Když Harry usoudil, že svoje vražedné plány na Draca Malfoye promyslí
další den ráno, bylo už kolem půlnoci. Převlékl se do starého pyžama,
které před ním nosil Dudley a bylo také asi dvakrát větší, zalezl do
chladné postele. Chvíli dumal nad tím, jak je na tom vlastně s Ginny a
jestli vůbec zítra přijede s Ronem, to ho natolik unavilo, že v půlce
myšlenky hluboce zachrápal.

"Harry! Harry, sakra vstávej!"ozval se známý hlas a nějaké bušení. Harry
okamžitě vyskočil z postele, ale nějak mu vypadlo z hlavy to, že nad ním
je stará dřevěná polička. Vší silou do ní narazil a polička i starý
prach, který se neutíral minimálně 3 roky se rozletěl spolu s ostatními
věcmi po pokoji. Harry se chytl za bolavou hlavu, ale když uviděl
svíjejícíseho Rona v té jejich "nové káře", vybuchl v tu chvíli smíchy i
Harry.
"Tak makej! Nemáme tolik času, ta umělá mlha tu dlouho nevydrží!"
Harry se rychle převlékl, pyžamo odhodil na postel, kterou se ani
neobtěžoval si ustlat, vzal své kufry a podával je přes okno Ronovi.
Přitom se nenápadně rozhlédl po autě, zda-li tam také není Ginny, ale
nikde jí neviděl. Poslední jeho zavazadlo byla Hedvika, kterou teď už sám
dával do auta, přivřel dveře okenic a zhluboka si oddechl. Konečně je
pryč od těch příšerných Dursleyů. Vlastně si ani neuvědomil že nikoho
nepozdravil!
"Dobré ráno pane Weasly!"
"Ahoj Harry, tak jak se daří? Netrápili tě moc ti neochotní a snobští
mudlové?"
"No ani ne, vlastně jako každý rok, spíš mě ignorovali a jídlo mi dávali
jako psovi malými vrátky ve dveřích."
"Stejně nechápu, jak někdo může takhle vůbec zacházet s člověkem, tedy
teď spíš chci říct s kouzelníkem. Je to hanebné!"
"Tati stačí! Harry je rád, že odtamtud vypadl, viď Harry?"
"No to jsem, nevydržel bych tam nejspíš už ani minutu," byl tak rád, že
je konečně se svým kamarádem a jede do známého místa Doupěte, ani vlastně
neví, jak se jeho kamarád přes prázdniny měl "No a co ty? Jak ses měl o
prázdninách?"
"Jako vždycky, akorát mě trochu zarazilo, že mi Hermiona poslala asi
třikrát víc dopisů než minulý rok. A vůbec, zdají se mi takové jiné.
Předtím byly moc strohé a teď se mi zdají, jako by je psala normální
holka, zvláštní."
Harry se v duchu zasmál, připadalo mu to docela zábavné, ale je rád, že
spolu aspoň mluví a nejsou na sebe naštvaní jako minulý rok.
Konečně už rozpoznával tu známou krajinu, každou chvíli by tam měli být!
Auto se pomalu snášelo k zemi a Harryho zalil pocit tepla. Konečně je
někde, kde se cítí jako doma.
Zdálo se mu to, nebo za tím stromem vážně zahlédl Ginny?!