Lizzie si ve svém životě máloco plánovala. Plány spíš vymýšlela za pochodu. Dalo by se říct, že to taky tak podle toho často vypadalo. Když jí bylo šest, rozhodla se pro Remuse uspořádat narozeninovou oslavu. Bohužel se držela svého pochodového způsobu přípravy opět držela, takže si ani nezjistila, že je úplněk. Skončilo to tak, že ji Remus málem sežral. O rok později se ztratila na celý den v lese, když se vydala na výpravu za Robinem Hoodem. Další dva týdny ležela u svatého Munga. Dostala totiž hlad, ale nic si s sebou nevzala, protože počítala s Hoodovým pohostinstvím, takže snědla nějaké bobule. K jejímu velkému štěstí byly jedovaté. Otrava naštěstí nezpůsobila žádné trvalé následky, ale po dobu své rekonvalescence vyzvracela všechno, co snědla, a ještě to mělo výrazně modrou barvu. A takových situací nastalo v jejím životě spoustu. Děly se v jednom kuse. Až kluci jí pomáhali věci si připravovat. Lizzie pochopila, že při porušování školního řádu se to hodí. V úterý na snídani neměla moc dobrou náladu. Celou dobu drtila vajíčka tak tvrdě, že byl div, že si ještě nezlomila nějaký zub, a propalovala očima Siriuse, sedícího u profesorského stolu, kde flirtoval s jednou bystrozorkou. ,,Je to sice otřepaná fráze, ale kdyby pohledy uměly vraždit, tak jsi v tomhle oboru brutálnější než Jack Rozparovač,“ popichoval ji Lee. ,,Já sice taky nebudu originální, ale opravdu nemám náladu. Chová se hrozně hloupě. Tohle mu musíme zatrhnout.“ ,,Omyl, s tímhle nemůžeme dělat vůbec nic. Je to jeho svobodné rozhodnutí,“ vyvrátil jí to Fred. ,,Slečno Potterová!“ vytrhl Snape Lizzie z přemýšlení. Byla právě hodina lektvarů a Lizzie místo práce na lektvaru uvažovala o Siriusovi. Snape si všiml její nepozornosti, tiše se k ní přikradl a začal na ni křičet. Problém ovšem byl, že mu chvíli trvalo, než upoutal její pozornost. Přemýšlela velmi intenzivně. ,,Ano, pane profesore Snape?“ vrátila se do reality způsobem, který se mu moc nelíbil. V jejím hlase bylo totiž znát, co si o něm jako profesorovi myslí. ,,Ano, pane profesore to mohlo být, když jsem na vás mluvil poprvé, ne podesáté!“ vztekal se. ,,Jasně. Takže to zkrátíme, ne? Odeberte mi body, udělte trest, ať už se na to můžeme vykašlat a pokračovat ve vašem velice zajímavém výkladu. Co říkáte? Aspoň myslím, že je zajímavý. Já sama ho moc neposlouchám, ale jistě jste skvělý vypravěč,“ Lizzie provokovala schválně. Měla vztek. Potřebovala průšvih, aby nemusela myslet na to, jak ji Sirius štve. Snapeovi trvalo hodnou chvíli, než ze sebe vypravil slovo. Byl zvyklý, že ho ti dva Potterovic spratci neuznávají jako autoritu, a vlastně tomu byl docela rád. Dávalo mu to možnost strhávat jim body jak divé. Tentokrát ale ta holka udělala něco, co by v životě netušil, že si dovolí. ,,Takže slečna Potterová by ráda strávila dalších dvanáct neděl v mém kabinetu při odpykávání trestu. Samozřejmě, že jí musíme vyhovět. Takže začínáme už tento týden. Je to jasné?“ zavrčel výhrůžně. ,,Výborně, už se nemůžu dočkat,“ usmála se na něj. ,,Však vás to nadšení přejde!“ štěkl. Tak to si jenom myslíš, Srabusi, ušklíbla se v duchu. ,,Tys prý dostala tříměsíční trest od Snapea,“ vyptávala se Hermiona na obědě. ,,Hmm.“ ,,Tos musela být extrémně drzá, když sáhl k tak radikálním prostředkům. Ani za oslovení…“ počkala, až Snape přejde, ,,Srabus ti toho nedal tolik.“ ,,No nic horšího než normálně,“ zamlouvala to Lizzie. ,,Proč jsi to udělala?“ dívala se na Lizzie zkoumavě. ,,A netvrď mi, že tě Snape štval. To bys mě urazila. Pravdu.