,,Cos jí udělal?“
Draco se otočil. Zrovna končil rande a za jeho zády se ozval hlas té
roztomilé šmejdky. Roztomilé?
,,Tak nazdar,“ otočil se na svou společnost.
Dívka na něj pohlédla nechápavě, ale on si z toho nic nedělal a přešel k
Hermioně. Nechápavý pohled vystřídal pláč a dívka utekla. Draco jen
pokrčil rameny.
,,Seš neuvěřitelný. Co trocha taktu?“ vyjela na něj Hermiona.
,,Ne, děkuji. Tak proč jsi vyhledala moji společnost?“
,,Kde je Lizzie?“ zeptala se ho s výhružným tónem.
,,Potterová?“ zeptal se stejným tónem, jako kdyby jí nabízel sušenku.
,,Nehraj blbého! Jasně, že Potterová!“
,,Je sice fakt, že ta malá mě otravuje svými šílenými obviněními hodně
často, ale v současné době ji tu nikde nevidím. Ty ano?“
,,Přijde ti to vtipné?“
,,Velmi.“
,,Lizzie tě ráno hledala. Od té doby ji nikdo neviděl. Já moc dobře vím,
cos jí už jednou udělal. Tak kde je?“
,,Je sice pravda, že mě ráno trošku otravovala, ale kdo by si nechal
zkazit neděli? Názorně jsem jí vysvětlil, že jsou mi její výhružky
ukradené.“ Sladce se usmál: ,,Ale přiznej se. Pravdu. Proč jsi mě vlastně
chtěla vidět? Jen se nestyď. Nemusíš si vymýšlet zmizení kamarádky.“
,,Ty jsi takový idiot,“ oznámila mu suše.
,,Ty taky celkem ujdeš,“ řekl jí a začal si ji skoro znalecky prohlížet.
Hermiona zčervenala jak rajče. ,,Nech toho!“ křikla na něj.
Draco bleskurychle poslechl a začal se zase věnovat tomu, co říká.
,,Jak jsi jí to vysvětlil?“
,,Jak myslíš? Jsem přece kouzelník.“
,,Kde je?!“
,,Páni! Tebe to asi opravdu zajímá,“ podivil se nad tou myšlenkou.
,,Malfoyi! Vysvětlím ti situaci. Buď to řekneš mně, najdeme ji a já
neřeknu, odkud to vím, budeš bez trestu, nebo mi to neřekneš, což bude
podstatně horší. Harry tě podezřívá a šel za Siriusem, chci říct
profesorem Blackem,“ opravila se, když se Malfoy začal samolibě usmívat,
,,který půjde okamžitě za tebou. On tě to donutí říct a ještě dostaneš
školní trest a přijdeš o spoustu bodů, jestli tě teda nevyloučí.“
,,Je mi líto, ale nepomůžu ti. Raději si počkám na profesora Blacka,“
odmítl ji s posměšným důrazem nad slovy profesora Blacka. ,,Koneckonců
začíná to tu být nuda, a když mi k tomu pomůže, že jsem někam strčil tu
malou verzi Krvavé Mary, bude to aspoň jako zabít dvě mouchy jednou
ranou.“
,,Takže jsi jí opravdu něco udělal!“
,,Ty jsi tak chytrá!“ vykřikl skoro radostně.
,,Co to bylo? Kde je?“
,,Je mi líto, ale to ti nemůžu říct,“ posmutněl.
,,Ty zmetku!“ vyprskla.
,,Stop, Grangerová, stop. Tohle už jsme si jednou prožili.“
,,Blbče,“ sjela ho, než odešla.

Hermiona šla rovnou do Siriusovy kanceláře. Harry a Ron už byli tam.
,,Harry, můžeš mi věřit, že okamžitě udělám první poslední, abychom ji
našli. Ihned zalarmuju profesory, ochranku, primusy, prefekty, prostě
všechny. Nemůžu ale jít za Snapem a jen tak mu říct, ať dotáhne Malfoye,
že nejspíš Lizzie něco provedl. Malfoy to popře a Snape mi ho ani
nepřivede. Svoje zmijozelské si brání,“ vysvětloval Sirius.
,,Všichni ale víme, že Malfoy je křivák,“ přemlouval ho Ron.
,,Proto ho ale nemůžu podezřívat.“
,,Ten útok ve vlaku,“ ozvala se Hermiona.
,,Co s ním?“ nerozuměl Sirius.
Harry a Ron se po sobě podívali. Hermiona se pak podívala na Harryho,
jako by čekala svolení. Ten si povzdychl a pak krátce přikývl.
Hermiona tedy začala: ,,Lizzie si pamatuje, kdo jí to tenkrát udělal.
Pamatuje si úplně všechno.“
Sirius se musel posadit, aby to s ním neseklo.
Harry věděl, že zbytek by měl říct sám: ,,Malfoy to udělal jako pomstu
mně. Udělal všechno to a nechal ji tam. Lizzie mi už doma slíbila, že
kdyby jí něco udělal, tak mi to řekne, takže musela. Už nikomu jinému to
říct nechtěla.“
,,To jste byli vy?“
,,Siriusi, víš, já…“
,,Harry, jsem na tebe vážně hrdý.“
,,Co?“ Ron nemohl uvěřit tomu, co slyší.
