„Malfoy,“ zavrčel Harry naoko rozezleně. „Potter,“ oplatil mu Draco. Všichni se jako na povel rozesmáli, až na děti, kteří nevěděli o co jde. „Ahoj Draco, dlouho jsme se neviděli,“ řekla Hermiona s úsměvem. „Zdravím, Herm,“ řekl Draco. „Vlastně… Ahoj všichni!“ „Kmotr!“ všimla si Sam nově příchozího. „Ahoj, malá,“ zasmál se Draco a Sam se začala ošívat: „Ale no tak, nech toho.“ „Kde máte Olgu?“ zeptal se Ron a odpověděl mu Damián: „Je u babičky Narcissy.“ Draco se na svého syna usmál a zeptal se ostatních: „Tak co, jdem?“ „Jo,“ zaznělo sborově. Přešli přes přepážku a Harry se pohroužil do vzpomínek. „Tak tady se odehrála Bitva… a tady přešel Draco se Severem. Draco mě zachránil před Cruciaty jeho otce… Ale trpěl… Zabil ho… Prostě na něj namířil hulkou a vyřkl kletbu, která se nepromíjí. Stejně jako Severus… Přešel k nám. Ani jeden už není takový, jaký býval.“ Ze zasnění ho vytáhly hlasy dětí: „Strejda Fred!“ „Ahoj děti,“ zvolal Fred. „Jdete na nákupy?“ „Ano,“ řekla Andy. Děti začali zasypávat Freda dotazy na obchod a Harry znovu zavzpomínal. „Chudák Fred. Před očima mu zabili bratra. Když byla Příčná napadena, Smrtijedi vtrhli do obchodu a začali podpalovat věci. Georgie se jim chtěl postavit, ale po pár minutách podlehl Smrtící kletbě… Fred se dlouho vzpamatovával… Ale nevzdal se – podařilo se mu díky náhodě vynalézt Nový Vlkodlačí lektvar… Díky němu už nemusí Lupin trpět…“ Dali se znovu do pohybu, nakupování bylo náročné, ale nakonec se dostali k tomu, po čem děti toužili nejvíc – hůlky! Jako první šla Andy. „Mladá Weasleyová, tak, tak, zkuste si tuto,“ řekl a dal jí hůlku, „je v ní žíně jednorožce, 11 a půl palce dlouhá, vrbové dřevo.“ Andy s ní zkusmo švihla… Nestalo se nic. „Ne, tahle to není,“ řekl pan Ollivander. „13 palců, blána z dračího srdce, tisové dřevo.“ Opět se nic nestalo. „Pak tedy… vyzkoušejte tuhle,“ podával jí hladkou hůlku, „je v ní pero z orla, bukové dřevo, 11 a půl palce.“ Andy si ji vzala do ruky a obklopila jí zlatavá záře. „Výborně, to je ona. Po pravdě řečeno, nevěděl jsem, zda-li vám padne… opak je pravdou.“ Další šel Michael. „Mladý pan Weasley, už na vás tu čekám. Tahle bude pro vás ta pravá. Vidím to na vás,“ řekl a podal mu hůlku s ornamentem H. „Je 14 palců dlouhá, mahagonové dřevo, 3 dračí šupiny.“ Z hůlky vytrysklo bílé světlo a prodavač hůlek řekl s téměř posvátnou úctou: „Ano, to je ona.“ Michael se na ni udiveně podíval „Jak to poznal hned napoprvé?“ „To bude 18 galeonů,“ ozval se Ollivander. „Na to nemáš, co, Weasley?“ řekl Draco s úšklebkem – v očích mu však hrály jiskřičky pobavení.