Ženiální plán Albuse Brumbála „No, podívej se na ně, Minervo. Jak to všechno hází do jednoho koše. To je jak s tím jezerem, kdyby do něj nechcali a neházeli použitý kondomy, mohla bejt naše oliheň ještě živá.,“ stříbrovousý kouzelník znechuceně ukáže na odpadkový koš. Podrbe se na bradě, tohle se mu vůbec nelíbí. „Spíš mimo něj,“ podotkne jeho kolegyně a kývne na zaneřáděnou podlahu okolo. Na zemi se tu válí obaly od čokoládových žabek, bertíkových fazolek, ale i nesešlapané lahve od magiccoly, což svědčí o tom, že kouzelnický trh se sladkostmi nemá dostatek fantazie, a tak se inspiruje u mudlů. „Nechápu, jak v Prasinkách mohli povolit plastový obaly, vždycky sem si myslel, že papír a sklo stačí.“ „To víš, musí jít taky s dobou. A proč si jednou nepučit něco od mudlů?“ dodá jejich třetí společník s mastnýma černýma vlasama, který zatím úspěšně mlčel. „Severusi, že zrovna ty!“ překvapeně zalape po dechu ředitel. „No ták, jen sem si dělal srandu. Ale fakt je, že plast je prostě levnější,“ ušklíbne se zdejší učitel lektvarů. „A já už si myslela, že ste se zbláznil,“ úlevně vydechne Minerva. Mezitím okolo skupinky diskutujících učitelů projde Harry Potter mimořádně při smyslech, zabraný do rozhovoru s Lee Jordanem o famfrfálu. Upíjí při tom z láhve coly. Dopije a bezmyšlenkovitě ji odhodí na vrch koše. Ona se ale odrazí a spadne na zem, Harry si toho ale nevšímá a jde dál. Když tu ho něco zachytí za loket a strhne zpátky. Otočí se a čumí do ksichtu rozzuřenému Albusi Brumbálovi. „Harry, že i ty! Překvapuješ mě!“ zasrší v očích ředitele brutální vztek. Má chuť vraždit. Chlapci se překvapeně rozšíří zorničky. A Lee, ten zrádce, se zdejchne. „Co se děje, pane řediteli?“ otáže se potlačujíc ironický tón. „Tak ty nevíššššš???“ zasyčí jim do dialogu Snape. Ředitel po něm ale vrhne zabíječský pohled pomněnkových očí, a tak zmlkne. „Co ta lahev, Harry? Uvědomuješ si o kolik místa by bylo v koši víc, kdybys ji sešlapal? A je na zemi!“ zapáleně prohlásí Brumbál. „Uch, promiňtě, pane,“ Harry už tu ironii nedokáže zcela potlačit, marně se pokouší o omluvný tón. Chystá se odejít. „Harry, nezapomněl si na něco?“ nepouští ho však stařec. Ukáže na válející se flašku: „Sešlapat!“ Student na ni dupne, sehne se, aby ji zvedl a zastrčí do koše. Až pak ho ředitel pustí a on odchází s myšlenkou, že Brumla už se asi fakt pomátl. „Viděli ste to?!“ rozrušeně zafuní, jakmile Potter odejde. Ostaní soucitně přikývnou. „Už toho mám dost! Studenti sou nezodpovědní, jednají neekologicky, neeticky, nešetrně k životnímu prostředí. Za chvíly se budem topit ve vlastní špíně! To prostě musí skončit! Od teďka budou na každé chodbě koše na tříděný odpad, budou se sázet stromky a omezíme množství famfrfálových tréninků a zápasů. Víte kolik emisí vyprodukují košťata? A takle to bude jako, že já se menuju já!!!“ plamenně zadeklamuje a stvrdí to prudkým pohybem ruky s hůlkou.