Kapitola šestá – První rok Pozn. autorky: Prosím čtěte: Příběh bude lepší, ale zatím jsem se rozhodla na stručné shrnutí děje, který se neliší od originálu, použít dopisy. Snad se vám to bude líbit. Breanie Pozn. překladatelky: Mně se tahle technika líbí. Je to zajímavější, než kdyby opisovala ty části z knížek. Můžu vás uklidnit, že téhle techniky se bude používat nejvíc jen v tomhle prvním ročníku, trochu pak i v druhém a třetím. Potom už je děj trochu jinačí, takže tam už dopisy moc nejsou. Ajka13 Milý Harry, GRATULUJU! Vždycky jsem věděl, že z tebe bude úžasný famfrpálový hráč. Konec konců, koukni se na mě. Byl bych trochu šokovaný, kdybys v tomhle nebyl po mně. Kdyby tu teď byla Lily, pravděpodobně by řekla: „Ego, Jamesi, Ego!“. Ale co, byl jsem sakra dobrý hráč famfrpálu, to si musím přiznat. Gratuluju k přijetí do Nebelvíru. Vypadá to, že za ten týden jsi zažil spoustu dobrodružství. Ale bylo by to snazší, kdybys měl ten plánek – určitě by ti tolik nehrozilo, že tě někdo chytí. Myslím, že vím, proč tě ten učitel Lektvarů tak nesnáší. Vzpomínáš na všechny ty Pobertovské příběhy, co jsme ti s Moonym vyprávěli? Byl tu jeden kluk – určitě si na něj pamatuješ -, kterému jsme říkali Srabus…no, jeho pravé jméno je Severus Snape. Ještě pořád se moc nemusíme, ale nedělej si s tím starosti, prostě ho ignoruj. Beztak nic nezmůžeš, když je z něj teď učitel. Ale všechno bude fajn, neboj. Beztak ale nechápu, jak se takový hňup mohl stát učitelem. Koukám, že sis našel spoustu nových přátel. Nevilla Longbottoma si pamatuju. Zrovna včera jsem v Příčné ulici narazil na jeho babičku. Jsme rád, že jste pořád přátelé. Neměli jsme zrovna moc času se za nimi stavit, že? Augusta je přísná žena, takže si můžu jen představovat, jaké to pro Nevilla muselo být, vyrůstat s ní. Z toho, co jsem slyšel, se ale nikdy nepřenesla přes to, co se stalo Alici a Frankovi. Jsem moc rád, že ses před Malfoye postavil a bránil ho. To praví přátelé dělají. Jsem na tebe pyšný. Ron Weasley je asi správnej kluk. Jeho otec myslím pracuje na ministerstvu se mnou. Měl bych se za ním stavit a představit se mu. Mám pocit, že se jmenuje Artur. Co se týče té Hermiony…asi je malinko otravná, ale určitě je v ní i něco víc. Vem si třeba Petera – taky byl pěkně otravnej, ale vyrostl z toho. Tady se nic moc neděje. Já jsem pořád v práci a Moony je zaneprázdněný řešením svého malého chlupatého problému. Je odhodlán najít lék, a já věřím, že se mu to jednoho dne podaří. Také přemýšlím nad tím, že bych znovu vymaloval a trochu upravil pokoje ve východním křídle. Vím, že je moc nepoužíváme, ale když se o ně nebudeme starat, brzy začnou chátrat. Zatím pracuju jen na nějakých plánech, uvidíme, jak to půjde. Moonyho tvůj dopis taky potěšil. Oba doufáme, že brzy zase napíšeš. Dávej na sebe pozor, Táta P.S. Foolishovi se po tobě moc stýská. První noc hrozně kňučel, ale teď už je v pohodě. Nechal jsem ho spát ve své posteli. Milý tati, Měls pravdu, Hermiona je vážně fajn. O Halloweenu někdo vypustil horského trolla. Měli jsme se vrátit na kolej, jenže jsem si vzpomněl, že nám Levandule Brownová řekla, že Hermiona brečí na dívčích záchodech. Ron jí totiž řekl, že je příšerná a že se nediví, že s ní nikdo nekamarádí. Hermiona ho slyšela a utekla na dívčí záchodky v slzách. Rozhodli jsme se jít za ní místo na kolej, abychom jí varovali před trollem – přeci jenom jsme za to, že brečí, mohli my. Jenže k našemu zděšení se ten trol vydal právě na ty záchodky, kde byla Hermiona. Když jsme tam vběhli, zrovna se jí chystal praštit obrovským kyjem! Já jsem na něj skočil a vrazil mu hůlku do nosu – samozřejmě mu to nic neudělalo. Pak jsem ječel na Rona, ať něco udělá, a on použil první kouzlo, na které si vzpomněl – Wingardium Leviosa. Ten obrovský kyj se vznesl do vzduchu a potom spadl trollovi rovnou na hlavu a omráčil ho. Potom se přiřítila profesorka McGonagallová a byla pěkně naštvaná. Napřed nám vyhubovala, a pak chtěla vědět, proč jsme sem přišli. No, Hermiona jí řekla, že hledala toho trolla, a že kdybychom s Ronem nepřišli, že už by byla mrtvá. Oba jsme na ní zůstali ohromeně zírat – ona lhala učiteli! No, hádám, že jsou asi situace, které musíte společně prožít, abyste se stali přáteli. A tohle je zrovna jedna z nich. První famfrpálová zápas sezony! My vyhráli! Moc děkuju, že jsi mi poslal Nimbus dva tisíce – neměl jsem na mysli nové koště, ale děkuju. Byl jsi tam, takže ti nemusím říkat, jak to bylo úžasné, teda až na ten problém s koštětem. Zjistili jsme, co ho způsobilo. Snape! Pokusil se mě zabít! Všechno to začalo dneska ráno, když jsme si všimli, že kulhá. Jeho noha byla celé od krve. Já, Ron a Hermiona si myslíme, že se v předvečer Všech svatých pokoušel obejít toho psa a trolla pustil ven, aby odpoutal pozornost. No a potom při famfrpálu začalo moje koště zlobit a snažilo se mě shodit dolů. Však jsi to viděl. No, Hermiona si všimla, jak na mě Snape pořád zírá a něco si pro sebe mumlá, jako kdyby se mě pokoušel začarovat nebo tak něco. Potom, co mu Hermiona podpálila hábit, ztratil koncentraci, takže jsem se mohl vyhoupnout zpátky na koště a chytit zlatonku. Vyhráli jsme, jo!! Po zápase jsme šli navštívit Hagrida a hned jsme mu vyklopili naše podezření ohledně Snapea. Ukázalo se, že ten tříhlavý pes patří Hagridovi a jmenuje se Chloupek – hloupé jméno pro zabijáckou bestii. Ale co, Hagrid byl vždycky trochu bláznivý. Potom nám řekl, že to, co Chloupek hlídá, ať už je to cokoli, je jenom mezi Brumbálem a Nicolasem Flamelem. Z Hagrida je snadné vytáhnut informace, i když má tak zvláštní vkus na domácí mazlíčky. Jsem rád, že jsi nechal Foolishe spát s tebou v posteli. Musí se cítit sám. Hlavně ho neshazuj z postele, hrozně potom vyvádí, a já moc dobře vím, v jakých podivných polohách spíš. Nechápu, jak s tebou mohla mamka spát v posteli! Nejspíš skončila milionkrát na zemi. Pamatuju, jak strejda Remus vyprávěl, že i v Bradavicích si spal dost podivně, nebo si skončil na podlaze. Štěstí, že nespím jako ty! Měj se fajn a pozdravuj strejdu Moonyho, Harry P.S. Můžu zůstat na Vánoce v Bradavicích? Ronovi rodiče jedou do Rumunska navštívit jeho bratra Charlieho. Nechci, aby byl ve škole sám. Milý Harry, jsem rád, že se ti nové koště líbí. Byl to Remusův nápad. Byli jsme oba moc pyšní, že ses dostal do týmu. Zápas byl úžasný. Gratuluji k výhře! Hrál jsi skvěle. Snape se tě snažil shodit z koštěte? Jsi si tím jistý? To je vážné obvinění, ale každopádně to nenechám jen tak. Srabus byl vždycky slizkej hajzl. Řekni Hermioně, že jsem moc rád, že mu podpálila hábit. Jen mě mrzí, že jsem to neviděl. Nicméně jsem měl trošku nahnáno, když jsem viděl, jak se můj jedenáctiletý syn sotva drží na koštěti. Ale létal jsi pravdu skvěle. Ani