Od té doby, co se Hermiona dala dohromady s Malfoyem, uběhl už týden a ona si opravdu neměla nač stěžovat. Sice ji kolikrát vyděsily vlastní myšlenky, ale není se co divit. Více jak tři roky Malfoye nenáviděla a teď se jí v hlavě honily myšlenky typu ,,jak líbá Malfoy“, ,,že se jí líbí, když jí žužlá ucho“ a další podobné, které znechucovaly ji samotnou. Nebylo však možné přehlédnout, že byla mnohem spokojenější než kdykoliv dřív. Ano, byl to Malfoy a Hermiona v tom rozhodně žádnou lásku neviděla, ale prostě měla možnost se vybít. Najednou si připadala jako ostatní holky a to ji dodávalo neskutečně energie. Tedy alespoň sama sebe přesvědčovala, že jí tu energii dodává tohle. Každopádně byla mnohem příjemnější, škola jí šla ještě víc a ani se moc nemusela učit. Jediné, co jí vadilo, ba přímo sžíralo, bylo, že to musel být zrovna Malfoy a že tak ještě ke všemu musela všem lhát, jako kdyby jen tahle skutečnost nebyla sama o sobě už tak hrozná a ponižující. Pro Draca bylo velké překvapení, když za ním nakonec opravdu přišla. Ač se pořád tvářil, že je naprosto přesvědčený o tom, že to udělá, doopravdy si myslel pravý opak. Ta holka se mu z naprosto nevysvětlitelných důvodů nějak zvláštně líbila, i když svůj názor na ni nezměnil, a věděl taky, že to stejné je u ní, ale byl si jistý také tím, že ona nemá žaludek a ani dost odvahy na to, aby dělala něco takového. A tak se už týden tajně scházeli. Většinou používali staré učebny a v nejhorších případech výklenky v prázdných chodbách. Tentokrát byli v jedné učebně. Být Draco sentimentální, dalo by se to považovat za úmysl. Tohle totiž byla ta učebna, kde s Lizzie Potterovou tenkrát vedl debatu o vlastnictví jedné školní knihy. Překvapivě se zrovna líbali. Hermiona byla přece jenom o kus menší, a tak seděla na jedné z lavic, aby se vyrovnaly podmínky. Draco si totiž nedávno stěžoval, že už ho bolí za krkem, jak musí mít pořád hlavu hodně skloněnou. Hermiona to sice okomentovala, že Malfoy je rozmazlený fracek, který si furt musí jenom stěžovat, ale i tak vymysleli způsob, jak tohle vyřešit. ,,Počkej, něco mě svědí na noze,“ ukončila jejich počínání Hermiona, která si už i sundala hábit. Z neznámých důvodů jí bylo mírně horko. Draco poodstoupil. ,,Ty mě od sebe dokážeš držet dál opravdu romanticky?“ poškleboval se. ,,Kdyby to bylo romantické, nemělo by to vůbec žádný účinek.“ ,,No mně by to nevadilo,“ křenil se Draco, zatímco oba přešli tak čtyři metry od sebe. ,,Tys musel mít jako boháč určitě spoustu učitelů na každou kravinu. To jsi neměl žádného, který by tě naučil, kdy máš mlčet?“ ,,Pár jich to zkoušelo, ale byli to břídilové. Až jeden. Ten udělal opravdový zázrak.“ ,,Věř mi, že to se ti jen zdálo. Ten chlápek učil stejně špatně, jako ty líbáš.“ ,,Já že špatně líbám,“ usmíval se Draco, ,,nevypadalo to tak, když ses tu po mně svíjela jak had.“ Hermiona zrudla jako nikdy. ,,Jsi opravdu trapný. A taky hnusný.“ Draco se usmíval ještě víc, došel až k ní a dal jí ruce kolem pasu. V její tváři se objevil ten výraz plný nenávisti a vzpurnosti. Ty přimhouřené oči. Nemohl si pomoct, ale líbilo se mu, když se na něj takhle dívala. Držel se, aby se nerozesmál. Nakonec se to rozhodl vyřešit tím, že se vrátí k jejich původní činnosti. Hermiona zprvu vypadala, že nic nenamítá, ale snad ani ne po třech vteřinách se odtrhla. Draco už se nemohl ovládnout a nahodil výraz ,,co je zase?“. ,,Musíme si o něčem promluvit,“ vylezlo z ní. Draco protočil oči v sloup. ,,Víš, kdybych chtěl drbat, chodím s Parkinsonovou. Co ti naznačuje, že to tak není?“ ,,A to je jediný důvod, proč s ní nejsi?