"Mňam, to je lahůdka. Úžasné!" rozplývala se Margaret a olizovala si labužnicky prsty. Hawkey a B.J. souhlasně přikývli a s chutí se natáhli pro další dávku želvího guláše. Zato House na to jejich nadšení hleděl poněkud skepticky. "To maso je lehce vysušené a omáčka je nedosolená," upozornil je. "Vždyť říkám, že to je úplně vynikající," reagovala Margaret ještě spokojeněji. "Vysušené a nedosolené je vynikající?" nadzdvihl ironicky obočí. "Jen lehce vysušené," opravil ho B.J. "Podívejte," smiloval se nad jeho nechápavým výrazem Hawkey a rozhodl se mu to objasnit, "musíte brát v úvahu, s čím srovnáváme. V Koreji nás ten sadista říkající si kuchař krmí přebytky z druhé světové. Konzervy stokrát jinak..." "Vajíčka v prášku..." doplnil B.J. "Bramborová kaše v prášku..." oklepala se Margaret při obzvlášť nechutné vzpomínce. "Týdny stará zelenina..." "Dobře, dobře. Vzdávám se, přesvědčili jste mě!" přerušil je House. Tak nějak měl pocit, že víc "kulinářských zázraků" už by nezvládl. A to o nich jenom slyšel... Radši si ani nepředstavoval, že by něco podobného byl nucen jíst. "My dokážeme být velice přesvědčiví," zašklebil se na něj B.J. "Zvláště někteří..." navázal Hawkey. "Máme tu dokonce takové specialisty, kteří mají na to přesvědčit i samotného černého muže." Margaret se neklidně ošila. Přemýšlela, jestli má být polichocená nebo dotčená. Nakonec se radši zvedla a šla se projít. Ti tři si nepochybně vystačí sami... Hawkey sice na moment vypadal, že se ji pokusí zadržet, ale pak věnoval svoji pozornost zpět Houseovi. "No ano, ten výstup byl zajímavý," podotkl House s ironickým úsměvem. "Nechtěl byste si vsadit?" napadlo B.J.e. "Že se Snape Cameronové opravdu omluví?" "Přesně tak," potvrdil Hawkey. "Lákavá myšlenka... Ale jak byste chtěli definovat, co se považuje za omluvu? Nečekáte snad, že by ze Snapea vypadlo něco tradičního? Navíc přece říkal, že si s Cameronovou chce promluvit v soukromí. Takže bychom to ani neměli jak ověřit." "Hm, to je fakt," řekl zklamaně Hawkey. "Ještě nad tím pouvažujeme," nevzdával se tak snadno B.J. "Principiálně teda nemáte nic proti nějaké menší sázce?" "Určitě ne. Už mě dokonce napadla jedna moc zajímavá výhra..." zašklebil se zlověstně House. ........................... Margaret se cítila nezvykle uvolněně. Báječně se odreagovala tím střetem se Snapem, pak si pochutnala na pozdním obědě, či časné večeři nebo co to vlastně bylo. Teď už jí chyběla jen jedna věc k úplné spokojenosti. Neomylně zamířila k vodě, aby se trochu zchladila. Tam narazila na Hermionu a Ginny. Která na ni vrhla dost nenadšený pohled... "Ruším?" zeptala se nezvykle nejistě Margaret. "Ale vůbec ne," široce se na ni usmála Hermiona. "To jen že Ginny se ze mě momentálně pokoušela vytáhnout jisté pikantní informace a Tvůj příchod mě zachránil ." "Pouze dočasně," zavrčela na ni Ginny a omluvně dodala: "Nic ve zlém, Margaret, to nebylo proti Tobě." "Pokud chceš poznamenat něco ve smyslu, že vypadám jako po flámu, šetři dech," ozvala se Hermiona, které neušel pátravý Margaretin pohled. "Skutečně jsem po flámu..." "My tu máme i alkohol?" zeptala se se zájmem. "Teď už jo," informovala ji Ginny. "Hermiona s Bodie narazili na pár beden rumu. A trochu ho i okoštovali..." dodala zlomyslně. "Pár beden... Teda, to zní vážně dobře," potěšila se Margaret. Už si byla skoro jistá, že tenhle ostrov je prostě ráj. Bylo tu sice vedro, ale to v Koreji taky, možná i větší. Žádní zranění, žádné sestry, které musela hlídat. Místo toho skvělé jídlo a teď dokonce i pití. Plus jako třešnička na dortu několik charizmatických chlapíků... "Jojo, pánové už je šli vyzvednout," přidala se stejně radostně Ginny. "Večer bude mejdan!" "Ticho... Berte ohledy na střízlivějící zoufalce," zaúpěla Hermiona. "To chce trénink," poučila ji Margaret. "Rozhodně ne, děkuju pěkně!" zavrtěla Hermiona zuřivě hlavou. Sice jí při tom pohybu už dlouhé dýky nezarážely svá ostří až do hloubi mozku, jako ještě před půl hodinou, ale to neznamenalo, že by se cítila na další kolo. "Přece bys to nevzdávala tak snadno," pošťouchla ji Ginny. "Trhni si nohou!" "Chm, vsadím se, že Bodie Tě už nějak dokáže přesvědčit. Přece bys mu nedala košem..." "Ginny, Ty jsi strašná potvora," ohnala se po