Mani si rychlým pohybem otřela zpocené čelo a znovu se sklonila ke svému
úkolu. Třídila čerstvě sesbírané čajové lístky. Ty nejkvalitnější,
neporušené, si zasloužily zvláštní péči.
Mani třídila čajové lístky den za dnem, měsíc za měsícem… už od dětství,
celý život. Nestěžovala si, byla ráda, že má práci.
Někdy se jí myšlenky zatoulaly… daleko za rodnou vesnici a okolní
kopečky. Představovala si lidi, kteří si koupili čaj. Její čaj. Jací asi
jsou? Kdy ho pijí? Podávají ho svým přátelům jako vybranou lahůdku?
Pak přišla domů a uvařila si pořádný hrnek čaje. Z odpadu, který by se
nikdy neprodal…
Chutnal báječně…