Seděli v komnatě nejvyšší potřeby a probírali to, co právě viděli.
„Nemůžu uvěřit, že se smál!“ řekl nevěřícně Ron.
„A co teprve to jeho oblečení,“ řekla Ginny a rozesmála se.
„Škoda že jsem neměl foťák. Tím bych ho mohl vydírat,“ řekl Harry.
„Víte, na chvíli mě napadlo, že ti dva jsou sourozenci,“ řekla Hermiona.
„To je největší magořina na světě. Hermiono, to by znamenalo že Snape a
Sirius byli bratři! Víš jak se k sobě chovali, když ještě Sirius žil,“
řekl Harry.
„Já vím, jen mě to tak napadlo když tam po sobě házeli tím polštářem.
Takhle se škádlívají jen sourozenci.“ obhajovala se Hermiona.
„Nebo je do ní Snape zamilovaný,“ řekla Ginny. Všichni se rozesmáli.
Ještě dlouho se o tom bavili, ale potom šli raději spát.

Druhý den se Hermiona trhnutím probudila. Něco jí spadlo na postel. Sedla
si, aby se líp podívala, co to je. Byla to sova a nesla ji dopis.
Hermiona ho otevřela a začala číst:


Míla Hermióuno,
dlohó som přemýslel o nešem vztachu. Mám tě móc rád, ále
mislím že bude lépši to ukónčit. Bydlim móc daléko od těbe
a nemóžu tě vídet ták částo jak bych chtel.
Nézlob se na mě, Tvůj
Viktor Krum

Hermiona ten dopis dočetla a rozplakala se.
Ginny se hned probudila se šla se jí zeptat, co se stalo.
„Rozešel se se mnou,“ vzlykla a podala jí dopis. Ginny si ho přečetla.
Vůbec nevěděla co říct. Věděla, že Hermiona Viktora miluje nadevšechno.
„Tak aby si věděla, tak jsem se taky rozešla s Deanem,“ řekla Ginny.
„A proč?“ zeptala se Hermiona a utřela si slzy.
„Žárlil. Když jsem mu napsala, že jsem v Bradavicích s vámi a hlavně s
Harrym, tak mu to vadilo. Psal mi, co si to dovoluji a že už ho nemiluji
a tak. Tak jsem ho pustila k vodě,“ řekla Ginny.
„Kluci jsou neandrtálci, neschopní dalšího vývoje,“ ulevila si Hermiona.
„Přesně a teď pojď na snídani, nebo nám to tam ti neandrtálci sní,“ řekla
Ginny.
Holky se oblékly a šli dolů na snídani. Chvíli po nich přišel Snape. Měl
tmavé tričko s nápisem Sudičky a volné džíny. Vlasy měl nagelované do
zvláštního účesu. Tonksová se na něj se zájmem dívala a marně se snažila
zakrýt smích. Nakonec se smála tak nahlas, že jí Kingsley přitáhl k sobě
a políbil, aby ji umlčel. Ginny smíchy poprskala svoji vaječinu.
Profesorka McGonagallová se neubránila úsměvu. Co se to s ním za poslední
dobu stalo? přemýšlela v duchu. Brumbálovi se rošťácky zajiskřilo v
očích. Hermioně se hned zlepšila nálada.
Další dny si s Harrym, Ronem a Ginny povídali a hráli kouzelnické šachy.
Dokonce ji kluci přemluvili, aby si s nimi zahrála famrpál. Nejvíc ji
však překvapovalo chování Rona. Choval se k ní jinak. Nehádal se s ní a
pořád jí dával za pravdu. To nikdy nedělal. Hermiona měla neblahý pocit,
že se do ní zamiloval.

Týden uběhl jako voda a Charlie se vrátil z Azkabanu s užitečnými
informacemi. Hned jak přijel do Bradavic, ptal se na Kate. Nikdo mu
nechtěl nic říct. Chystal se ji hned druhý den navštívit.
Na večeři přišel později, protože musel něco zařídit v Prasinkách. Sedl
si vedle Billa a Fleur, kteří se později ukázali jako velmi nudní
společníci. Ve chvíli, kdy se na stole objevil desert, otevřeli se hlavní
dveře do Velké síně a v nich stála Kate. Byla sice ještě trochu bledá,
ale byla šťastná, že je opět zdravá.
Charlie vstal a běžel jí přes celou síň naproti. Kate se v rámcích jejích
možností taky rozběhla naproti Charliemu. Padli si do náruče a vášnivě se
políbili.
„Miluju tě,“ zašeptal Charlie.
„Já tebe taky,“ řekla Kate.
Hermiona a Ginny se na ně potěšeně dívaly a byly úplně dojaté. Snape
vykoukl zpoza novin, usmál se a zase zalezl. Brumbál a profesorka
McGonagallová se usmáli. Bill ukázal dva zdvižené palce na bratra. Pan a
paní Weasleyovi se překvapeně dívali na jejich syna. Tonksová a Pastorek
se na sebe usmáli a taky se políbili. Harry a Ron se na ně dívali, jako
by dělali něco příšerně sprostého.
Když se od sebe konečně odtrhli, vzal ji Charlie za ruku a zavedl ji k
jeho místu. Posadili a drželi se za ruce. Mlčeli. Měli toho tolik na
srdci, ale oba mlčeli a dívali si do očí. Bylo to jako tisíce slov.
„Díky,“ řekl Charlie.
„Za co?“
„Zachránila si mi život. Obětovala ses za mě.“
„Umřela bych pro tebe.“
Oba vstali a šli. Chtěli být sami. Charlie ji zavedl ven. Sešli k jezeru.
Sedli si a dívali se na odraz hvězd ve vodě.
„Je to nádhera,“ řekla Kate dojatě.
„To je.“ Charlie ji jemně políbil. Kate položila svou hlavu do jeho
klína. Charlie ji začal hladit po vlasech.
„Známe se jen pár dní, ale připadá mi to jako bych tě znal celou
věčnost,“ řekl.
„Mě taky.“
„Je skvělé být zase zpátky z Azkabanu.“
„Je to tam hrozné,“ řekla Kate.
„Ty jsi tam už byla?“
„Ano, byla jsem navštívit Siriuse. Těsně před tím, než utekl.“
Dlouho mlčeli.
„Obdivuji tě,“ řekl Charlie.
„Proč?“
„Protože se mnou chodíš.“
„Copak my spolu chodíme?“ řekla Kate s úsměvem.
„Milá slečno Jonsová. Bylo by mi velkou ctí, kdyby tak krásná dívka jako
jste vy, se mnou začala chodit.“
„Velice ráda, pane Weasley,“ řekla Kate a přitáhla si ho k sobě.
„Měli bychom už jít zpátky do hradu, nebo po nás vyhlásí celostátní
párání.“ řekla Kate, vstala a pomohla Charliemu na nohy. Objal ji a
políbil.
„Chce se ti jít zpátky?“ zeptal se jí. Kate zavrtěla hlavou. Usmáli se na
sebe. Zahleděli se na jezero.
„Nechci aby tyhle prázdniny skončily,“ řekla Kate. Charlie ji políbil do
vlasů.
„Tak jdem?“ zeptal se.
„Jo,“ odpověděla. Charlie už udělal první krok, když ho Kate zastavila a
přitáhla si ho k sobě.
„Počkej chvíli,“ řekla a políbila ho. Charlie ji polibek opětoval. Stáli
tam a dlouze, dlouze se líbali. Pak se konečně vydali směrem k hradu.