Severus Snape se připravoval na další školní rok. Jeho náladu představa blížícího návratu do Bradavic dostala kamsi hluboko pod bod mrazu. Ne že by neměl rád Bradavice. Naopak, to místo považoval téměř za domov. Jenže většině lidí doma nepobíhají stovky nesnesitelných harantů. Tak tupí, nevzdělatelní, arogantní,... Severus byl perfekcionista, a proto ho pochopitelně nadmíru rozčilovala neschopnost a neochota jeho studentů. Lektvary byly přece absolutně fascinující předmět. Jistě, obrana proti černé magii byla jeho tajným snem, ale už dávno se smířil s tím, že toto místo mu Dumbledore nepřiklepne. Snažil se tedy své studenty vzdělávat v oblasti lektvarů, jenže oni se jeho úsilí bránili všemi silami. Nikdy ho nenapadlo, že k soustředění, které je při přípravě lektvarů tolik důležité, nijak nepřispívá, že většině studentů se roztřesou ruce, jakmile ho uvidí. Jeho přece taky nikdy nikdo nechválil. Obvyklé deprese signalizující střet se studenty ovšem letos prohlubovalo něco dalšího. Jeho Znamení zla se stávalo stále výraznější. Návrat Jeho pána byl otázkou maximálně několika měsíců. Jeho pán.... Jak mohl být někdy tak naivní, že mu uvěřil. Sláva, moc, bohatství, obdiv. Na druhé straně bolest, utrpení, smrt, mučení. A potom výčitky svědomí a noční můry. Nikdy ho nepřestaly pronásledovat. Ten muž, který se přes den dokázal tak dokonale ovládat, se často v noci budil s tváří smáčenou potem, někdy i slzami. Jak mohl??? A teď to vše začne nanovo. Vlastně to už začalo. Smrtijedi, kterým se podařilo uniknout Azkabanu, cítili pochopitelně návrat Temného pána. Zatím se nad žádným obydlím neobjevila lebka s hadem, ale už zaznamenal zvýšenou aktivitu – pár únosů, jejichž oběti se našli po několika dnech zmrzačené k nepoznání nebo se nenašli vůbec, záhadné nehody a další neklamné známky toho, že jeho „přátelé“ se dobře baví. Předpokládal, že to organizuje Lucius Malfoy, ten slizký had. Aby problémů nebylo málo, čeká letos Bradavice Turnaj tří škol. Ani Dumbledore nebyl z této události vůbec nadšený. Do ochranného pásma školy se tak dostane spousta cizích lidí, což bezpečnost rozhodně nezvýší. Navíc Kruval s Karkarofem jako ředitelem .... tam musela mít černá magie úrodnou půdu. Jenže ministerstvo se rozhodlo a jim to bylo naservírováno jako hotová věc. Když se Albus snažil Popletalovi naznačit své obavy, odbyl ho ten šašek svými univerzálními kecy – skvělá příležitost k propagaci, vše pevně pod kontrolou, mám ve Vás plnou důvěru,... Neuvěřitelné. Ten neuvěří návratu Pána zla, dokud ho nepřijde osobně navštívit na ministerstvo. Hned následující den si Severus ověřil platnost pravidla „nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř“. Znamení zla se znovu objevilo! A to dokonce uprostřed shromáždění většiny kouzelnické Británie. Smrtijedi jsou už opravdu příliš sebevědomí. Denní věštec se pochopitelně snažil celou událost bagatelizovat a zaměřil se na „bezkonkurenční výkon bulharského chytače“ a „senzační vítězství irského týmu“, ale skutečnost byla nepopiratelná. Severus se rozhodl, že je třeba vykonat jednu návštěvu. Asi ji už odkládal přespříliš. Přemístil se k Malfoy Manor a nechal se ohlásit. Lucius nevypadal překvapeně, že ho vidí. „Severusi, příteli. Taková vzácná návštěva. Jak Ti mohu pomoci?“ Kecy, kecy, kecy. Severus byl mistr sebeovládání, jenže to mu ve chvíli, kdy potřeboval získat nějaké informace příliš nepomohlo. Navíc, Lucius byl zase mistrem přetvářky. Bude to zajímavý souboj, který však Severus chtěl vyhrát. „Slyšel jsem, příteli, divné zvěsti. Víš snad něco o plánech našeho pána?“ rozhodl se Severus začít zostra. „Co vede ctihodného bradavického profesora a oblíbence samotného Dumbledora k tomu, že se zajímá o temnou stranu? Snad se nechystáš opět převléknout kabát, můj vychytralý příteli?“ Z Luciusových slov odkapával sarkasmus. „Měl jsem vynikajícího učitele,“ poznamenal suše Severus. „Ctihodný lord, který nebyl dokonce ani obviněn ze spolupráce s Temným pánem. Který sehrál tak dojemně oběť postiženou kletbou Imperius. Který je v přízni samotného ministra kouzel.“ Lucius se jen ušklíbl. Mezi zmijozelskými studenty, z nichž se později z většiny stali Smrtijedi, se nikdy nedalo mluvit o upřímném přátelství. Ale Lucius si Severuse vážil, i když by to nikdy nepřiznal nahlas. Pokud však přešel na druhou stranu, bude ho muset zničit. Pokud .... ale jak to poznat? Vždyť Severus byl mistrem nitrobrany, sám Pán zla měl potíže se čtením jeho myšlenek. Hráli nebezpečnou hru, oba dva. Pán zla se vracel, ale ještě nepovstal v plné síle. Lucius nechtěl promeškat vhodný okamžik, protože bylo jasné, že Pán nebude příliš nadšen, že ho tehdy nehledali a v podstatě odepsali. Shromažďoval tedy potají staré spolubojovníky a rozhazoval sítě i mezi novými potencionálními kandidáty. Jenže stále byla u moci druhá strana a Lucius rozhodně nehodlal skončit v Azkabanu. Balancoval tedy tak trochu na ostří nože. Severus byl na tom podobně. Bradavický ředitel ho po pádu Temného pána zachránil před vězením a dokonce mu nabídl práci. Jak se Severus zachová? Dokáže se vůbec přiklonit pevně na jednu stranu? Nebo bude pořád hrát své vlastní hry? Byli si podobní, ano. Oba velmi inteligentní. Takoví lidé si neradi nechávají poroučet, ať už od kohokoli. Lucius se tehdy přiklonil k temné straně nikoli z vůle své rodiny a v rámci tradic čisté krve, ale po zralé úvaze a vyhodnocení poměru sil obou táborů. Byl přesvědčen, že Pán zla rychle zvítězí. A Malfoyové byli zvyklí stát na vítězné straně. Kdo mohl předvídat jednoho mizerného spratka? Podařilo se mu to vybalancovat, jak mu právě Severus připomněl, téměř bez ztráty kytičky. Jaká však bude situace tentokrát? Musel si přiznat, že ho znervóznila ta ženská, která se zjevně rozhodla tentokrát zapojit do dění. „Příteli, jsi nějaký roztěkaný, to u Tebe nebývá zvykem,“ vrátila Luciuse do reality poznámka jeho bývalého spolužáka. „Povídali“ si ještě skoro hodinu, ale ani jednomu se nepodařilo zjistit nic užitečného, což se dalo předpokládat. Luciuse jenom těšilo, že to nebyl on, kdo vyhledal kontakt. To znamenalo, že si Severus není tak jistý, jak se tváří. Severus se vrátil domů v silně vražedné náladě. Už skoro zapomněl, jak slizký dokáže Malfoy být. Nezjistil nic, vůbec nic. A příští týden začíná školní rok....