,,Vážení hosté, jsem rád, že vás mohu přivítat v Bradavicích!“ uvítal
nově příchozí.
Kruvalští už seděli u zmijozelského stolu a krásnohůlští u
havraspárských. Jejich ředitelé seděli vedle Brumbála. Profesor Emětin
měl vedle sebe navíc Siriuse a madame Maxime Jamese.
,,Jistě máte po dlouhé cestě ještě delší hlad,“ usmál se a tleskl, díky
čemuž se na stolech objevilo jídlo.
Byla to ještě velkolepější hostina než obvykle. Nebyly tam jen ty
největší chlouby britské kuchyně, ale také lahůdky z té bulharské a
francouzské.
,,Co je sakra tohle?“ šklebil se Fred. Ukazoval na misku něčeho, co
vypadalo, že se začne každou chvíli hýbat.
,,To budou olihně,“ usmála se Parvati a pár si jich nabrala.
,,Není oliheň hlavonožec?“ šklebil se Fred ještě víc.
,,Jo, to je,“ řekla Levandule a rovněž si vzala.
Lee do toho ždibl prstem. Celý obsah misky se začal třást.
,,Páni, to je hnus,“ ulevil si Fred.
,,Ale dobře se to třese,“ smál se Dean, který už si tak párkrát rýpnul.
,,To tak přistát v něčím obličeji,“ zasnila se Hermiona.
Všichni na ni obdivně a zároveň udiveně zírali.
,,No co? Taky mám své temné chvilky!“ ohradila se.
Lizzie se ušklíbla: ,,Máte na mysli toho, koho já?“
,,Malfoye?“ řekli Ginny, Hermiona, Lizzie a Lee.
,,Mám první ránu,“ přihlásil se Lee. Nabral jednu z nich a mrskl jí přes
celou síň.
A plesk! Netrefila Malfoye, ale chlapce vedle něj. Chlapce z Kruvalu,
který byl všem nadmíru povědomý. I z dálky poznali ty rysy.
,,Vždyť to je Viktor Krum,“ řekl Ron to, na co mysleli všichni.
Viktor Krum si znechuceně sundal oliheň z obličeje a rozhlížel se po
Velké síni po útočníkovi. Všichni honem dělali, jako kdyby celou dobu
jedli. Očividně se viníka nedopátral, takže se znovu sklonil k jídlu.
,,Tak to je gól!“ smál se Fred.
,,Co myslíš? To, že je tu hráč, který hrál na mistrovství světa? Že sedí
vedle Malfoye a zaujatě si povídají? Nebo snad, že tomuhle slavnému
člověku právě Lee hodil hnusného slizkého hlavonožce do obličeje?“
zeptala se ho Lizzie se zvláštním výrazem.
,,Všechno,“ odpověděl jí stručně.
,,Tak to se nepovedlo,“ ohodnotil situaci Ron.
,,To bych si bez tebe nevšim, chytráku,“ zakroutil Lee hlavou.
,,Teď já,“ vzal na sebe další hod George.
,,Jsem po tobě,“ zabrala si Lizzie.
George hodil. Taky mířil na Malfoye, ale hod má ještě horší než Lee.
Trefil Cedrika Diggoryho. Cedrik správně vytipoval místo, odkud by ta věc
mohla přiletět. Jediný, koho poblíž misky s těmito tvory viděl, byla
Lizzie. Chtěla si vzít oliheň pro svůj hod a nevšimla si Georgova
,,úspěchu“. To ho přesvědčilo, že ona je útočník.
Lizzie už si hodit nestihla. Brumbál opět povstal a začal mluvit: ,,Po
následující zbytek roku se bude v Bradavicích konat Turnaj tří
kouzelnických škol. Zástupce školy získá výhru tisíc galeonů a pohár pro
svou školu. Jak budou studenti, jenž vás budou zastupovat, vybráni? Pane
Filchi…“
Školník odešel a za moment se vrátil s truhlou. Byla ze dřeva a bohatě
ozdobená. Postavil ji před Brumbála.
Brumbál ji otevřel, vytáhl z ní vyřezávaný pohár ze dřeva a pokračoval:
,,Toto je Ohnivý pohár! Vybere z každé školy jednoho studenta. Studenta,
kterého považuje za nejvhodnějšího pro tento úkol. Přihlásit se mohou
pouze ti studenti, kteří budou mít v době vhození své přihlášky sedmnáct
let. Přihláška je jednoduchá. Na kousek pergamenu napíšete své celé jméno
a název školy,“ Brumbál se odmlčel.
V Poháru jako by se utvořil malinkatý ohínek, který postupně sílil, až za
společnosti spousty barevných jisker pořádně bouchl. Uvnitř teď pohár
hořel červeně.
Ředitel zase pokračoval: ,,Od této chvíle přesně za týden Pohár vybere
soutěžící studenty. Prosím všechny, aby se rozhodovali po pečlivé úvaze.
Turnaj tří kouzelníku není snadná záležitost. Může se vám přihodit něco
špatného. Jakmile vhodíte svůj lístek, je to jako smlouva. Už nemůžete
odstoupit.“
Brumbál skončil a všichni se zvedli k odchodu.
Lizzie se šourala směrem k Nebelvírské věži.
,,Hej!“ upozornil Lizzie na sebe Fred.
,,Co?“
,,Až prefekti všechny vyhodí spát, sraz ve společenské místnosti. Vem
Pobertův plánek.“
Lizzie se ušklíbla a přikývla.

