A nastal den prvního oficiálního odjezdu do Bradavic. Ráno se Samuela vzbudila jako první. „Mami, tati, vstávejte, dnes jedu do Bradavic!“ Harry neochotně rozlepil oči. „Sami, vždyť je teprve sedm ráno. Běž si ještě na chvíli lehnout. Vlak odjíždí až za čtyři hodiny.“ „Ale mě se nechce spát. Chci se pořádně připravit…“ Začala se vztekat. „No jo, vždyť už vstáváme,“ zabručel Harry. O 3 hodiny později… „Sam, pospěš si, za hodinu jede vlak,“ řekla nasupeně Viktorie. „Proboha, holka jedna rozmazlená. A kvůli ní sem vstávala v sedm,” pomyslela si. „Zlato, ale no tak. Čekáme ještě na Michaela, Andy a Damiána. Na nástupiště se přemístíme společně,” řekl Harry. Za necelých deset minut, se před domem v Godrikově dole, objevilo osm osob. „Harry, Viky, Sam, pospěšte,” křičeli malí. „Ano, vydržte, už jdeme,” křikl Harry a na Sam zavolal: „Samuelo Potterová, pojďte okamžitě dolů.” Ozvalo se tlumené: „Jo!” a bylo slyšet, jak nejmenší člen rodiny ( vyjma křečka, rybiček, želvy, trpaslenky a myšek ), dupe po schodech dolů... Mezitím v Novém sídle Zla. „Dnes, v 13:00 napadneme Bradavický Expres. Zajatce neberte a zaměřte se hlavně na děti z mudlovských rodin,” řekla vysoká postava, zahalená v černém saténu. Do tváře ji svítilo jen světlo svíček. Byl to Dark, nástupce Voldemorta, nebezpečnější a daleko chytřejší než on. Byl by pěkný, nebýt černočerných očí, s rudým bělmem, které vůbec nepasovalo k blonďatým, téměř bílým vlasům. Díky očím z něj vyzařovalo zlo. „Vyšlete mé nejlepší lidi - a – nechci žádné chyby!” zahřměl. „Ano, pane,” zaznělo sborově. Dark je přejel temným pohledem. „Zmizte,” sykl, „a konejte rozkaz!” „Ano,” ozvali se Smrtijedi a přemístili se pryč. Na nádraží bylo hodně lidí. Harry se loučil se Sam a Damiánem. „Buďte hodní a neprovádějte skopičiny,“ pronesl a usmál se na ně. „Jak bychom mohli,“ pitvořili se. „Však já vás znám!“ řekl Harry. Zahvízdala píšťala. „Tak už běžte!“ vykřikl Draco „Ahoj,“ křičeli všichni. „Mějte se.“ Mávalo jim starší společenstvo kouzelníků. O dvě hodiny později, když Čtyřka (pokud budou pohromadě, budu jim říkat Čtyřka, protože je unavující psát jejich jména pořád dokola.) seděla v kupé, se vlak najednou zastavil. Ozval se křik z předních vagónů. „Co se děje?“ řekl neklidně Michael. „Nevím,“ ozvala se Andy. Kolem nich proběhl prefekt a křikl: „ Expres napadli Smrtijedi, musíme do zadních vagonů. Postupují zepředu,“ zahulákal na ně. „Ale co tam?“ zeptala se Sam „Je menší pravděpodobnost, že se někomu něco stane.“ Čtyřka jen pokrčila rameny a rozeběhli se kupředu. Cestou se Sam rozvázala tkaničky a byla nucena se zastavit a zavázat si ji. Dala se znovu do běhu, když... „Ale, ale, ale, studentík se zatoulal,“ ozval se jí nepříjemný hlas za zády. „Není to malá Potterová?“ zeptal se druhý Smrtijed. „Je hezké, že mě znáte, ale já neznám Vás,“ opáčila. „Pak dovol, abychom se představili,“ řekli zlým hlasem, popadli Sam za ruku a přemístili se pryč.