Moony, ani já nejsme moc překvapení, že Chloupek patří Hagridovi. Vždycky měl zalíbení v nebezpečných zvířatech. Nicolas Flamel byl Brumbálův učitel. Vím, že spolu pracovali na něčem, co souviselo s nesmrtelností, ale teď si nemůžu vzpomenout, o co se jednalo. Ale nedělej si s tím hlavu. To se tě netýká. Gratuluju k přemožení horského trolla! Dostali jsme dopis od McGonagallové o vašem Halloweenském dobrodružství. Řekni Ronovi, že odvedl skvělou práci. Omráčit trolla jeho vlastním kyjem – moc chytré. Moony si myslí, že je to legrační, ale když to řekl McGonagallové, moc nadšená nebyla a mumlala něco v tom smyslu: Jaký otec, takový syn. Pořád ještě přemýšlím nad těmi pokoji ve východním křídle. Nechci nic extra měnit, jen snad vyměnit podlahy, vymalovat nebo vytapetovat. Ale nevím, uvidíme. Myslím, že výzdoba pokojů není má silná stránka. Stejně asi všechno nechám na Maddy. Já jen chci, aby to nechátralo a bylo…pěkný. Průběžně mě informuj ohledně těch padacích dveří, ale hlavně se kvůli nim nedostaň do problémů. Měj se, Táta P.S. Samozřejmě můžeš zůstat, když chceš, ale příště ho pozvi sem. Jo, a Foolishe jsem nechal spát v posteli jen jednou, potom si tam lezl sám, takže si nemá proč stěžovat. Milý tati, Děkuju za plášť. Poslal mi ho Brumbál, ale je vlastně od tebe. Říkal, že sis ho k němu kdysi dal, a že‘s ho požádal, aby ti ho vrátil, až se nebudeš muset skrývat. Prý na něj narazil a řekl si, že by se mi mohl líbit. Neviditelný plášť! Hned jsem ho použil, abych se dostal do knihovny s omezeným přístupem. Hledal jsem něco o Nicolasu Flamelovi. Nic jsem nenašel. Ale musel jsem utéct před Filchem a paní Norrisovou. Dostal jsem se do nějaké staré učebny a v ní stálo velké zlaté zrcadlo. Když jsem se do něj podíval, viděl jsem sebe, tebe a mamku. Byla opravdu nádherná. Chtěl jsem to ukázat Ronovi, aby věděl, jak moje mamka vypadala, jenže místo toho viděl v zrcadle sám sebe jako primuse a famfrpálového kapitána. Nerozuměl jsem tomu. Ale potom jsem si všiml nápisu na rámu zrcadla: Mízar bozyhu otešave lařáv ten. (orig: Erised stra ehru oyt ube cafru oyt on wohsi. Pozn. překl.) Když to přečteš pozpátku, znamená to: Ne tvář, ale vaše touhy zobrazím.(v orig: I show not your face, but your heart’s desire. Pozn. překl.) Vracel jsem se sem každou noc, abych jí znovu viděl, ale pak jsem narazil na Brumbála. Nezlobil se. Řekl mi, že je to Zrcadlo z Erisedu a že ukazuje ty nejhlubší a nejusilovnější tužby srdce. Takže moje největší tužba asi je mít mamku zase zpátky, abychom my tři byli opravdová rodina. Ron mě naučil kouzelnické šachy. Prohrál jsem na plné čáře. Ron je v nich opravdu dobrej a podle Freda a George jedinej, kdo ho porazí, je jejich bratr Bill. Myslím, že bych ani nehrál tak špatně, kdyby se mi Percy nesnažil tak usilovně radit. Poslední dobou mívám špatné sny – o té noci, co k nám přišel Voldemort. Moc si z nich nepamatuju. Většinou jen smích a zelené světlo. Nevím, proč se ty sny vrací zrovna teď. A nejhorší věc na konec: Snape bude soudcovat náš další zápas. Co když se zase o něco pokusí?? Modli se za mě, tati. Měj se fajn a pozdravuj strejdu Remuse. Harry Milý Harry, Úplně jsem na ten plášť zapomněl. Ale jsem si jistý, že ho ještě hodně využiješ. Když jsem byl já ve škole, používal jsem ho v jednom kuse. Pamatuju, že Pobertové pod ním zažili spoustu dobrodružství…no a pro rande