Bodie nešťastně pozoroval svého parťáka. Už toho spolu prožili spoustu a
zranění se jim rozhodně nevyhýbala. Jenže tady... Bez vybavení, bez léků
a přístrojů. K čemu mu bude, že tu jsou rovnou čtyři dokotoři, pokud by
bylo potřeba provést nějakou složitou operaci. Zatraceně! Cítil se
opravdu pod psa. Nesnášel ten pocit bezmoci.

Vzal ho za ruku. Jako kdyby se mu pokoušel předat kus svojí síly a
životní energie.
"Probuď se, Rayi," zašeptal tichounce a prosebně.

Hermiona nad nimi stála se slzami v očích. Nevěděla, jestli má zůstat s
Bodiem a trochu ho povzbudit nebo jít za ostatními a zapojit se do
vymýšlení způsobu, jak případně Raye vyléčit při zdejších primitivních
podmínkách. Nakonec se zvolna vydala k ohništi.

"Pokud je to krevní sraženina, nemáme tu jedinou šanci, jak ji bezpečně
odstranit," říkal zrovna Hawkey.
"Musí existovat nějaká možnost," hlesla Alison. "Přece ho nenecháme
umřít."
House jen protočil oči.
"Cameronová, proboha. To je vyjádření jako od nějakého hysterického
příbuzného. Vy jste snad doktorka..."
"Bezradná doktorka... Jestli víte, jak ho zachránit, tak se vymáčkněte."
"Je to vážně tak zlé?" zeptala se Hermiona.

Doktoři se po sobě podívali. Všichni vypadali dost sklesle. Slova se
váhavě ujal House.
"Nevíme jistě, že to je krevní sraženina. Může se za hodinu nebo dvě
probudit naprosto fit. Ale jestli se neprobudí sám... Nemůžeme dělat
vůbec nic. Cokoli bychom zkusili, může jeho stav ještě zhoršit. Buď
bychom mu poškodili mozek, způsobili ochrnutí části těla nebo ho rovnou
zabili."
"Jenže ta krevní sraženina, pokud tam je... ho přece zabije taky, ne?"
ujasňovala si Hermiona situaci.
"Ne nutně a ne hned... ale ano, bohužel to riziko je značné," odpověděl
ztěžka Hawkey.
"Ale... ale..." koktala Hermiona a po tvářích se jí koulely slzy. Pak se
s nadějí obrátila na Severuse: "Nemůžeme uvařit nějaký lektvar, který by
tu sraženinu rozpustil?"

I ostatní mu napjatě viseli na rtech. Pomalu zavrtěl hlavou a vysvětlil:
"Nemůžeme... I kdybychom z přísad, které tu jsou k dispozici, něco
vymysleli, což vůbec není jisté... pořád je tu ten problém, že my nevíme
jistě, jestli to je sraženina. Bezvědomí může mít i jiné příčiny."
Hermiona sklopila hlavu. Tudy cesta nevede...
"Co by se stalo při použití lektvaru, kdyby se nejednalo o sraženinu?"
zeptal se B.J., kterému to na rozdíl od Hermiony jasné nebylo.
"Vykrvácel by..." odpověděla jednoduše. "Většina lektvarů funguje tak, že
si dokáže v těle sama najít problematické místo a to začít léčit. Kdyby
ale žádnou sraženinu nenašel, začal by ředit všechnu krev."
"A zneutralizovat působení toho lektvaru, kdyby se zjistilo, že škodí,
nějak nejde?" zajímal se Hawkey.

Hermiona i Severus okamžik uvažovali. Ostatní čekali.
"Možná... Ale pravděpodobnost, že se něco zvrtne, je obrovská," řekl
Severus.
"Určitě je ale menší, než kdybychom zkoušeli nějaký chirurgický zákrok,"
podotkla Alison. "Tam to totiž není pravděpodobnost ale jistota..."

House, který už nějakou dobu do hovoru nezasahoval, si vzal rázně slovo.
"Předpokládám, že máme zhruba dvě hodiny času. Když se do té doby
neprobere sám, musíme se o něco pokusit. Takže vy dva se pusťte do
přípravy lektvarů. Vy," ukázal na B.J. e a Hawkeyho," zkontrolujte jeho
životní funkce a prověřte, jestli nebude reagovat na dotyk kolem místa té
rány. A já s Cameronovou si promyslíme, jaká další nemoc by mohla vést k
tak hlubokému bezvědomí a jaká je možnost, že by se taková nemoc u něj
objevila."

Nikdo neprotestoval a tak se rozešli ke svým úkolům.

.....................................

Za pár minut se k Hermioně a Severusovi přišoural Bodie.
"Můžu vám nějak pomoct? Hawkey mě vyhodil, že se tam prý akorát pletu..."
"Takže jste se přišel plést sem. Znamenité," utrousil Snape.

Hermiona po něm šlehla naštvaným pohledem a pak se otočila k Bodiemu. Ten
stál s rukama sevřenýma v pěst a zjevně bojoval s touhou dát Snapeovi
pořádnou ránu. Jen vědomí, že Rayův život závisí mimo jiné i na tomhle
sarkastickém šmejdovi, ho zadrželo. Zatraceně, copak nechápe, že chce být
aspoň trochu užitečný?!?