Jakmile dorazil do společenské místnosti, zavřel se Draco Malfoy v
ložnici spolu s Goylem a jedním prvákem.
,,Máš to?“ zeptal se Draco Goylea.
,,Jo,“ zahuhlal.
,,Víš, co máš dělat,“ zeptal se pro změnu toho prváka.
,,Jo,“ ušklíbl se Ian Dogger. Byla to taková zrzavá napodobenina Draca.
,,A nezapomeň, musíš tam hned ráno. Musíme si být jistí, že tam budeš
první.“
,,Neboj, to zvládnu.“
Kluci odešli a Draco zůstal v pokoji sám.
,,Uvidíme, copak si čteš před spaním, Potterová.“

,,Máš?“ zeptal se Fred, když Lizzie dorazila. Kluci na ni už čekali.
,,Jasně,“ uklidnila je.
,,Tak jdem,“ zavelel Lee.

,,Děláte, jako bych vás někdy zklamala,“ kňučela Lizzie celou cestu.
,,Ne, nikdy si nás nezklamala. Je ale samozřejmé, že se tě ptáme, jestli
máš něco tak důležitého, když se chceme vplížit do astronomické věže
uprostřed noci,“ bránil jejich chování Lee.
,,Ale stejně,“ nedala se.

,,Jéžišky! To lechtá,“ smála se Zoe Talbotová v astronomické věži. Měla
totiž rande s Harry Potterem, který jí zrovna žužlal ucho.
Normálně tohle nedělá, ale potřeboval za každou cenu svoji společnici
umlčet. Ač byla totiž krásná, byla neuvěřitelně nudná. Její proslovy o
Lockhartovi Harryho doháněly k šílenství. Toho chlapa nesnášel.
,,Vážně? To není špatné,“ a pokračoval.
Jenže už toho musel nechat. Smála se nebezpečně hlasitě.
,,Víš, co?“
,,Co?“
,,Co třeba pusu pro slavného chytače?“
,,Tak jo.“
Harry si v duchu ulevil. Tohle by ji mělo ztišit, ušklíbl se, aby to
nepostřehla.

,,Mně se chce spát. Jsem unavená, je mi zima, potřebuju kafe a nejspíš se
mi dělá puchýř,“ stěžovala si tiše. ,,V tomhle hradě je minimálně deset
kratších cest do astronomické věže a my musíme jít touhle!“ rozčílila se
hlasitěji, než chtěla.
,,Pšš!“ napomenul ji Fred spolu s tišícím gestem.
Lizzie mu prudkým pohybem ruky dala prst s celou rukou dolů: ,,Nedělej na
mě pšš. Já nejsem tvůj pitomý bratříček.“
,,To nejsi,“ uznal Fred.
,,Rozhodně máš hezčí zadek než Ron,“ přidal se George.
Lizzie se zašklebila, jako by měla v puse něco obzvlášť hnusného a
kyselého: ,,Óó! Nechte toho!“
,,A nemáš?“ zeptal se Lee.
,,Na to vám určitě odpovídat nebudu.“