je to jako stvořený; však to za pár let zjistíš sám. Ve skutečnosti jsme ho jednou se Siriusem využili k jedné srandičce se Snapem. Do teď mám pocit, že se mu nikdy nepodařilo prokázat, že jsme to byli my. Svázali jsme mu nohy k sobě a nechali jsme ho skákat do Vstupní síně a zpívat přitom Beach Boys. Samozřejmě jsme se napřed ujistili, že je dole dostatečně velký dav. No nic, … blažené vzpomínky na týrání Snapea. Ale z toho jsem už vyrostl. Omlouvám se za to, co jsi viděl v zrcadle. Přál bych si, aby tu byla s námi. Chybí mi víc, než cokoliv na světě. Byla to úžasná osoba a ještě úžasnější matka, a ano, byla opravdu velice krásná. Žádná fotka nemůže vystihnout její opravdovou krásu. Přál bych si, aby tu byla a viděla, jak jsi vyrostl. Vím, že nás pozoruje a nejspíš někdy lomí rukama nad mými rodičovskými technikami. Vždycky tvrdila, že jsem nezodpovědný pitomec, ale milovala mě. A vím, že milovala i tebe. Nedělej si s šachy moc velké starosti. Někdo je v nich hold dobrej a někdo ne. Já jsem v nich přímo příšernej, takže nikdy nezkoušej je se mnou hrát. Úplně bys mě rozdrtil. Zato mám pocit, že Moony je v nich docela dobrej. Určitě nepohrdne nad dobrou partií šachů a naučí tě přitom i pár tahů – můžeš potom zkusit porazit Rona. Nevím, proč se ti vracejí ty zlé sny. Možná je to tím, že‘s viděl Lily v tom zrcadle. Moc si s tím nelam hlavu. Ale jsem rád, že’s mi to řekl. Nedělej si se Snapem starosti. Brumbál mi slíbil, že se na zápas půjde podívat. Takže jsi v bezpečí. Měj se a pozdravuj všechny, Táta P.S. Dostal jsem od Brumbála pozvání na zápas, takže se brzy uvidíme! Milý tati, Našli jsme Nicolase Flamela! Je známý pro výrobu Kamene mudrců. Teď už víme, proč po něm Snape jde. Nesmrtelnost a zlato! Doufám, že se k němu nikdy nedostane. Při zápase se stalo něco úžasného – Ron a Neville se poprali s Malfoyem, Crabbem a Goylem! Neville je z toho celý bez sebe. Řekli jsme mu, aby si trochu věřil, a on to vzal dost vážně. Prošvihli jste to. Proč jste vlastně odešli tak brzo? Slyšel jsem, jak Snape mluví s Quirrellem v zapovězeném lese. Byl jsem se tam po zápase podívat – Snape ví, jak se dostat ke kameni! Tlačil na Quirrella, aby mu prozradil ještě svou ochranu Kamene. A jestli ví, jak projít kolem Chloupka…To potvrzuje moje teorie. On nejen že jde po kameni, on už i ví, jak překonat všechny překážky. Podle Hagrida Kámen chrání Chloupek, potom kouzla profesorů Prýtové, McGonagallové, Kratiknota, Snapea, Quirrella a Brumbála. To není dobré znamení, jestli už ví, jak zvládnout všechny překážky. Teď něco jiného – Hagrid měl draka! Norského ostrohřbetého. Vyhrál ho od někoho v hospodě. Snažili jsme se mu vysvětlit, že nemůže chovat draka. Je to nezákonné a navíc – bydlí v dřevěném domě! Jenže nás vůbec neposlouchal. Po tom, co se vylíhnul, ho pojmenoval Norbert – Hagrid je vážně blázen. Jenže nás viděl Malfoy, takže jsme se draka museli zbavit. Napsali jsme Ronovo bratrovi Charliemu, který pracuje s draky v Rumunsku. Souhlasil, že si Norberta odveze, takže jsme ho s Hermionou (Rona kousnul do ruky, takže byl na ošetřovně) o půlnoci táhli až na Astronomickou věž, Jsme takoví pitomci! Byli jsme tak nadšení z toho, že je Norbert konečně pryč, že jsme nechali plášť ve věži a chytla nás McGonagallová! Ukázalo se, že Neville zaslechl Malfoyovu historku o drakovi a snažil se nás varovat. Jenže se