Jednotlivé skupinky se postupně trousily zpátky do tábora. Hawkey nechal Alison odpočívat a vydal se zjistit, jestli mu něco neuniklo. Severus s B.J.em se vrátili s náručí plnou všelijakých rostlin a překvapivě bez toho, aby se navzájem pozabíjeli. Snape se vzápětí někam zašil. Bodie na chvíli odložil svádění Hermiony a radši s Rayem pokračovali v budování tábora, takže přístřešek už byl téměř dokonalý a pohodlně by se do něj v případě potřeby všichni vešli. House se opět dobrovolně vrhnul do přípravy jídla. Hermiona se tak nějak bezprizorně potloukala po okolí a znovu si v duchu procházela předchozí rozhovor s Bodiem. Alison se probudila. Noha ji trochu bolela, ale jinak se cítila v pohodě. Nikoli poprvé za pobyt na ostrově jí blesklo hlavou, že by tomu záhadnému časoprostorovému víru měla být vlastně vděčná. Tolik mužské pozornosti nezažila už hodně dlouho a bylo jí to velice příjemné. Hawkey byl opravdu milý. Sice nepochybovala o tom, že nejbližší další příležitost využije k tomu, aby se ji pokusil vmanévrovat přímou cestou do postele... tedy přesněji řečeno spíše za nějakou písečnou dunu... ale vlastně se tím vůbec necítila pohoršená. Sympatičtější jí byl sice stále Snape, ale… už jednou si naběhla, když se snažila sbalit House. Neměla zájem o podobné fiasko. Takže se rozhodla pro vyčkávací taktiku. ...................... "Ty se nehodláš zapojit do soutěže?" přisedl si Ray k B.J.ovi povalujícímu se ve stínu palmy. Nemusel se ptát, jakou soutěž má na mysli. Pohled na Hawkeyho a Bodieho, kroužící jako dravci kolem jedné oběti, byl dostatečně výmluvný. "Jsem ženatý. Šťastně a spokojeně," odpověděl s úsměvem, aby si vzápětí povzdechl: "Doufám, že svoji ženu brzy uvidím." "Neboj, určitě se odsud nějak dostaneme." "To asi jo, jenže já se dostanu zpátky do Koreje..." "Je to tam asi drsný, co?" "Jak se to vezme... Jsem doktor, nikdy jsem si neplánoval vojenskou kariéru. Ani jsem netoužil mít specializaci na sešívání ran po šrapnelech. Je to nesmyslné vraždění. Denně vidíme na operačních stolech kluky, kteří sotva dospěli. Nadáváme na příšerné podmínky, vedro, zimu, nedostatek hygieny... ale nejhorší je ta bezmoc..." "Chápu..." Ray pátral v mysli, co vlastně ví o korejské válce. Moc toho nebylo. Záhy ji zastínil větší a krvavější konflikt ve Vietnamu... Začínal chápat, proč by nebylo moudré prozrazovat věci z budoucnosti. Zároveň byl ale zvědavý, jak vypadá svět v roce 2010. Pokud by mohl soudit ze skupinky čtyřech osob obývajících momentálně tento ostrov, ženy se nijak výrazně nezměnily, ovšem muži zdegenerovali v příšerné nesamostatné protivné mrzouty. Nějak ale tušil, že House a Snape nebudou reprezentativní vzorek populace... "Díky, že se s Bodiem staráte o obživu a ubytování naší tlupy. Bez vás už bychom asi byli na pokraji smrti hladem," přerušil ticho B.J. "To je v pohodě," mávl rukou Ray, "aspoň se nějak zabavíme. Jinak by s Bodiem nebylo už vůbec k vydržení..." "Nezdá se Ti divný, jak skoro neřešíme tu naprostou iracionalitu toho, co se s námi stalo?" "Řekl bych, že na nás tak působí klima toho ostrova. Jestli je pravdivá ta Hermionina teorie o zkoušce, muselo se nějak zajistit, abychom nezešíleli... Nebo to je prostě jenom tím, že člověk podvědomě vytěsňuje všechno, co je mimo jeho chápání." "Takže si namlouváme, že jsme tu vlastně na krásné dovolené?" "Tak nějak..." B.J. zjišťoval, že se mu s Rayem povídá opravdu příjemně. „Přestaň se tu poflakovat,“ vyrušil je Bodie, „potřebujeme ještě nějaký palmový listy na střechu.“ „Copak, už Tě poslala do háje, že se hrneš do práce?