Přemístili se k hradu Tintagel současně. Prostranství zaplňovala snad
tisícovka osob.

„Tušíš, co má v plánu?“ syknul Lucius.
„Cokoli…“ pokrčil Severus rameny.

Posouvali se davem. Dost blízko, jak příslušelo jejich postavení v úzkém
kruhu nevěrnějších. Dost daleko, aby zůstali v roli nezaujatých
pozorovatelů.

Temný pán předstoupil. Dav se utišil. Všichni fascinovaně poslouchali.
Proslov o mocné říši, kterou hodlá vybudovat. O vládě čistokrevných. O
návratu k tradicím. O poslušnosti.

„Neměli bychom tu rozhodit náborové letáky do Ptačího klubu?“ ušklíbl se
Lucius.
„Není třeba. Ti, o které stojíme, se po tomhle přihlásí sami,“ odpověděl
Severus.

Věřili, že tenhle blábol odradí hodně lidí…