Severus byl na okamžik vděčný tomu šaškovi, kterým na sebe musí neustále přitahovat pozornost… tomu arogantnímu frajírkovi, kterému připadalo naprosto normání uzavírat obskurní sázky… té hordě svalů bez mozku… (prostě Rayi Doyleovi…). Momentálně ho totiž nevědomky vysvobodil z dalšího rozhovoru s Alison a především z nutnosti nějak reagovat na to její šílené přiznání. Prchavý okamžik úlevy ale záhy pominul. Severus a Alison se připojili ke skupince ostatních, aby zjistili, že tentokrát se nestalo nic katastrofického. Tedy… jak se to vezme. Tolik rumu těžko přinese něco dobrého, pomyslel si Severus. Byla to úvaha vpravdě věštecká… Teď se ale musel soustředit na aktuální hrozby. House si totiž všimnul, že Cameronová a Snape přišli společně. A rozhodl se prověřit, jaký je mezi nimi nejnovější vývoj. „Tak co, jaký byl soukromý rozhovor?“ mrknul po nich potutelně. „Co je Vám do toho?!?“ reagoval okamžitě Severus. „Ale ale, pročpak hned tak nabroušeně? Něco Vás snad vyvedlo z rovnováhy?“ „Domnívám se,“ snažil se Severus o co nejodměřenější a nejdůstojnější tón, „že do mé duševní rovnováhy Vám není zhola nic. Starejte se radši sám o sebe… Podle Vašich neurotických projevů soudím, že účinky lektvaru proti bolesti vyprchaly a Vy budete brzy potřebovat další dávku.“ Severus se nemýlil… Houseovi se skutečně vracely bolesti. Lektvar působil dlouho a byl daleko silnější než Vicodin, ale tak před hodinou House zaznamenal návrat nenáviděné a tak důvěrně známé bolesti. K Severusově smůle se to u něj projevilo ještě kousavější náladou, než kterou měl obvykle. Takže teď klouzal pohledem ze Severuse na Alison a odhadoval, co se mezi nimi stalo. Alison na vteřinku uvažovala, jak by mohla House zastavit. Došlo jí ale, že by tím nejspíš jen přilévala oleje do ohně. Když si House chce hrát, bude si prostě hrát. Děsila se, s jakou psychoanalýzou přijde tentokrát… „To je možná pravda,“ připustil House, „ale naštěstí se v tomto směru nemusím spoléhat na Vás. Koneckonců, když se Vám podařilo Cameronovou málem otrávit víceméně omylem, radši si ani nepředstavuju, jak bych dopadl, kdybyste lektvar pro mě připravoval Vy…“ „To si opravdu radši nepředstavujte,“ zavrčel Severus. Hlouček přihlížejících čekal, kam tenhle střet povede. Hermiona byla v pokušení to zarazit a oba nějak zpacifikovat. Jenže… jednak nevěděla jak… jednak měla tušení, že kdyby se mezi ně pokoušela motat, obrátí se ostrovtip minimálně jednoho z nich, možná ale i obou, proti ní… a jednak si říkala, že si do vlasů už dlouho nevjeli, takže ať se radši pohádají teď a trochu upustí ventil… „Máš víc šancí zastavit rozjetý parní válec než House, když se takhle tváří,“ zašeptala jí do ucha Lisa, jejíž myšlenky se ubíraly podobným směrem. „Vážně jste podrážděný,“ podotkl House s úšklebkem. „Cameronová je naproti tomu mlčenlivá a vypadá celkem spokojeně. Zajímavé…“ Alison potichu zaúpěla. House byl na stopě. Jak jinak… „Takže tu máme jen dvě možnosti,“ pokračoval ledabyle House. „Buď jste se jí opravdu omluvil, což nepokládám za příliš pravděpodobné. Nebo Vám řekla něco hodně nečekaného. Jo, na to ona má zvláštní talent…“ Dokázal jsem léta klamat i Voldemorta, běželo hlavou Severusovi. Přece mě tenhle panák neuvede do rozpaků. Musím ho nějak zmást… „Máte s jejím talentem nějaké zkušenosti?