Nebyl ve své kůži. Cítil se stísněně.
„Aspoň se pokuste tvářit mile,“ napomenula ho jeho společnice.
„Ty hadry mě škrtí.“
„Ty hadry… se nazývají smoking. Pro takovéto příležitosti nezbytný oděv.“
„Vám se to mluví, vy se v něm potit nemusíte.“
„Omluvíte mě? Měla bych jít pozdravit pár známých.“

Zasmušile pozoroval, jak odchází. Zatracení Angličané. Snobští pijáci
čaje…
Celé tohle údajné sledování byl nesmysl.
Po chvíli se vracela a vypadala rozrušeně.

„Pohněte sebou, Dempsey!“
„Co šílíte? I kdyby se tu měla stát nějaká vražda, o čemž pochybuju, máme
ještě dobrou hodinu čas. Přece si potrpíte na systém a tradice, no ne?“