ztratil, takže dostal trest s námi. A každýmu nám strhla 50 bodů. Což je dohromady 150! Jediná dobrá věc na tom byla, že Malfoy taky dostal školní trest. A znovu jsem zaslechl Snapea, jak mluvil s Quirrellem a bojím se, že už zná všechny překážky a pokusí se dostat ke Kameni. Náš trest měl být s Hagridem v Zapovězeném lese, což by nebylo tak strašné. Ale Malfoy vystrašil Nevilla, takže jsem šel s Mafoyem já. Měli jsme zjistit, co zabíjí jednorožce a pije jejich krev. Zjistil jsem to – Voldemort! Firenze, jeden kentaur, mě zachránil před tím, co pilo jejich krev. Ale ve chvíli, když jsem se přiblížil k té věci, mi přímo explodovala jizva. Ještě nikdy jsem nic podobného necítil. Nikdy mě takhle nebolela. Jednou mě zabolela, když na mě Snape hodil jeden z těch svých vražedných pohledů, ale tohle se s tím nedalo srovnávat! Firenze mi řekl, že to Voldemort zabíjel jednorožce a pil jejich krev, a že je to nevýslovná ohavnost, a že člověk, který pije jejich krev, žije jen napůl a v zatracení. Takže Snape nechce kámen pro sebe, ale pro Voldemorta. To nemůžu dopustit, tati. Jestli uvidím ještě něco podezřelého, půjdu rovnou za Brumbálem. Hermiona mě tu nutí, učit se na zkoušky, takže se ozvu později. Mějte se, Harry Milý Harry, AŤ TĚ ANI NENAPADNE JÍT PO TOM KAMENI SÁM! KDYBY SE JEDNALO JEN O SNAPEA, NEDĚLAL BYCH SI S TÍM TAKOVÉ STAROSTI, ALE NECHCI TĚ NIKDE POBLÍŽ VOLDEMORTA!!! NEVÍM, JAK JE MOŽNÉ, ABY BYL VOLDEMORT V ZAPOVĚZENÉM LESE, KDYŽ NEMÁ TĚLO, ALE CHCI, ABYS ŠEL ROVNOU ZA BRUMBÁLEM!!!! Opatruj se, Táta P.S. Omlouvám se, že jsem musel odejít, ale zavolali mi z práce. Byl jsi úžasný! Skvělá hra! *** Harry se probudil o týden později na ošetřovně. James spal vedle něj na židli, vlasy měl rozcuchanější víc než obvykle, jak se jimi neustále projížděl prsty, a brýle nakřivo. Harry se posadil a nasadil si vlastní brýle. „Tati?“ James se okamžitě probudil a přejel si rukou po strništi na tváři. „U Merlina, Harry! Měl jsem takový strach! Jak ti je?“ „Jsem v pohodě,“ ujistil otce Harry. „Co Ron a Hermiona?“ „Jsou v pořádku, ale ty máš, co vysvětlovat!“ zachmuřil se James, posadil se na okraj postele a pevně Harryho objal. „Konečně vzhůru, Harry?“ ozvalo se ode dveří. Harry zvedl hlavu a pohlédl na ředitele. „Ano, pane. Byl to Quirrell! To on se snažil ukrást Kámen a-“ Brumbál gestem ruky Harryho utišil a usmál se. „Spoustu si toho zaspal, Harry. Všechno je v pořádku a Kámen je v bezpečí. Dostal ses k němu včas. Sešli jsme se s Nicolasem a Kámen jsme zničili. Spolu se svou ženou mají ještě spoustu elixíru, aby dali do pořádku některé své záležitosti.“ Harry se na Brumbála tázavě zadíval. „Ale oni potom zemřou, ne?“ „Pro někoho jako jsou oni, je smrt jen další dobrodružství.“ Brumbál popošel k Harryho stolku a s úsměvem zvedl jednu čokoládovou žabku. „Pozdravy od tvých přátel a obdivovatelů. To, k čemu ve sklepení došlo mezi tebou a profesorem Quirrellem je naprosté tajemství. Takže to pochopitelně ví celá škola. Myslím, že to byli Fred a George Weasleyovi, kteří se ti pokusili poslat záchodovou mísu; bezpochyby doufali, že tě to pobaví. Madam Pomfreyová se nicméně domnívala, že by to nebylo příliš hygienické, a zabavila ji.“ Harry nedokázal potlačit úsměv. Brumbál si povzdechl a posadil se na židli vedle Jamese. „Tak Harry, proč nám neřekneš, co se dělo, když jste se dostali přes padací dveře?