“Drahoušku, opravdu bys to mohl trochu zastřihnout. Máš je pomalu delší
než Ginny!”
“Mamko, kolikrát ti budu vysvětlovat, že se mi to takhle líbí?”
“To je sice pravda, ale konečky... jen trochu. Použiji hůlku, bude to
rychlé, drahoušku. Ehm... bezbolestné, však to jsou jen vlasy, Bille.”
“Mami, asi jsi mě nepochopila - ale já se ostříhat nedám.”
“Jak myslíš, ale až budeš vypadat - kéž odpočívá v pokoji - jako Brumbál,
drahoušku, komu se pak budeš líbit?”
“U Merlina, mamko. Řekl jsem - nedám! To neznamená, že se už nikdy
neostříhám.”
“No dobrá, dobrá, tvoje vlasy, tvoje rozhodnutí.”