,,Konečně se začal chovat jako správný starší bratr. A teď, jestli
dovolíte, bychom měli zajít za profesorem Snapem.“
Všichni čtyři se vydali nejkratší cestou do sklepního kabinetu profesora
lektvarů. Sirius vtrhl nepříčetný dovnitř a domáhal se Malfoye.
,,Zbláznil jste se? Vždyť je devět večer. Ten chlapec je už nejspíš v
posteli. A vy byste měli taky, jenže nejste. To bude mínus dvacet bodů za
každého pro-“
,,Žádné strhávání nebude. Ti tři jsou tu se mnou. Okamžitě mi přiveď pana
Malfoye.“
,,Ty mi nemáš co nařizovat!“
,,Ale ano, mám. Jsem v této škole postavený výše, a když je Brumbál pryč,
jako právě teď, jsme já a profesorka McGonagallová tvoji přímí nadřízení!
A můj přímý rozkaz je, doveď sem hned Malfoye!“
,,A byl bys tak laskavý a vysvětlil mi, proč mám svého studenta tahat z
postele?!“ rozčiloval se nepříčetný Snape.
,,Tvůj student je podezřelý, že má něco společného se zmizením jedné
studentky. Tu samou studentku již jednou napadl a ona jej dnes ráno
hledala. To bylo naposled, co ji někdo viděl. Takže, když ti to nebude
vadit, rád bych s ním o tom mluvil!“
,,A která studentka že zmizela?“
,,Elizabeth Potterová.“
Snape znuděně zamlaskal: ,,A tím se mám jako vzrušovat? Ta holka si dělá,
co chce! Nebylo by to poprvé, co si jen tak zmizela. Mně je veškerá
protekce, co ta holka má, ukradená! Už to vidím! Zmobilizujete celou
školu, začnete vyslýchat nevinné studenty a ona se nakonec objeví s tím
svým namyšleným výrazem, jako že se nic nestalo! Jsi blázen, Blacku,
jestli myslíš, že tohle dovolím!“
Tichošlápek na něj pohlédl tím nejledovějším pohledem, jaký dokázal:
,,Máš pět minut, abys mi sem toho kluka přivedl, nebo letíš na hodinu,
pochopil?“
Snape se, ač velmi nerad, sebral a šel pro Malfoye. Limit k Harryho smůle
stihl jen tak tak. Malfoy nevypadal, že by zrovna spal, jak Snape tvrdil.
Na sobě měl školní hábit, byl upravený jako vždycky a nevypadal moc
unaveně.
,,Děkuji, Severusi.“
,,Pane profesore,“ přemohl se se značným znechucením Snape.
,,Tak, pane Malfoyi, vysvětlil vám profesor, proč tu jste?“
,,Říkal, že je to naléhavé, ale neměl moc čas mi to vysvětlovat.“
,,Zmizela jedna studentka,“ vysvětlil mu Sirius.
,,Áha! A co já s tím?“
,,Naposledy, když ji někdo viděl, údajně hledala vás,“ vysvětlil mu Snape
tónem, který jasně naznačoval, že tomu obvinění ani trochu nevěří.
,,Žádné údajně!“ rozčílil se Ron. ,,Hledala toho zmetka! Ví to celý
Nebelvír!“
,,Odebírám mu tedy deset bodů za vaše vulgární chování v mé kanceláři!
Tady nejste v Nebelvíru! Tady se budete chovat slušně!“ utrhl se na něj
Snape.
Sirius si povzdechl: ,,Můžeme prosím pokračovat?“
,,Viděl jsi dnes Elizabeth Potterovou?“
,,Ano, viděl.“
,,Jo, protože ji zaklel a někam schoval!“
,,Weasley! Jestli se nepřestanete ovládat, tak vás odsud vyhodím!“
rozeřval se Snape.
,,Kdy to bylo?“
,,Ráno, nevím kdy přesně.“
Sirius už ztrácel trpělivost. Malfoy schválně odpovídal tak, aby to
prodloužil.
,,Kde?“
,,Moment, musím se zamyslet. Ta paměť,“ usmál se.
,,Nechej těch svých blbinek!“ rozčílila se Hermiona. ,,Copak ji potkáváš
tak často, že si nepamatuješ, kde to bylo naposled? Nebo si spíš
potřebuješ něco vymyslet?“
,,Nebo spíš potkávám moc holek. Nebudu zabírat svou paměť vzpomínkami na
nějakou malou holku,“ ušklíbl se.
,,Můžeme laskavě pokračovat?“
,,Pššš. Musím přemýšlet v naprostém tichu, jinak si nevzpomenu.“
Všichni tam tedy seděli ještě dlouho. Harry byl tak nervózní, že to
stopoval. Čekali na Malfoyovu paměť dvaadvacet minut.
,,Už to mám!“
Celá místnost si oddychla.
,,No?“ popohnal ho Sirius, když pořád nic neříkal.
,,Co?“ zeptal se Draco nevinně.