“ odhadl Ray poměrně správně situaci. .................. Ospalou odpolední atmosféru rozřízl výstřel a následně Bodieho výkřik: "Rychle sem! Raye uštkl had!" "Promiň krásko. Osud..." zašklebil se Hawkey, zvedl se od Alison, se kterou zrovna klábosil, a rozběhl se k místu, kde na zemi ležel Ray. Ležel až příliš klidně... "Je to zástava srdce," potvrdil B.J., který už se nad ním skláněl. "Uhni, zkusím masáž," odstrčil ho jeho kolega. "Zajímavý zvyk, střílet po všem, co se hýbe," utrousil ironicky Severus při pohledu na krvavou změť, která před pár minutami byla zřejmě ještě hadem. "Měl jsem Vám ho dát za košili!" naštvaně odsekl Bodie. "Možná ano..." přikývl nevzrušeně Severus, "alespoň bychom měli z čeho připravit protijed." "Přestaňte!" okřikla je Hermiona. "Hlava není moc poškozená, střela prošla uprostřed těla. Vidíte, profesore?" "Nejsem slepý, Grangerová." "Jenom zaslepený," neodpustil si House, který už taky dokulhal, zároveň s Alison, čímž byla skupinka kompletní. "Cameronová, odeberete ten jed, nebo tu budete stát jako socha?" „Můžete ji přestat komandovat?!? Je zraněná, jestli Vám to nevadí,“ ozval se B.J. „Ale ruce má snad zdravé, ne?“ Zpocený Hawkey vzhlédl k hloučku dohadujících se osob: "Jestli to někoho zajímá, srdce naskočilo. Ale ten protijed by se hodil..." "Díky, kámo," polácal ho uznale po zádech Bodie. "Příprava séra bude trvat několik hodin," upozornila Hermiona. "Nesmysl. Stačí přidat odebraný hadí jed do základu," opravil ji Severus. "Vy máte..." "Jistěže mám." Hermiona pocítila silnou touhu Snapea praštit po hlavě něčím pořádně tvrdým... Místo toho mu vyrvala z rukou ampulku se základem protijedu a opatrně do ní přidala tři kapky jedu, který Alison vyždímala z mrtvého hada. Sklonila se nad Rayem, jemně mu otevřela ústa a nalila do nich sérum. "Uff, dobře to dopadlo," vydechl B.J. a vyjádřil tak názory většiny. "Ještě ne..." pronesl zlověstně House. "Copak? Zdá se Vám to řešení příliš jednoduché?" otočila se na něj Cameronová se směsicí rezignované pobavenosti a zvědavosti. "Nijak nereaguje." "Je to sotva minuta, co dostal protilátku." "Hadí uštknutí by nemělo vyvolat takovou ztuhlost," podotkl House a s námahou si klekl vedle nehybného Raye. "Tohle ji ovšem vysvětluje spolehlivě," ukázal na ránu na hlavě, kterou přes husté kadeře všichni přehlídli. „Vskutku umění spadnout na jediný kámen v širém okolí,“ ozval se Snape, ale vzhledem k hodně naštvaným výrazům všech ostatních radši zmlknul. "Co budeme dělat?" začal mírně panikařit Bodie. "Počkáme," odpověděl Hawkey. "Je v bezvědomí. Nejspíš se probere za hodinku dvě sám." "A když ne?" "Pád mohl vyvolat krevní sraženinu," uvažovala Alison. "Pokud by se dostala k mozku..." "Měli bychom mu snížit nitrolebeční tlak." "Na to tady ale nemáme vybavení." "Budeme muset improvizovat." "Myslíte operovat ho nožem opáleným nad ohněm a ránu sterilizovat mořskou solí? Mluvíme tu o mozku… I u té ranní operace nohy to bylo na pováženou." "Stop!" překřičela Hermiona dohadující se smečku doktorů, kterým do toho kecal navíc i Snape... Jen Bodie byl nezvykle potichu a očima spočíval na svém parťákovi. "Máte nějaký geniální záchranný plán, Grangerová?" zavraždil ji pohledem Snape. "Nikoli. Ovšem hádky očividně k ničemu nevedou... Můžeme počkat pár hodin, jestli se neprobudí sám. V mezičase zkusíme vymyslet, jak případnou operaci provedeme." "Ale..." "Souhlasím!" řekl pevně Bodie. Pohled na něho všechny samozvané léčitele přesvědčil, že by nebylo radno ho provokovat. Debatující hlouček se přesouval k ohništi. "Bude v pořádku, neboj," dotkla se Hermiona lehce Bodieho paže. "Oni jsou opravdu dobří, víš. I když se někdy chovají jako děti..." "Díky," vzhlédl k ní vděčně. "Nevím, co bych si bez vás..." "Tamhle ti umělci," přerušila ho Hermiona a širokým obloukem ukázala na všechny ostatní, snad s výjimkou House, by zase bez Tebe a Raye nedokázali ani rozdělat oheň, natož aby na něm něco uvařili..." "Myslíš, že to je součást té zkoušky?" "Neřekla bych, že to ten někdo, kdo nás sem poslal, plánoval do takových podrobností. Ale určitě čekal, že budeme muset spolupracovat."