Blaženě se rozhlédl.
„Jaro… Ty drobné radosti. Páchnoucí skládka, páchnoucí kuchyně,
páchnoucí…“
„My dva taky zrovna nevoníme,“ přerušil B.J. litanii.
„Aby jo, po dvanácti hodinách na sále…“

Po chvíli už spokojeně seděli v Bažině a popíjeli.
„Skvělý ročník,“ chválil Howkey. „Jaký je recept?“
„Tvoje týden staré ponožky…“
„Proč moje?“
„ Frank mi svoje nechtěl půjčit.“

Následovalo pohrdavé odfrknutí. To je jen vyprovokovalo

„Máš rande se Šťabajznou?“
„Major Houlihanová a já jsme přátelé,“ odvětil ctnostně.
„Taky jsem míval takového přítele,“ zasnil se Howkey.
„Povídej,“ vybídl ho B.J.

„Vy zvrhlíci!“
„Co ho žere?“
„Asi na něj letos jaro přišlo dřív než na ni…“