Harry zjišťoval, že po patnácti ušlých mílích přestává cítit nohy a
začíná šilhat hlady.


„Vážně myslíš, že svěřit přípravu večeře Malfoyovi byl dobrý nápad?“
zafuněl směrem k vedoucímu výpravy, Oliveru Woodovi.


Děcka za jejich zády rozpustile prozpěvovala Deset malých hipogryfů a do
toho Albus všem vykládal cosi o své a Scorpiho fretce.


„Třeba nás překvapí,“ odvětil Wood, aniž by na okamžik zvolnil vražedné
tempo.


„Ten jistě,“ ucedil Harry. „Nikdy nedržel vařečku v ruce!“


V Oliverových očích pobaveně zajiskřilo, naklonil se k Harrymu a plný
naděje špitl: „V tom případě si splním dávný sen a toho pitomce
vlastnoručně hodím do jezera.“






***