“ Harry se zamračil a na okamžik pohlédl na otce, než s povzdechem začal vyprávět. Začal tím, jak dostali podezření, že se Snape rozhodne Kámen ukrást už ten den a rozhodli se jít s tím za McGonagallovou. Když jim profesorka neuvěřila, rozhodli se jít dolů na vlastní pěst. Jak se dostat přes Chloupka jim nedopatřením sdělil Hagrid, Hermiona si potom vzpomněla, že Ďáblovu osidlu vadí světlo. Pokračoval tím, jak se dostali přes místnost s létajícími klíči a díky Ronovi i přes šachovnici. Vysvětlil, jak se dostali přes mrtvého trolla do místnosti s lektvary, kterou překonali hlavně díky Hermioně. Skončil tím, že Voldemort se skrýval v Quirrellově těle, a že Snape se ho celý rok snažil chránit, ne ho zabít. „Proč by se ksakru Snape snažil chránit mého syna?“ zeptal se zmateně James. Brumbál se usmál. „Nejspíš proto, že ti ještě něco dluží. Když ses Quirrella dotkl, Harry, rozpustil se, nebo se rozpadl v prach?“ „No, on…zmizel. Ale proč se mě nemohl dotknout?“ „Na to ti můžu snadno odpovědět,“ řekl Brumbál a jemně se usmál. „Díky lásce. Láska je ta nejčistší emoce na světě. Tvá matka obětovala svůj život, aby zachránila ten tvůj. I když Lily v ten okamžik nezemřela, přesto to byl smysl jejího jednání. Láska je silný cit, Harry. Máš ji v sobě, ve vlastní kůži…Proto se tě Quirrell nemohl dotknout, protože svou duši sdílel s ďáblem.“ Harry tiše přikývl. James Harryho objal kolem ramen a rukou mu pocuchal vlasy. „Tak hrozně jsem se o tebe bál! Určitě ti nic není?“ „Je mi fajn, tati.“ Harry se podíval na Brumbála a snažil se vykroutit z otcova sevření, když mu dával James pusu na čelo. „Pane, ještě jedna věc mi vrtá hlavou…jak jsem dostal Kámen z toho zrcadla?“ Brumbál se spokojeně usmál a v očích mu vesele jiskřilo. „To byl jeden z mých nejskvělejších nápadů – a mezi námi, to už něco znamená. Abys věděl, Kámen mohl najít jen ten, kdo chtěl kámen najít, ale ne zneužít.“ James se pomalu zvedl. „No nic, budu muset jít. Potřebuju si dát sprchu a oholit se. A taky se půjdu podívat za tvou m-…é za Moonym…a potom ještě musím někam jít. Dnes máš ještě oslavu na ukončení roku a zítra se už uvidíme na nádraží.“ Naklonil se, aby dal Harrymu pusu na čelo, ignorujíc jeho vrtění. „Mám tě rád, Harry.“ „Taky tě mám rád, tati, měj se.“ Sledoval, jak jeho taťka odchází spolu s Brumbálem a potom se už nechal obskakovat madame Pomfreyovou. Později se za ním stavili Ron a Hermiona a vyprávěli mu, co se dělo, když se vydali do sovince. Brumbála potkali už ve Vstupní síni; všechno věděl a byl na cestě do třetího poschodí. Harry sklesle zjistil, že Nebelvír prohrál famfrpálový pohár, protože ležel v době posledního zápasu v bezvědomí na ošetřovně. Hagrid se na něj přišel podívat s tváří celou od slz. Vyčítal si, že Harry málem umřel jeho vinou. Přinesl Harrymu fotoalbum s fotkami jeho rodičů z dob Bradavic a ze svatby. Harry byl rád, že má nějaké další fotky s maminkou. Dojatě poděkoval a potom už nervózně čekal, než ho madame Pomfreyová propustí z ošetřovny, aby mohl jít na závěrečnou hostinu. Později na hostině dostali Harry, Ron, Hermiona a Neville body za jejich statečnost. Neville proto, že se postavil svým přátelům, protože nechtěl, aby přivedli Nebelvír do maléru. Dohromady dostali 170 bodů, díky čemuž dopomohli Nebelvíru vyhrát Školní pohár. Pro Harryho to byl jeden z nejšťastnějších okamžiků v jeho životě.