Tonička si zkoumavě prohlížela toho velkého pána.

"Přejete si?" zeptala se slušně, protože tak byla vychovaná. Navíc
zdvořilost dokáže některé lidi spolehlivě vyvést z konceptu...
"Tvoji rodiče nejsou doma?"
"Jsem tu sama," potvrdila.

Chlapík bez dalšího zdržování zamířil do stavení a začal systematicky
hledat cokoli cenného.

"Krást je špatné," poučila ho Tonička.
"Zalez a buď ráda, že se Ti nic nestane," odsekl hrubě.

Tonička si povzdechla. Takže to půjde tou složitější cestou...

"Měl byste vědět dvě věci... Za prvé, jsem čarodějka."
Nedbalým pohybem si nasadila špičatý klobouk. Muž začal couvat.
"Za druhé, támhle je propadlo do sklepa... Jo, přesně tam."