,,No hurá,“ zajásala otráveně Lizzie, když konečně dorazili k cíli.
,,Příště vás pošlu si lehnout.“
,,Máte ty někdo ty rachejtle?“ přerušil ji Fred.
,,Já,“ řekl George a vytáhl je z kapsy. ,,Tak jdem na to,“ stihl ještě
říct, než otevřel dveře a vyrušil líbající se pár.
,,Co ty tu kruci děláš?!“ vyhrkli svorně Harry a Lizzie. ,,Co je ti do
toho?! A co ty tu děláš?!“
,,Fajn, je si zábava vás poslouchat, ale nechceme přece, aby nás načapal
Filch, takže byste mohli…“ uklidňoval je Lee.
,,Ty tu jsi s mým bratrem?“ posmívala se dívce Lizzie.
,,Někteří lidi jsou na to hrdí,“ vysvětlil jí Harry.
,,Jo, ty, ty a ty,“ odříkala.
,,Co to u Merlina máš v ruce?!“ zbledl.
,,Vážně chceš, abych to řekla před tou…Jak že se jmenuješ?“ otočila se k
dívce.
,,Zoe,“ pípla dívka.
,,Děkuju. Vážně chceš, abych to řekla před Zoe?“ usmívala se na bratra.
,,Kdes ho vzala?“ byl vzteky bez sebe.
,,Tam, kde byl. V tvém kufru, kam se poděl po tom, co jsi mi ho ukradl z
toho mého,“ vysvětlila mu.
,,Á bože! Ty jsi ale štěkna!“ nevydržel to Harry.
,,Děkuji,“ usmála se s úklonou.
,,Tentokrát už je dostaneme, miláčku,“ zaslechli Filchův hlas z dálky
,,Tak to je průser,“ prolomila Lizzie vyděšené ticho.
,,Jde sem?“ zeptal se jí Harry.
,,Jak by to mohla vědět?“ vysvětlovala mu Zoe.
Lizzie nenápadně mrkla do Pobertova plánku. Opravdu. Rázně přikývla.
,,Honem! Tudy!“ George je zavedl do malého výklenku za obrazem Gustava
Útlého. Byli tam namačkaní jak sardinky.
,,Otevřená astronomická věž! Honem! Běž pro paní Potterovou, já zajdu pro
profesora Snapea,“ slyšeli Filche, jak rozmlouvá se svou kočkou.
Když odešel, Fred je vytáhl ven. ,,Vy nám vážně zkazíte všechnu srandu.
Teď o to všichni přijdou,“ zakroutil hlavou.
,,To je teď jedno. Ty jsi z Mrzimoru, viď?“ zeptal se Zoe Harry.
,,To bys měl vědět,“ urazila se Zoe.
,,Kdo si to má všechno pamatovat? Tak jo nebo ne?“
,,Jo!“
,,Půjdeme kolem vaší koleje,“ oznámila jí Lizzie. ,,Zavedeme tě tam, aby
tě Filch nechytil. A na bráchu se nezlob. To víš, můj bratr patří všem
holkám.“

,,Já tě jednou zabiju! Všechno mi zkazíš!“ rozčilovala se Lizzie, sotva
prošli portrétem. ,,A aby toho nebylo málo, hrabeš se mi ve věcech!“
,,Ty se mi v nich taky hrabeš! A co já ti zkazil?! Školní trest! Tys mi
překazila rande!“
,,Ó! Já ti překazila rande! Zítra máš další dvě! Divila bych se, kdyby
sis pamatoval, jak se to tvé rande jmenuje!“
,,No dovol! To já náhodou vím!“
,,Jo, tak to slovo náhodou tam má velký význam.“
,,Zase jednou vtipná?“
,,Nikoliv. Jak se teda jmenuje? Myslím to tvé rande.“
,,Přestaň pořád říkat slovo tvé rande!“
,,To je slovní spojení.“
,,Ty jsi taky puntičkář!“
,,Tak jak se jmenuje?“
,,No, to si samozřejmě pamatuju. Je to Susan.“
Lizzie se usmála: ,,Ne, je to Zoe.“
Uslyšeli smích a pískot. Otočili se ke krbu. Seděli tam Fred, George a
Lee. V ruce miska popcornu a napjatě sledovali hádku.
,,Nejste unavení, kluci?“ zatvrdla se.
Odešla do ložnice. Šla pomalu, aby nevzbudila spolubydlící. Slyšela
kluky, jak zavřeli dveře obou ložnic. Napadlo ji, že už stejně asi
neusne, tak by se mohla vrhnout na tu knížku. Nechala ji pořád v tašce.
Přešla potichoučku na druhou stranu postele, kde měla tašku položenou.
Otevřela ji a hledala tu knihu. Ať však hledala, jak hledala, kniha byla
pryč.