Ve středu ráno se všichni sešli na snídani ve Velké síni. Většina z nich
měla docela dobrou náladu, kromě Harryho.
,,Co je ti? Vypadáš hrozně,“ zeptal se Harryho Seamus, zatímco si
nakládal vajíčka.
,,Měl jsem včera rande s Jo Geraldovou,“ vysvětlil mu Harry.
,,Havraspár, pátý ročník,“ vysvětlil Neville, když uviděl Leeho, jak
pátrá v paměti.
,,Bolí mě hlava. Mlela blbosti hodiny a hodiny,“ pokračoval Harry zoufale.
,,Byl jsi pryč jen hodinu,“ vysvětlil Dean.
,,Věř mi, že to byla nejdelší hodina v mém životě.
,,Dneska mám první hodinu věštění z čísel,“ zaradovala se Hermiona, když
se podívala do rozvrhu.
Kluci na ni nechápavě pohlédli.
,,My ji máme až zítra a pátek,“ řekl George.
,,Já mám dneska jednu hodinu a v pátek mám dvouhodinovku, což je… Moment!
Já nevěděla, že na OVCE hodláte pokračovat s něčím takovým. Vždyť to pro
své podnikání nepotřebujete,“ nechápala Hermiona.
,,To sice ne,“ vysvětlil George, ,,ale když jsme to tři roky vydrželi s
Vektorovou, tak toho s takovou kočkou nenecháme.
Lee s Fredem přikývli a většina ostatních se rozesmálo. Lizzie jen s
úšklebkem zakývala hlavou.
Hermiona však dostala do obličeje modrou barvu. Raději ale neříkala nic a
vydala se na hodinu.
Když dorazila, dveře byly otevřené. Trošku ji to překvapilo, ale vešla.
Profesorka Vektorová je pouštěla dovnitř až těsně před zazvoněním.
Uvnitř ještě nikdo nebyl, tak si vytáhla Dějiny bradavické školy a začala
číst. Během chvilky se třída zaplnila. Hermiona si ostatních nevšímala.
Četla, dokud nezazvonilo a nevešla profesorka.
Hermiona se ušklíbla. Nesouhlasila sice s kluky, ale kdyby jimi byla, tak
by se jí profesorka určitě líbila. Byla nesmírně hezká. Dnes navíc neměla
ten svůj zvláštní účes, nýbrž jednoduchý culík, čímž u Hermiony stoupla.
Hermiona měla totiž ráda učitele se uměli chovat profesionálně.
,,Dobrý den, jmenuji se Isabela Hustlerová a jsem vaše profesorka věštění
z čísel. Bohužel se stalo, že z Mrzimoru, Nebelvíru a Zmijozelu mělo ve
vašem ročníku o tento předmět zájem tak málo lidí, že jsme vaše tři třídy
sloučili v jednu.“
Hermiona v duchu zasténala. Někdo však zasténal nahlas. Hermiona se
otočila a dvě místa za sebou uviděla Draca Malfoye. Vůbec ji nenapadlo,
že zrovna Malfoy chodí na věštění z čísel. Mám já to smůlu, další hodina
s Malfoyem.
Draco z toho taky nebyl nadšený. On si ostatních samozřejmě všiml, myslel
ale, že je to jen nějaká zvláštní hodina a že pak budou zase zvlášť.
,,Vidím, že z toho máte stejnou radost jako já,“ usmála se a podívala se
speciálně na Malfoye. ,,Vysvětlovala jsem panu řediteli, že učit ve třídě
společně zmijozelské a nebelvírské je nebezpečné i normálně. Natož spolu
s další kolejí. Chudáci mrzimorští budou uprostřed křížové palby.“
Někteří na profesorku s úsměvem pohlédli. Začínala se jim líbit.
,,Prvně vás upozorňuji, že nebudu čekat na závěrečné zkoušky, abych
zjistila, jak vám to jde. Každou hodinu se budu náhodně ptát na probrané
učivo. A myslím, že strháváním a přidáváním bodů vás přesvědčím se učit.
Předem však dodávám, že dávám přednost samostatnému myšlení a dedukci,
než abych poslouchala naučené fráze.“
Draco se ušklíbl. Tak teď Grangerová stoprocentně narazí. To nedokáže. Ta
ty svoje naučené básničky miluje.
,,Je tu něco veselého, pane Malfoyi?“ zeptala se profesorka Hustlerová.
Aniž by si toho Draco všiml, došla k jeho lavici. Ve tváři měla úsměv. Ne
takový ten škodolibý, spíš jako by učila a měla radost, že si z toho žáci
něco odnášejí.
,,Jak víte, jak se jmenuju? Paní profesorko,“ dodal pro jistotu.
Profesorka Hustlerová se znovu usmála tím svým úsměvem a dvěma žákům něco
došlo. No ano, ona vážně učí.
,,Jasně, to se asi tak jednoduše nedozvím,“ odtušil Draco.
,,Správně pane Malfoyi,“ usmála se profesorka. ,,Dozvíme se to na straně
deset.“
Všem bylo jasné, co to znamená. Otevřeli si knihy na straně deset. Tahle
profesorka se jim moc líbila.
Když zazvonilo, profesorka čekala, že se všichni vyhrnou ven. Studenti
však seděli a čekali na to, jestli třeba nedostanou domácí úkol.