ní, ale zároveň se smála. Margaret sledovala tu jejich přestřelku s pobavením a špetkou závisti. Bylo vidět, jak dobré kamarádky ty dvě jsou... Ona sama nikdy moc přátel neměla, trvalo jí dlouho, než si někoho pustila k tělu. Jistě, B.J.e i Hawkeyho mohla za přátele považovat, teď už jo. Ale opravdová kamarádka jí občas chyběla. Někdo, s kým by si mohla popovídat o obyčejných holčičích věcech, užít si trochu infantilního pohihňávání, zdrbnout mužské osazenstvo... No nic, přece nebude propadat trudnomyslnosti. Večer je nejspíš čeká pořádná pařba. Což jí připomnělo... "Být Tebou, Ginny, dala bych si pozor, abys brzy neměla ještě větší kcovinu než Hermiona. Myslím, že jsou tu někteří pánové, kteří by Tě moc rádi viděli v povolnější náladě. Cože je stav, který rum spolehlivě přivodí..." "To je fakt, Gin," reagovala okamžitě Hermiona. "Blbost," mávla bezstarostně rukou. "Já něco vydržím." "Nepochybuju, že máš větší odolnost než já..." začala Hermiona. "...nicméně už vzhledem ke své tělesné konstituci se těžko můžeš měřit s chlapy, pokud to zrovna nejsou zapřísáhlí abstinenti," doplnila Margaret. "A kdo by mě asi tak chtěl opít?" zeptala se Ginny. Bylo už ale vidět, že ji nahlodaly. Pár opileckých probuzení už zažila a v zásadě jí zase tak nevadilo se dostat do nálady. jenže tohle byl malý ostrov a s těmi lidmi tu bude muset být neznámo jak dlouho. Nerada by vyvedla něco, za co by se styděla... Dalo se předpokládat, že Ray ve svém dobyvatelském úsilí nepoleví. Pokud opravdu mělo k něčemu dojít, ráda by to prováděla s čistou hlavou a dobrovolně, nikoli v důsledku rumového opojení... "Vážně Tě nikdo nenapadá?" ušklíbla se potutelně Hermiona. "No jo... Fajn, tak já si dám pozor." "Možná bychom měly utvořit něco jako dočasnou koalici," nadhodila Margaret. "To není špatný návrh!" zablýskalo Ginny poťouchle v očích. Hermiona v duchu politovala zatím blíže neurčené protivníky. Moc dobře věděla, že Ginny je ve vymýšlení různých legrácek snad ještě zákeřnější než Fred s Georgem. Sice si z lidí nestřílela zdaleka tak často jako dvojčata, ale když už se do něčeho pustila, stálo to za to... .............................. "Jseš si jistej, že jdeme dobře?" zeptal se Ray svého parťáka. "Snad už nejsi ucapkanej, kudrnáči?" "Bodie, neštvi!" ozvalo se zaprskání. Ti dva se prodírali houštím jako první, Lisa a Cowley je následovali s určitým odstupem. "Počkej, Tebe ale vážně může bolet noha. Co tu vůbec pobíháš po lese, když Tě teprve včera uštknul had a máš se šetřit?!?" došlo s jistým zpožděním Bodiemu a teď se tvářil naštvaně a starostlivě zároveň. "Bez obav, noha odpočívala celý den," odbyl ho Ray. "Vážně?" "Jo! Radši se soustřeď na cestu." "Klídek, cestu mám v malíčku..." "Bereš v úvahu, že se ten ostrov mění podle nálady? Abychom tu nebloudili dva dny." "Někam spěcháš?" "Jak bych Ti to jenom řekl... Umím si momentálně představit lepší společnost než jistého přiopilého vtipálka." "Jo aha... Brousíš si zoubky na kouzelnou zrzečku, co?" "Přesně tak. Nerad bych ji nechával dlouho bez dozoru." "Ale ale, Rayi... Majetnické sklony? Takhle brzy?" "Sklapni!" "Mimochodem... Chtěl bych zrušit tu naši slavnou sázku," ozval se po chvíli znovu Bodie. Ray na něj překvapeně vykulil oči. Čekal naopak, že si Bodie bude užívat svoje přibližující se vítězství teď, když je jasný, že Ray o Alison usilovat nebude. Nepřekvapilo by ho ani, kdyby mu Bodie oznámil, že už sázku vyhrál. Byl přece s Hermionou o samotě dost dlouho, navíc se opili... Mrknul úkosem po Bodiem, který šel vedle něj a tvářil se nezvykle napjatě. "Bodie, Ty ses zamiloval!" zvolal a šok se v jeho hlase mísil s pobavením. "Ještě víc nahlas, zatím to slyšeli jenom Cowley s Lisou!" ucedil naštvaně Bodie. Ani neměl sílu to obvinění popírat. Bylo mu jasný, že by tím jen přilíval oleje do ohně a Ray by si ho dobíral o to víc. No, však on si ho na oplátku vychutná, až bude zase kroužit kolem Ginny... "Takže souhlasíš se zrušením?" ujistil se ještě. Měl na večer s Hermionou nějaké plány a chtěl splnit svůj slib, že sázku odvolá. "No jasně..." přikývnul Ray, stále ještě malinko nevěřícně. Ten ostrov musí vážně být magický. Když i takového donchuána jako je Bodie přemohla láska... Pak už je možné v podstatě všechno.