Čtveřice mužů na tábořišti pozorovala, jak dvojice mizí v lese. "Snad Snape Alison nezabije," povzdechl si B.J. "Snad Bodie Hermionu neznásilní," doplnil Hawkey. "Neměli byste dámy tak podceňovat," ušklíbl se House. "Věřím, že si dokáží poradit." Ray se prozíravě zdržel vyjadřování. Neznásilní... to určitě ne, to není Bodieho styl. Ale zblbne ji natolik, že se s ním vyspí dobrovolně. Tím si byl skoro jistý. Co se týká Alison, tam si vůbec netroufal odhadovat, co se mezi nimi může stát. "Pustíme se do práce!" zavelel. "Na přístřešek potřebujeme nějaké slabší kmínky jako podpěrnou konstrukci a spoustu palmového listí na střechu." "K čemu to vlastně?" zabrblal Hawkey. "Stačí přece, když ochráníme zásoby, nám trocha deště spíš prospěje než uškodí." "Jenže včera ten déšť trval necelou hodinku. Co když přijde pořádný celodenní liják? Nebo ještě hůř celonoční? Potřebujeme mít zázemí, když by se volně na pláži spát nedalo." Proti tomu se nedalo nic namítat. Dokonce i House se rozhodl přiložit ruku k dílu. Copak o to, shromažďování materiálu bylo celkem jednoduché, prales poskytoval bohaté zásoby dřeva a listí a nebylo ani nutné chodit nikam daleko. Horší bylo, když přišlo na to jednotlivé kmeny spojit do nosné konstrukce... "Musíme nejdřív pořádně ukotvit v zemi čtyři rohové kůly," vyhlásil Hawkey, který se opět pasoval na předáka. "A spojovací trámy k nim pak budeš připevňovat jak? Když budou dva metry vysoko..." vyjádřil jisté pochyby Ray. "Jasně, nejdřív se musí spojit celá konstrukce dohromady a pak ji teprve vztyčit a zapustit do země," přidal se B.J. "Celá konstrukce, jo? To bych chtěl vidět, jak se vám to podaří," namíchnul se Hawkey. "Jak? No blbě..." ušklíbnul se House a pak jim ukázal, co si posledních pár minut kreslil do písku. "Pokud vím, měl by být postup následující. Připravíte si přední i zadní stěnu, které pak vztyčíte. Trámy, které budou obě stěny spojovat, pak opravdu budete muset připojit až ve výšce, jiná možnost není. Stejně tak nahoře začnete následně pokládat střechu. A teď, když dovolíte, se půjdu radši věnovat přípravě oběda." S těmi slovy se odbelhal k ohništi a pustil se do porcování obří želvy. Zbylá trojice po sobě nejistě pokukovala. "To mám nejradši. Když někdo komanduje, ale aby přiložil sám ruku k dílu, to ne," bručel Hawkey. "Že to říkáš zrovna Ty, kámo," uculil se B.J. "Můžeme být rádi, že máme aspoň plán. Teď už ho jen realizovat," podotknul Ray. "Nepotřebujete pomoct s obědem?" zavolal Hawkey na House v posledním zoufalém pokusu vyhnout se fyzické práci. "Ani ne, děkuji," ozvalo se škodolibě od ohniště. "Zapomeň!" ozvalo se vrčivě od B.J.e a Raye. "Měl jsem jít radši se Snapem na bylinky," pronesl trudnomyslně Hawkey. "Víš, jak se Ti bude krásně spát, když budeš vědět, že ses na vybudování toho přístřešku podílel?" snažil se ho nalákat B.J. "Jo... Budu se každých deset minut budit hrůzou, že na mě padá střecha." ................................ "Dokud nebude ta chatrč hotová, nemáte nárok na oběd!" zakřičel na ně místo povzbuzení House. V takhle dobrém rozmaru už nebyl hodně dlouho. Sice je fakt, že se mu v písku nechodilo zrovna snadno, ale noha ho vůbec nebolela, což je věc, kterou nezažil už pár let. A jako bonus tu měl na pozorování několik zajímavých postav. Jestli si původně myslel, že se zaměří výlučně na Snapea, celkem rychle tento názor přehodnotil. Jistě, snaha vyvést toho chlápka z jeho ledového klidu byla pořád na prvním místě v žebříčku jeho priorit, ale zezadu na ni mohutně útočily takové úkoly jako zjistit, co mají za lubem Bodie a Doyle, přimět Pierse, aby se pořádně zapojil do souboje o ženskou část osazenstva, vyprovokovat Cameronovou k jasnému projevu ohledně Snapea, vytáčet Bodieho přátelskými hovory s Hermionou a podobně. Někde mezi těmi pletichami by zřejmě taky měl zkusit vymyslet, jak se z tohohle ostrova dostat zpátky domů. Ale tenhle bod programu zatím odsunul jako nepříliš zajímavý. Pobaveným pohledem přejel skupinku dohadující se, jak neinteligentněji zahájit stavbu. Pak už se radši věnoval přípravě masa. "Musíme šetřit hřebíky, nemáme jich zase tolik. Co půjde, zkusíme svázat liánami," navrhnul Ray. "No jak myslíš... Předvedeš nám to?" zašklebil se B.J. a Hawkey spokojeně přikývnul. "Tady nejste v divadle, pánové," upozornil je. "Ne? Škoda..." Ray si pomyslel, že se mu konečně podařilo narazit na chlapíky ukecanější než Bodie. Nikdy by nevěřil, že je něco takového možné. Ovšem tihle dva, to byla síla. Ne že by si stěžoval, s nima se aspoň dalo pošťuchovat a byli docela zábavný. Ne jako černý přízrak Snape. Představil si ho uprostřed lesa s Alison, která je schopná na něj zbožně civět... Zabral za provaz tak silně, až ho přeškubl. "Ne tak zprudka, kámo," klidnil ho Hawkey. "Něco tě žere?" přidal se B.J. "Ani ne..." "Opravdu? Netoulá se Ti hlavou žádná mladá doktorka a starší kouzelník?" "Cože?!?" podíval se překvapeně na B.J.e. "Včera večer jsem měl s Alison zajímavý rozhovor," ušklíbl se dotyčný. "O čem jste mluvili? Co říkala?" vybafl na něj Ray. "Ať nějdřív dodělá tu stavbu," vložil se do diskuze s potutelným úsměvem Hawkey. "Nenapovídej," odbyl ho B.J. "Hej! To je vydírání..." "Nazval bych to spíš oboustranně výhodným obchodem." "Zdá se mi, že moc kecáte a málo pracujete," přišoural se k nim House. "Nemáte se náhodou starat o oběd?" ozval se Hawkey. "Nebudete tomu věřit, ale to maso se dokáže opékat docela samostatně. Na rozdíl od téhle boudy, která se nejspíš sama nepostaví." Pravděpodobně by se dokázali takhle smysluplně dohadovat donekonečna. Jenže v ten okamžik je něco vyrušilo... "Slyšeli jste to?" zeptal se vyplašeně Hawkey. "Hluchý ještě nejsem," odtušil House, ale i on vypadal dost zneklidněně. "Výstřel," vydechl Ray. "Někdo má problémy..."