“ ,,Nechci se o tom bavit.“ ,,Tak dobře. Nebudu tě nutit. Ale dám ti jednu radu, kterou jsem kdysi slyšela v televizi.“ Lizzie si povzdychla. ,,Ať jde o cokoliv, neřeš to. Příliš o tom nepřemýšlej. Udělej první věc, kterou udělat chceš. Možná z toho bude průšvih. No a co? Těch v životě je. Aspoň si můžeš říct, že jsi to zažila. A pro vnoučata budeš mít zajímavou historku.“ Lizzie se zamyslela. ,,Ten film jsem viděla. To s těma vnoučatama jsi přidala?“ ,,Jo. Říkala jsem si, že to bude znít líp.“ ,,No, zní. Koho jsi měla radši?“ ,,Prosím?“ nechápala Hermiona její dotaz. ,,Koho jsi měla radši? George, nebo Denise? Já teda radši George. Denis byl nudný a už jenom to pitomé jméno,“ obrátila Lizzie oči v sloup. Hermioně to konečně došlo, zasmála se. ,,No já mám raději Denise. Vždycky k ní byl hodný.“ ,,To nemyslíš vážně!“ rozhorlila se Lizzie. Takhle se pošťuchovaly celý oběd. Odpoledne přerušil hodinu, kde byla Lizzie, jeden páťák. ,,Omlouvám se, pane profesore, ale mohl byste postrádat Lizzie Potterovou? Pan profesor Black si pro ni posílá.“ ,,Jistě, jistě. No tak, slečno Potterová!“ vyjel na stále sedící Lizzie, která byla v šoku. ,,Profesor Black čeká!“ ,,Už jdu, pane profesore.“ Rychle si sbalila věci a utíkala do Siriusovy kanceláře. Co jen může chtít? U dveří se zastavila, upravila si hábit a nasadila normální výraz. Byla na něj naštvaná, takže si to nezasloužil vědět. Zaklepala. ,,Dále,“ ozvalo se zevnitř. Lizzie vstoupila. Necítila žádný parfém, alkohol ani nic jiného, co by naznačovalo, že měl předtím společnost v podobě té jisté bystrozorky. ,,Dobrý den, pane profesore. Proč jste mě nechal zavolat?“ začala schválně formálně. ,,Dobrý den? Pane profesore? Copak se stalo té tvojí umíněné hlavě, že je naštvaná?“ ,,Já nejsem naštvaná. Vy jste můj profesor, podle toho s vámi mluvím,“ trvala si na svém. ,,Okamžitě nechej těch blbostí. Ty tvoje nápady se mi zrovna moc nelíbí. Lily tady zrovna není, takže to budu řešit já. Byla jsi zase drzá na Snapea. Víš, že to nesmíš.“ ,,Nepamatuji si, že byste zrovna vy respektoval slovo nesmíš.“ ,,Buď té lásky a přestaň mi vykat. Začni se chovat normálně!“ ,,Když ne?“ provokovala Lizzie. ,,Tak ti zakážu přístup do oddělení s omezeným přístupem do konce tvého studia,“ oznámil ji už naštvaný. ,,To bys neudělal,“ přesvědčovala jeho i sebe. ,,No konečně mluvíš normálně. Na to bych nesázel. Takže můžeme se bavit normálně?“ nadzvedl obočí. ,,No prosím. Co se děje?“ ,,Snapea jsi provokovala vždycky, ale znala jsi hranici. Tohle rozhodně bylo za hranicí, i když musím uznat, že zpochybnit jeho nápravné metody bylo něco.“ ,,Mám vztek,“ přiznala. ,,Ne, vážně? Toho jsem si ještě nevšiml,“ podíval se na ni skepticky. ,,Všiml sis, že ti ironie nesluší?“ ,,Mně přece sluší všechno,“ reagoval rádoby dotčeně. ,,Měl jsi někdy holku?“ Sirius se na ni podíval. ,,Teda já vím, že jo. Já to myslím, jestli jsi s nějakou opravdu chodil. Ne to, co předvádíš normálně.“ Sirius se rozhodl nereagovat na poznámku, o tom, co předvádí normálně: ,,Jednou.“ Když nepokračoval, musela mu Lizzie výrazem jasně naznačit, ať pokračuje. Sirius se usmál a opravdu pokračoval: ,,Jmenovala se Russ.“ ,,To je přece mužské jméno,“ divila se Lizzie. ,,Obvykle ano. U ní ne. Byla opravdu hodně krásná. Znal jsem ji ze školy. Hrála s Jamese famfrpál. Když skončila ve škole, začala hrát profesionálně. Byla jedna z nejlepších. Chodil jsem s ní krátce po tom, co se tví rodiče vzali. Byla to sranda, ale pak mě nachytala s jinou,“ řekl a zatvářil se sentimentálně. ,,Cože?! Tys to takhle zkazil?! Co když to mohla být, jak se říká, ta ona?!