"Nejdřív přines vodu a víc dřeva na oheň," zadala mu pokyny Hermiona.
"Pak budeme asi potřebovat nějaké další přísady, ještě si to musíme
promyslet."
Přikývl a bleskurychle zmizel.
"Musíte být tak hnusný?!?" zavrčela potom na Snapea. "Copak nevidíte, jak
mizerně se cítí, když je jeho kamarád zraněný a on nemůže nic dělat?"
"Nejsem tady od toho, abych léčil psychické frustrace," odfrknul si a dál
se věnoval třídění nasbíraných bylinek.
"Ne, Vy je totiž způsobujete..." podotkla Hermiona.

..................................

"Takže Cameronová, jaké máte nápady?" vklouzl House do svého oblíbeného
modelu ´vy my navrhujte diagnózy a já vám budu dokazovat, jak jsou
nesmyslné´.
"Přehnaná reakce na to hadí uštknutí nebo na protijed."
"Způsobila by tak hluboké bezvědomí?"
"V kombinaci s tou ránou do hlavy to není vyloučené."
"Víme, jaký byl sled událostí? Kousnul ho had, prásknul sebou o zem,
ztratil vědomí. Bylo to opravdu takhle? Nebo spadl na zem a teprve potom
ho zranil ten had, kterého zalehl?" napadlo House.
"Bodie!" zakřičela Alison. "Pojď sem, potřebujeme se Tě na něco zeptat."

.................................

"Puls je slabý ale pravidelný," zahájil improvizované vyšetření B.J.
"Zorničky mírně rozšířené, žádná reakce."
"Ranky po hadím kousnutí už jsou zatažené, bez známek možné infekce."
"Mechanické podněty na těle taky bez odezvy."

Dívali se na sebe a ani jednomu se příliš nechtělo pokračovat. Jenže co
jim zbývalo...

"Prohmatám mu hlavu. Sleduj, jestli bude nějak reagovat," řekl Hawkey.
"Dávej pozor," upozornil ho malinko zbytečně B.J.

Oba věděli, že jeden příliš silný či neopatrný dotek by mohl sraženinu
uvolnit. Ta by se vydala na pouť, na jejímž konci... Ucpání cévy a smrt.

Hawkey odhrnul Rayovy bujné kadeře a oběma palci se dotkl hlavy pár
centimetrů od rány. Mírně zatlačil. Ray sebou trhnul, otevřel oči dokořán
a nadzvedl se. Vzápětí však zase klesl bezvládně k zemi.

"Je to dobře nebo špatně?" podíval se B.J. nejistě na svého kolegu.
Ten nadzvedl Rayovi znovu víčka a zkoumal zorničky.
"Snad dobře, podívej. Pohýbují se a reagují na světlo. Zdá se, že se
probouzí."

A opravdu... po pár minutách Ray znovu otevřel oči.
"Co se stalo?" ozval se. "Proč ležím na zemi?"
"Heuréka!" zařval Hawkey.
"Všichni sem!" přidal se B.J.
"Co blbnete?" ptal se zmateně Ray a chtěl se zvedat.
"Lež a ani se nehni," zarazil ho Hawkey.

Všichni přiběhli či přikulhali tak rychle, jak byli schopní. Ray těkal
očima z jednoho na druhého a pořád mu nebylo moc jasné, co se děje.
Hermiona zadržela Bodieho, který se k němu vrhal a chystal se ho sevřít v
objetí.
"Nejdřív vyšetření," upozornila ho.
"Jaké vyšetření?" dožadoval se vysvětlení Ray.

"Co si pamatujete naposled?" ujal se výslechu House.
"Šli jsme s Bodiem do lesa pro nějaké další palmové listy na střechu...
Cítil jsem nějaké bodnutí v noze... Pak už nevím... Co to bylo?"
"Had. Pořádně jedovatý... A pak jsi se ještě praštil do hlavy o šutr,"
odpověděla Hermiona.
"Naštěstí máš důkladně tvrdou palici," pronesl s úsměvem Bodie, ale jeho
hlas byl podivně zastřený.
"Jsem teda v pořádku? Proč se nemám zvedat?"

Všichni po sobě nejistě pokukovali.
"Jak zjistíme, jestli tam opravdu není nějaký problém?" vyslovila Alison
otázku, která jim vrtala hlavou.
"Bez rentgenu a dalších přístrojů? Těžko..." dal očekávanou odpověď B.J.
"Já se ale cítím v pohodě," ujišťoval je Ray.
"Vaše pocity jsou nicméně v tomhle případě naprosto irelevantní," odbyl
ho House.
"Měli bychom ho ještě pozorovat, jestli se neprojeví komplikace,"
nadhodil Hawkey.
"A když se projeví?"
"V mezičase bychom se měli vrátit k přípravě lektvarů a zkoumání možných
diagnóz."

"Je tu ještě jeden způsob," promluvil Severus. "Předpokládám, že bych ve
Vaší mysli měl uvidět, co se stalo."
"Chcete na něm zkoušet to co onehdy s Hermionou?" zeptal se Bodie.
"Nitrozpyt by skutečně měl fungovat," přikývla Hermiona.
"Potřebuji ale Vaši spolupráci. Jste ještě zesláblý, takže když se budete
bránit, mohl bych Vám ublížit."

Ray nevypadal ani trochu nadšený představou, že by se mu Snape měl hrabat
v hlavě...