Sirius se podle svého názoru velmi opatrně plížil po chodbě vedoucí do
nebelvírské společenské místnosti. Ovšem ne dost opatrně. Hejno prvaček,
procházejících tudy na snídani, si ho bezpodmínečně muselo všimnout.
„Copak koušu?!“ zařval naštvaně za jejich ječícími a rychle se
vzdalujícími siluetami. Zatnul zuby a pokračoval v cestě. Prý že vypadám
stejně úžasně jako vždycky! Boha jeho, jak jenom může tak nezřízeně lhát?
Vždyť vypadám hůř než… než… no prostě hrozně! A nezapomeň si najít
partnerku na ples! To tak! Ale možná… to by přece nemuselo být tak
složité. Jsou do mě zamilovaný až po uši, budou blahem bez sebe! No teda
ta, kterou pozvu. Harrisová přece vůbec není špatná a sliní nade mnou už
pátým rokem. S tou bych Žlutoočku vytřel zrak! Zamrkal. Proč už zase
myslím na Liz? Bože, ty seš ale trouba, ozval se hlas v jeho hlavě. Já se
s tebou odmítám bavit. A dávej bacha, přímo naproti tobě si to rázuje
tvoje vyhlídnutá oběť.
„Bezva!“ zaradoval se Sirius nahlas. Teď už jenom nasadit veškerý šarm a
charisma, frajersky si odhrnout vlasy z očí… Ne, to radši ne. Vykročil ze
stínů a přezíravě se usmál na přicházející atraktivní dívku, která si ho
změřila… no, řekněme zkoumavým pohledem.
„Ahoj, Claire,“ pozdravil žoviálně.
„Clarisso,“ opravila ho a sjela jej dalším pohledem. „Seš to ty, Blacku?“
„No…jo…“
„Aha,“ ušklíbla se, „a co chceš?“
„No…“ usmál se tak, že za běžných okolností by se podlomila kolena i
McGonagallové, „myslel jsem, jestli bys se mnou třeba nechtěla jít na ten
ples?“ Dost nepříjemně se uchechtla.
„Tak tos asi myslel špatně, Blacku. S někým, kdo vypadá jak obří oliheň
zkřížená s tlustočervem, se nezahazuju,“ odfrkla si a chystala se odejít.
„Ale počkej… je to přece jenom vyrážka, za pár dní to zmizí!“
„Vážně?“ zvedla obočí.
„No… ano!“
„Hmm… tak tos mě nejspíš neměl posílat do háje, když jsem já zvala tebe.“
Bylo na ní vidět, jak si ho vychutnává. „Navíc už jsem zadaná. A teď,“
zamrkala potměšile dlouhými řasami, „mě prosím omluv. Nemám čas se tady s
tebou vybavovat celý den.“ Otočila se na podpatku a nechala stát
nechápajícího Siriuse s otevřenou pusou. Po chvíli ji ale sklapl a
potřásl hlavou. No co, tak Harrisová je trochu nabroušená, no. Mám na to
ještě celej den. Popošel o pár kroků dopředu a zadíval se na Buclatou
dámu.
„Proboha!“ vyjekla a prchla do vedlejšího obrazu. Sirius měl co dělat,
aby nevybuchl. Místo toho v duchu napočítal do deseti a v klidu oznámil
Dámě, schovávající se za stolovníkem, který právě požíval propečený
biftek, heslo. Zrudla a malinko zahanbeně ho vpustila dovnitř. A co čert
nechtěl, právě v tu chvíli se rozhodla použít vchod do nebelvírské
společenské místnosti i Liz.

„Liz, vylez už proboha z tý koupelny!“ bušila Lily navztekaně na dveře.
„No jo, no jo, vždyť už jdu,“ zamručela Žlutoočko a jen velmi neochotně
otevřela dveře.
„No teda!“ vydechla Lily. „Jak to vypadáš?“
„Ehm… děsně?“ zkusila to.
„Ne, to ne. Spíš naopak. Tak nějak… úplně jinak,“ dokončila neohrabaně.
Bylo to snad úplně poprvé, co de Liz pořádně namalovala. To nejspíš také
vysvětlovalo ty nadávky, které se celou dobu z koupelny ozývaly. Ale
nevypadalo to špatně. Zelené stíny daly vyniknout jejím očím, řasenka,
trochu rozpatlaná všude kolem a nějakou záhadou ulpívající i na Lizině
nose, dokonávala jejich dílo a leskem na rty Liz rozhodně nic nezkazila.
Vlasy měla spletené do dlouhého copu, zcela odlišného od jejích obvyklých
nepořádných culíků. Liz to prostě a jednoduše slušelo.
„Blacka raní mrtvice,“ zamrkala na ni Lily povzbudivě.
„Tss!“ odsekla Liz pohrdavě, „kdo říká, že je to kvůli němu? Musím se
přece líbit svému partnerovi na ples!“
„Jasně, jasně,“ mírnila ji Lily, „ale v tom případě by sis měla umýt nos.“

„Evansová!“ zvolal James šťastně, jakmile se Lily objevila na schodech
vedoucích z dívčích ložnic.
„Pottere!“ napodobila ho zvesela a rázně odstranila jeho nenechavou ruku
ze svého ramene, čímž na sebe (ostatně jako vždycky) strhli pozornost
celé společenské místnosti.
„Ale no tak, Lily, když už spolu jdeme na ten ples…“
„Tak se budeš chovat slušně, nebo si to ještě rozmyslím! Jamesi,“ dodala
už o něco něžněji a vydala se za oči zvracející Liz, která se v tomto
ohledu skvěle doplňovala s opodál sedícím Remusem.
„Viděls to?“ šťouchal do něj James. „Slyšels to?“ Liz Remusovi věnovala
soucitný pohled a ušklíbla se na Lily.
„Až po tobě, Jamesíku,“ ukázala na průchod do společenky.
„Kdepak,“ naježila se Lily, „ty první, Siriusku.“ Liz jí věnovala
vražedný pohled a sklopila přepážku s obrazem Buclaté dámy. A co čert
nechtěl, právě v tu chvíli udělal to samé i Sirius.