“ děsila se. ,,V klidu. Nic není tak hrozné. Nevíš totiž, jak mě nachytala. Zrovna zalézala na to místo se svojí bokovkou. Oba jsme se podváděli,“ rozesmál se. I Lizzie si nemohla pomoct. ,,To myslíš vážně?“ ,,Kdybys to viděla,“ prohýbal se Sirius v záchvatu smíchu, ,,jak my na sebe hleděli. Oba nalepení na někoho jiného. Skoro jsem se válel po podlaze.“ ,,To se ti nedivím,“ smála se Lizzie. ,,Takže jste se rozešli?“ ,,Jo. Ona odjela hrát za jeden tým do Ameriky a já se vrátil ke starým kolejím.“ ,,A nikdy jsi to nechtěl znovu zkusit? Samozřejmě s někým jiným.“ ,,Neuvažoval jsem o tom. Nemám tu potřebu. A když to jednou přijde, tak to přijde.“ To jsem chtěla slyšet. Nebráníš se tomu, usmála se v duchu. ,,Slibuju, že už toho nechám,“ řekla nakonec. ,,Víš, Snape už dlouho usiluje, aby tě vyhodili. Nedávej mu podklady pro jeho požadavek,“ upozornil ji. ,,Neboj, dám si pozor. Myslím, že po pár nedělích s ním to bude sebeovládání hračka.“ ,,Taky ti přišla od Lizzie ta sova?“ zeptala se Hermiona Ginny, když se obě sešly v její ložnici. Ginny kývla. ,,Ahoj holky, jsem ráda, že mi pomůžete?“ radovala se právě příchozí Lizzie. ,,Můžu se zeptat, s čím ti jako pomůžeme?“ držela se Hermiona v klidu. ,,Hodlám Siriusovi najít přítelkyni,“ rozzářila se Lizzie. ,,Myslím, že s tímhle on problémy nemá,“ neopětovala její nadšení Hermiona. ,,Ale já mu nechci najít ženskou, se kterou by se vyspal. Chci mu najít někoho, do koho se zamiluje a bude s ní chodit. Dlouho. A možná si ji dokonce vezme. Hodlám zabít Siriuse – děvkaře.“ ,,Ona si z nás dělá srandu,“ vysvětlovala Hermiona Ginny. ,,Tohle není sranda. Já už se na něj nemůžu dívat. Z něj by byl ten nejlepší otec, jaký může být, ale nikdy nebude mít příležitost to dokázat, protože se vůbec nemá k tomu, aby to s nějakou ženskou myslel vážně,“ přesvědčovala své kamarádky. ,,A ty ho jako k tomu donutíš,“ ujišťovala se Ginny. ,,Ne, jen ho popostrčím. Tedy s vámi.“ ,,Proč jsi neřekla i klukům?“ zajímala se Ginny. ,,Tak Harry se mnou nemluví a navíc všichni za to Siriuse spíš obdivují, takže by nám moc nepomohli. Nenutím vás.“ ,,Tak fajn! Já ti pomůžu!“ souhlasila Ginny. ,,A ty?“ zeptala se Lizzie Hermiony. Hermiona si povzdychla a usmála se. ,,Je to sice asi blbost, ale pomůžu ti taky.“ Lizzie ji musela obejmout. Když Ginny odešla, Hermiona ještě zůstala. ,,Proč tě tohle vlastně napadlo?“ ,,Dala jsem na tvou radu. Mluvila jsem s ním a najednou mi to docvaklo. Měla jsi zase pravdu. Určitě se tím taky řídíš.“ Vlastně vůbec ne, přiznala Hermiona v duchu. Teda zatím. O pět minut později šel Draco Malfoy prázdnou chodbou a přemýšlel, když se tu najednou k němu přiřítila Hermiona Grangerová a bez jakýchkoliv slov, bez sebemenšího varování ho políbila. Draco ji nejdřív líbal taky, ale pak mu něco došlo. Odtrhl ji od sebe. Nevěřícně se na ni díval. ,,Co to znamená?“ zeptal se jí podezřívavě. Hermiona se neúspěšně snažila netvářit se stydlivě. I přes to však měla ve tváři jisté odhodlání. ,,To znamená, že jsem změnila názor a přijímám,“ řekla pevným hlasem. Draco na ni chvíli zíral. Jeho mozek jako kdyby tuhle informaci zpracovával velmi pomalu. Pak se usmál a začal Hermionu líbat. Zároveň se raději přesunuli za brnění, aby nebyli viděni. Netušili, že je pozdě. Netušili, že za rohem stojí někdo ze studentů a nemůže uvěřit, co právě viděl.