No, RohyRot... zřejmě sis to představovala jinak, ale snad jsem tě úplně
nezklamala :)


***


„…chtěl si žít jako řádný mudla a oprostit se tak od svého jména? Chtěl!
Tak teď nemrč, Draco, pokaždé, když se ti něco nelíbí… musíme se nějak
uživit…“
„Ale Harry…“
„Mlč!“


***


Plavovlasý mladík, velmi elegantně oděný, stál poblíž autobusové
zastávky. Nos měl zarudlý a na kořeni nosu něco podezřele vyhlížejícího,
a kapsu plnou kapesníků. Mrholilo.
Harry stál bokem a nenápadně Draca pozoroval, vypadal s tím kusem kovu na
nose opravdu komicky, ale snažil se udržet vážnou tvář…
Draco postoupil několik kroků a nečekaně vrazil do rusovlasé dívky, jíž z
kapsy něco vypadlo.
Chladně se tvářící blonďák se neochotně skrčil k zemi a předmět, který jí
upadnul, zvednul. Ona však už byla pryč.
Naráz na zem spadlo něco dalšího, něco mnohem těžšího a zem zaduněla.
„Svobodu!“ křiknul Draco a odkopl miniaturní svěrák do dáli. Hluboce se
nadechl a usmál se.
Harry však na něm viděl, jak se přetvařuje. Znal svého přítele moc dobře
na to, aby rozeznal, že tenhle úsměv není přirozený.

„Olymp…,“ proťal znovu ticho Malfoy a zadíval se do kamery.

„STOP!“ vykřikl cholericky mužík s kšiltovkou na hlavě a mával přitom
roztržitě rukama. „Olynth, pane Malfoyi, Olynth! Copak si, sakra,
nedokážete zapamatovat tak jednoduché slovo?!! Už popáté jste řekl
nějakou pitomost místo toho. OLYNTH! Reklama na nosní kapky, chápete?
Žádný Olymp…nikdo se tu nehodlá jet podívat do Řecka!“
„Mě už nebaví si tu odpornou věc pořád strkat do nosu, je to pod mou
úroveň!“ odseknul podrážděně Draco.
„Tak dost! Mám toho akorát tak tak…,“ zvedne se na nohy mužík a začne
křičet po komparsu, „kde jste tohle individuum vyhrabali? Odveďte někdo
tady naši hvězdu, už ho nechci ani vidět! A sežeňte mi rychle nějakého
pořádného herce, více ochotného, který bude spolupracovat a který si
konečně zapamatuje to zatraceně primitivní slovo, aniž bychom do něj
cpali ghinko bilobu!“ chytil se vztekle za hlavu. „Bůh mi tohohle idiota
přivedl do cesty, aby mě potrestal! Dvacet tisíc liber vyletělo komínem!
Kafe! Nutně potřebuju kafe!“

Harry pozoroval, jak Draco rudne a tváře se mu vzteky nafukují.
Vpadl mezi ty dva právě v moment, kdy už se jeho blonďatý přítel chystal
říct něco extra peprného.
„Omluvte ho, rejžo, prosím, má problémy v rodině a není ve své kůži,“
usmál se omluvně obrýlený mladý muž a zaryl nehty do Dracovy paže na
znamení spolupráce.
„A co můj honorář,“ křičel ještě plavovlasý Draco, když jej Harry táhnul
pryč od štábu. „Tím končím s mudlovským světem,“ obrátil se na bruneta,
„tohle je pod mou ctěnou a noblesní úroveň, Pottere. Zítra zajdu k
Olivanderovi a koupím si novou hůlku. Čert mi byl dlužen, že jsem tu
svoji v záchvatu poctivosti zlomil!“
„Víš Draco,“ smál se Harry, „musím ti ale přiznat, že tohle předsevzetí
žít jako mudla, si dodržel nejdéle ze všech. Jeden nekonečně dlouhý den!“