má něco společného s tou samou dívkou, kterou učil na škole. Zahnal myšlenky na to, že ji znal už jako dítě, vstal z postele a vydal se za ní. Vstoupil do obývacího pokoje a první, co ho uhodilo do očí, byla tmavě zelená přikrývka, kterou se Hermiona zakrývala, jak leží na zemi. Z laboratoře uslyšel vycházet zvuk padající vody, na nic nečekal a vydal se za Hermionou. Slyšela ho vstoupit do koupelny, ale neotočila se k němu, když vycítila, že se přidal k ní do sprchy. Pokračovala v umývání svého těla, když najednou houba zmizela z jejích rukou a ocitla se na jejích zádech, kam ji přiložil Severus, když jí začal umývat záda. Vychutnávala si jeho péči, nechávala se od něho hýčkat a když si myslela, že už déle nevydrží jen nečinně stát, otočil si ji čelem a zhluboka políbil. Přitlačil ji ke stěně sprchy a ona cítila jeho vzrušení. Zvednul ji, obtočila mu nohy kolem boků a rukama se přidržovala jeho ramenou. Teplá voda dopadala na jejich spojená těla a zvuk tříštící vody tlumil jejich společné vzdechy. ---- Zpátky do laboratoře k výzkumu se dostali krátce po poledni, ale když začali pracovat, nenechali se ničím vyrušovat. Letmé pohledy na toho druhého si dovolili jen v případě, když lektvar nebyl v kritické fázi přípravy. Oba byli profesionálové a věděli, že nepozornost může být velmi nebezpečná, obzvlášť když se pracovalo na novém lektvaru. Den se pomalu blížil ke konci a oni se znovu nepohnuli z místa. Hermiona se unaveně protáhla, když se zbavila posledních zbytků jednoho z neúspěšných lektvarů a přála si jediné. Spánek. „Severusi, jsem unavená,“ řekla a na potvrzení svých slov zívla. „Měla bych jít.“ Severus na tom byl podobně. Moc toho nenaspali a ani jejich ranní aktivity jim na energii nepřidali. Sám nechtěl nic jiného, než se položit do postele a spát. Jenže by byl rád, kdyby Hermiona zůstala. „Nemusíš odcházet,“ řekl a přišlo mu, že po všem co se stalo, neví, jak se má chovat. Večer a ráno bylo všechno v pořádku, jenže když vyřešili otázku, jestli spolu mají navázat vztah, nevěděli, jak to mají vlastně udělat. A rozhodně si to nemyslel jen on. „Nechtěla bych tě obtěžovat. Potřebuješ se v klidu vyspat a já taky. Nevím, jestli bych toho byla schopná s tebou po svém boku.“ „Hermiono!“ řekl důrazněji a přistoupil blíž k ní. „Neobtěžuješ! A jestli máme být spolu, společnému spaní se nevyhneme a tím nemyslím jisté aktivity, které jsme spolu už prováděli, ale obyčejný spánek.“ Hermiona se na něj omluvně usmála. Taky nevěděla, jak se má chovat. Věděla o něm, že je dost uzavřená osoba a nechtěla na něj tlačit. „Ráda bych zůstala.“ „Dobře,“ odpověděl. „Jestli se potřebuješ osprchovat, můžeš jít první,“ řekl a kývnul rukou ke dveřím, za kterými se nacházela koupelna a poté odešel. Hermiona se odebrala do koupelny, rychle se svlékla a nechala na své tělo dopadat studenou vodu. Potřebovala se trochu probrat, jinak by bylo možné, že ještě usne. Po krátké sprše se osušila ručníkem, vyčistila zuby a přeměnila halenku na noční košili. Vyšla z koupelny a vyrazila do ložnice. Severuse našla jen v kalhotách a rozepnuté košili. Dech se jí zadrhl v hrdle, když ho takhle uviděla. Měla možnost vidět ho zcela bez oblečení, ale pohled na Severuse v tak uvolněném oblečení byl možná ještě víc vzrušující. Přinutila se odtrhnout od něho oči, uložila zbytek svého oblečení na křeslo, přešla k posteli a rozmýšlela, která strana je asi Severusova. „Obvykle spím na levé straně, ale jestli ti víc vyhovuje, nebude mi to vadit,“ řekl, když si všiml jejího váhání. „Ne, díky. Pravá strana je skvělá,“ řekla a rychle vklouzla pod peřinu. Sledovala Severuse, jak vytahuje černé kalhoty ze skříně a odchází z pokoje. Severus stejně jako Hermiona, nechával své tělo zchladit studenou vodou, jenže on k tomu měl docela jiný důvod. Fialová, nad kolena dlouhá, noční košile, kterou měla Hermiona na sobě, dokonale kopírovala křivky jejího těla a perfektně zvýraznila její přitažlivost. Jestli má vedle ní ležet, aniž by se jí dotkl víc, než plánoval, nutně studenou sprchu potřeboval. Vešel zpátky do ložnice a našel klidně oddechující Hermionu, přikrytou peřinou a s vlasy rozprostřenými přes celou polovinu její postele. Potichu uložil své věci zpět do skříně a opatrně ulehl vedle Hermiony, aby ji neprobudil. Hermiona se jenom mírně zavrtěla a přitulila se k němu blíž. Objal ji paží a zanedlouho i on upadl do spánku.