Profesorku Hustlerovou to mile překvapilo.
,,Můžete už jít,“ povolila jim.
Teprve teď si všichni začali balit. Profesorka měla radost, že se třídě
líbí.
Už bylo půl třídy pryč, když Hermiona dobalovala poslední věci. Vždycky
jí to dlouho trvalo. Měla prostě v tašce mnoho věcí. Všimla si, že
profesor Lupin, ve škole by si nedovolila mu říkat Remus, stojí ve
dveřích a jako by se rozhodoval, jestli má vejít.
Profesorka k němu stála zády, takže si ho nevšimla. Hermiona schválně
balila ještě pomaleji a čekala, co se bude dít. Profesor Lupin to však
tentokrát vzdal a otočil se k odchodu. Sotva odešel, profesorka se
otočila.
No to snad ne?! Hermiona nemohla uvěřit tomu, co právě viděla. To nemohl
tři vteřiny počkat?
Raději se vydala na další hodinu.
Na obědě potkala.Lizzie.
,,Co hodina? Jaká je ta Hustlerová?“ zajímala se Lizzie.
,,Fakt super. Jen nebudeš věřit, s kým věštění z čísel máme,“ zabručela.
,,Podle tvého obličeje soudím, že to bude se Zmijozelem a Mrzimorem,“
hádala Ginny, která si právě k holkám sedala.
,,To jsi vážně až tak dobrá?“ divila se Hermiona.
,,Ne,“ usmála se Ginny, ,,jen jsem potkala tu krysu Malfoye. Stěžoval si,
že má věštění s mrzimorskýma a s tebou.“
,,Vážně?“
,,No on vlastně požil spíš označení s jezevci a šprtkou,“ obrátila Ginny
oči v sloup.
,,A co ty na to?“ zajímala se s úšklebkem Lizzie.
,,Já? Jak mě můžete podezřívat z toho, že bych řešila cizí problémy s
takovým individuem, jako je Malfoy? Takhle hluboko že bych klesla?“
Holky se na ni podívaly.
,,Přičarovala jsem mu na hlavu lampu. Nevím, proč jsem zvolila zrovna
ji,“ oznámila jim, zatímco si nandávala oběd.
Lizzie a Hermiona se na sebe zakřenily.
Zbytek vyučování měla Hermiona s klukama, takže na večeři dorazili spolu.
Ron se zase ládoval, jako kdyby týden nejedl. Hermiona po něm střílela
jeden nevěřícný pohled za druhým.
,,No co?“ bránil se. ,,Nemůžu za to, že tady tak dobře vaří.“
,,Rone, je rozdíl, když ti chutný a když díky tobě nechutná jiným,“
vysvětlila mu.
Ron se užuž chystal něco říct, když se ze Vstupní síně ozvaly dva
rozzuřené hlasy. Byli to Hustlerová a Snape.
,,Jak se opovažujete takhle trestat mého studenta?! To je neslýchané!
Opravdu jste to přehnala!“ vztekal se Snape.
,,Jak se vy opovažujete mi říkat, jak mám trestat své studenty?!“
,,Ale vy jste to přehnala! Sedmdesát bodů dolů a měsíc školních trestů!
Vždyť to už je příliš!“
,,Pan Flint neustále urážel mé rodiče. V mé hodině o mé matce mluvil jako
o mudlovské špíně! To je neslýchané!“
Nevšimli si, že je už sleduje celá škola.
,,To by můj student nikdy neudělal!“
,,Ale ano, udělal! Vyprávěl to svému kamarádovi a předstíral, že neví, že
ho slyším. Přitom to křičel pomalu na celou třídu!“
,,Nesmysl! A i kdyby, váš trest je nepřiměřený!“
,,Jednala jsem podle svého uvážení a moje svědomí zůstává čisté. Vy sám
mi nemáte co vyčítat. Zrovna před dvěma dny jste dal týdenní trest jedné
studentce z druhého ročníku a odebral jste jí padesát bodů. Jak vás to
nazvala? Srabusi? A myslím, že vás poslala si utřít mastný flek, který je
po vás prý ve Velké síni,“ připomněla mu. Moc dobře věděla, jak to Lizzie
řekla. Nepotřebovala se ujišťovat. Všimla si už ale, že je všichni
sledují, a nehodlala jen tak nechat, že s ní Snape takhle mluví před
jejími studenty a ostatními učiteli. Má přece svou hrdost.
,,Co si to dovolujete?“ vyjekl. Harry s potěšením zaregistroval, že zrudl.
,,To stejné, co vy.“
Snape zakroutil hlavou: ,,Nikdy nebudete objektivní. Pořád fandíte svému
Nebelvíru!“
,,No od vás to sedí dobře!“ křikla ještě na Snape a pak si to zamířila do
svého kabinetu.
Snape rudý vzteky začal vyhrožovat, že jestli se to tu okamžitě
nerozejde, začne strhávat body a rozdávat tresty, takže se všichni raději
vrátili k předchozí činnosti.
Jen Lizzie pořád stála bez hnutí a ve tváři se jí zračil úsměv. Lee, Fred
a George na ni zírali a čekali, co udělá dál.
Lizzie se usmála ještě víc: ,,Já tu učitelku prostě miluju!“ A jako v
transu šla s kluky na večeři.