,,Kde to bylo?!“ nevydržel to Sirius.
,,Á, jo, jistě,“ bylo očividné, jak si Malfoy celou situaci užívá, ,,bylo
to v sovinci.“
,,A dál?“
,,Dál nic. Z čehosi mě obviňovala, tak jsem raději šel.“
,,Lže! Napadl ji,“ odporoval Harry.
,,Fajn Pottere, co jsem jí podle tebe udělal? Nějak zaklel?“
,,Ano!“
,,Škoda, že to má malý háček,“ usmíval se Draco samolibě.
,,Jaký?“ vyptával se Sirius.
,,Nemám jak,“ a jeho úsměv rostl čím dál víc.
,,Jak to myslíš?“ ozvala se zase Hermiona.
,,Nemám hůlku,“ vysvětlil až moc vesele na to, o čem mluvil.
,,Cože?“
,,Včera večer mi moje hůlka dala menší elektrický šok. Posledních
přibližně dvacet čtyři hodin je v kanceláři bystrozorů z ochranky, aby
zjistili, jestli ji někdo neproklel. Nemyslím, že bych zvládl Potterovou
bez hůlky, když ona ji určitě měla,“ tentokrát už to byl vyloženě
posměšný škleb.
Hermiona ho sledovala přimhouřenýma očima.
,,Výborně. Teď, když jsme si všechno vyjasnili, možná už bychom pana
Malfoye mohli pustit,“ posmíval se jim Snape.
,,Můžete se vrátit do ložnice. A vy tři taky.“
,,Ale co Lizzie?“ nedal se Harry.
,,Myslím, že se o to postaráme lépe než tři čtrnáctiletí studenti,“
ukončil debatu Snape.
Všichni čtyři tedy odešli. O chodbu dál se Hermiona zastavila.
,,Já… nechala jsem tam hůlku. Běžte napřed, já vás doženu.“
Nevydala se ale do kabinetu, nýbrž za Malfoyem. Draco za sebou slyšel
kroky, tak se otočil. Málem mu vypadly oči z důlku, když uviděl Hermionu
Grangerovou. Zamaskoval to však svým samolibým úsměvem.
,,Co ty tady? Nebojíš se toho ošklivého sklepení?“
,,Proč jsi mi řekl, žes to byl ty, kdo Lizzie něco udělal, když to nebyla
pravda?“ její hlas zněl vážně, ale ne jako když spolu mluví nepřátelé.
,,Já něco takového řekl? Nějak si na to nevzpomínám,“ usmíval se.
Hermionu už dohánělo k šílenství, jak se ten blbec pořád usmívá.
,,Dobře, neřekl jsi to přímo, ale naznačil jsi to,“ opravila se.
,,Takže jsem to neřekl. Řekl jsem něco, ž čeho jsi ty pochopila, že to
tak bylo. Ale v podstatě to tak nebylo. Celé to byla jen tvá domněnka.
Správně?“
,,Mluvíš takhle pořád? Protože já si říkám, že jestli ano, ty slepice, co
s nima chodíš, nemůžou pochopit ani slovo.“
,,Copak, žárlíš? Mohl bych říct, že tak mluvím pořád a že s těmi
slepicemi si zrovna nepovídám, ale proč lhát? U mě je spousta lidí, kteří
o slově inteligence ani neslyšeli. Ale ty ne. Mluvil jsem tak schválně,
protože vím, že ty to pochopíš. Ty jsi inteligentní.“
,,To je ten důvod, proč ses mi pokoušel dát pusu, proč se mnou tak
mluvíš, jako bych byla tvá bývalá? Imponuje ti, že jsem na rozdíl od
tvých přátel chytrá? Potřebuješ si něco dokázat?“
,,Když bych byl nějaký bezpáteřní idiot, dalo by se to tak říct.“
,,Chceš říct, že ty bezpáteřní idiot nejsi?“
,,No… možná bezpáteřní, ale idiot? Mám lepší výsledky než většina
havraspárských, takže to se mnou asi tak špatné nebude,“ znovu se usmál a
s radostí si povšiml, že i Hermioně cukají koutky.
,,Dobře, omlouvám se. Teď už ale musím jít,“ nechtěla mu říct ,,ahoj“.
Znělo by to kamarádsky, což oni nejsou a nikdy nebudou.
Draco to ale vyřešil jinak. Přešel blíž k ní a pomalu ji políbil. Jakmile
si Hermiona uvědomila, co dělá, odtrhla se.
,,Ne, Malfoyi, tohle nedělej,“ těžko říct, jaký tón to byl. Každopádně
hned odešla.

Harryho a Rona dohnala až pár chodeb před obrazem Buclaté dámy.
,,Co ti trvalo tak dlouho?“ vyzvídal Harry.
,,Tomu bys nevěřil,“ odmítla jeho otázku a Harry pochopil, že se dál ptát
nemá.
Došli až ke vchodu do Nebelvírské věže a jen zírali na to, co vidí. Stála
tam Lizzie. Ve vlasech a všude jinde měla listy, větvičky a byla od bahna.
,,No hurá! Nepamatujete si náhodou heslo?“