“ odpověděl neutrálním hlasem. „S mnoha jejími talenty,“ pousmál se významně House. „Další zvrhlík,“ drtil mezi zuby Severus. „Připadá Vám normální o tom mluvit na veřejnosti?“ House se v duchu poplácal po rameni. Ani nečekal, že to bude tak snadné… Severusovi v ten moment došlo, že se nechal nachytat. Pozdě… „Zvrhlík? Já?“ podivil se naoko House a plynule pokračoval: „Měl jsem na mysli její lékařské schopnosti a umění vcítit se do jiných lidí. Zato Vás napadají nějaké nemravné myšlenky, řekl bych. Nezaslechl jsem ve vašem hlase dokonce náznak žárlivosti?“ Atmosféra byla hodně výbušná… Zatímco Severus uvažoval…ani ne tak o vhodné odpovědi, jako o nejlepším způsobu vraždy… vložila se do věci Ginny. „Páni… Vy jste snad ještě větší manipulátor než Dumbledore blahé paměti,“ mrknula na House. „Je ovšem otázka, jestli to má být pochvala,“ dodala Hermiona. House usoudil, že dál už hada bosou nohou dráždit nebude a radši si nechal od dívek vysvětlit, ke komu ho to přirovnávají. Shluk diváků se zvolna rozcházel. Byl čas pozdní večeře a pak bude zřejmě vhodné okoštovat několik lahví rumu… …………………… Ray s nevolí pozoroval, jak se Ginny zubí na House a jeho si vůbec nevšímá. Prudce popadl jednu flašku a vydal se mimo tábor. Zatraceně, co se to děje? Ještě odpoledne to vypadalo, že mezi ním a Ginny je všechno na nejlepší cestě a že je jen otázka času, kdy pokročí na druhou metu. A teď? Jako kdyby byl vzduch… Po pár minutách chůze narazil na Margaret, která seděla na pláži a vypadala, jako že v ní pořád ještě dobublává vztek na Bodieho. Už si ho všimla a podezíravě si ho prohlížela. „Přicházím v míru,“ zahalekal na ni a zamával přitom láhví rumu, kterou držel v ruce. „Fajn, tak si pojď přisednout,“ poplácala na zem vedle sebe. „Dáš si?“ otevřel flašku a nabídnul jí galantně první lok. „To si piš,“ utrousila a řádně si přihnula. Chvíli mlčky popíjeli a oběma se hlavou honily neuspořádané myšlenky. Margaret si ho poočku prohlížela. Nejdřív nebyla zrovna nadšená, že ji někdo vyrušuje. Měla pocit, že její zásoby tolerance a sebeovládání pro dnešní den už jsou vyčerpány. Ráno se objeví neznámo jak na opuštěném ostrově. Pak si je málem dá k obědu divoká šelma. Cowley i House ji štvou svými průpovídkami. Následuje střet se Snapem. A jako třešinka na dortu polonahý Bodie a jeho připitomělé narážky. Fakt toho měla dost… Nerada by se ale projevila jako úplná hysterka a tak nějak si říkala, že už by dnes na nikoho dalšího vyjet nemusela. S tímhle Rayem se ale docela příjemně mlčelo… Ray byl zmatený. Ještě před chvílí se cítil zklamaný, uražený a lítostivý. Nevěděl, kde udělal s Ginny chybu. Přece nebylo fér, aby ho takhle ignorovala. Najednou se ale začal uklidňovat. Bylo zvláštní, že by na něho měla takový vliv zrovna Margaret, rozená dračice. Přesto… připadal si s ní dobře. Jako kdyby mu rozuměla i beze slov. Že by splynutí duší? Nebo za tu náhlou a nečekanou pohodu mohla klesající hladina rumu v lahvi a stoupající hladina alkoholu v organismu?