“ zeptala se znechuceně. Draco si ji přeměřil. ,,No možná ještě kvůli tvým nohám.“ ,,Mám džíny a předtím si je neviděl ani takhle. Přes hábit těžko.“ ,,Mám kouzelné oko jako Moody,“ mrknul na ni. ,,Jestli je tohle způsob, jak to zakecat, tak se nepovedl.“ ,,Sakra.“ ,,Jde o to, že bude ples.“ ,,Já vím. Přišla mi pozvánka.“ ,,Nech těch kravin. Víš, na ples se chodí ve dvou.“ ,,Pokud je ve dvou dva lidi, tak jsem o tom možná něco slyšel. Mám ten dojem, že mě to učil některý učitel, ale kdoví, já je nikdy moc neposlouchal.“ ,,Můžeš se prosím soustředit na něco výš než můj hrudník?“ ,,Proč?“ usmál se, aniž by pohled zvedl od výše zmíněného místa. ,,Zlaté doučování Rona. Říkám to všechno proto, že my spolu teoreticky chodíme, ale až hodně prakticky tajně. Musíme se domluvit, jak to uděláme, abychom si potom nemohli nadávat a tak.“ ,,Já bych to jako velký problém neviděl. Prostě půjdeme s někým jiným, s kým si to můžeme dovolit. Proč tyhle otázky? Snad nebudeš žárlit,“ potutelně se usmíval. ,,Já? To není můj styl. To spíš vy…hmmm…chlapi? Jo, dejme tomu, že chlapi. To vy máte majetnické sklony.“ ,,To s tímhle nemá co dělat. U nás se o žádnou velkou lásku nejedná, to víme oba. Sami na plese, to by bylo nevhodné. Mě by to mírně pošramotilo pověst a tebe by to odrovnalo už úplně.“ ,,Je hezké, jak jsi srovnal míru oblíbenosti u nás dvou. To tebe nesnáší tři čtvrtiny školy. A myslím, že i u pár starších zmijozelských by se našlo pár lidí, kterým se nelíbí, že jim rozkazuje nějaký malý hajzlík jako ty.“ ,,Řekla slečna šprtka. No nic. Pokud je to všechno, můžeme se vrátit k naší činnosti, kterou jsi už dvakrát tak hanebně přerušila?“ ,,Jo.“ Draco se opět přiblížil na tu nejmenší vzdálenost k ní a chtěl ji políbit. Ale tak pět centimetrů od cíle si to rozmyslel a zvedl hlavu. ,,Máš už úkol do lektvarů?“ vylezlo z něj. ,,Samozřejmě. Dostali jsme ho už včera,“ nahodila výraz, který se k ní vůbec nehodil. ,,A dáš mi ho opsat? Mně se do něj nechce.“ ,,Ty jsi kretén!“ sjela ho, odstrčila a šla si posbírat svoje věci. ,,To bylo co?“ zeptal se naprosto nevinně. ,,Ne!“ vyštěkla. ,,Ale no tak, Grangerová…“ Hermiona po něm střelila vražedný pohled. ,,Potterovi a Weasleymu bys to opsat nechala,“ hájil se. ,,Jo, jim jo. Teda kdybych viděla, že to sami nenapíšou. Ale oni jsou mí kamarádi.“ ,,A já jsem co? Vzduch?“ usmíval se. ,,Ty jsi člověk, kterého nesnáším, ale s kterým občas zalezu do prázdné učebny. Každopádně nikdo pro mě důležitý.“ ,,To bolí.“ Hermiona dělala, že ho neslyší: ,,A ještě by ti ti tví učitelé pomohli líp, kdyby dali větší důraz na etiku. Není moc vhodné chtít z tohohle, co děláme, něco navíc vytěžit,“ vyčetla mu uraženě. Draco sledoval, jak sbalená míří ke dveřím. ,,A pusu na rozloučenou nedostanu?“ zeptal se sebevědomě s domněním, že roztaje pod jeho pohledem a snad se mu vrhne kolem roku. Ukázalo se, jak moc málo Hermionu zná. ,,To víš, že jo, blbečku,“ řekla mírně zvýšeným hlasem a bouchla za sebou dveřmi. Harry a Ron už dlouho řešili, koho pozvat na ples. Harry by neměl problém sehnat si partnerku. Byl nejžádanější kluk na škole. Všude, kudy chodil, stály zástupy holek a vyloženě číhaly, až půjde kolem. Harry byl okolnostmi donucen používat různé tajné chodby, aby ho nějaká nechytila do lasa a aby následně nebyl roztrhán chtivým davem. Samozřejmě by celý problém vyřešilo, kdyby si už vybral, ale to nebylo nic jednoduchého. Nebo vlastně ano. Harry věděl, s kým by chtěl jít. Už dlouho se mu líbila Cho Changová. Jenže tohle nebyl ten typ dívky, které se líbí kluci, co jsou známí chozením s holkama, a tak si vůbec nebyl jistý. Naopak. Měl pocit, že mu určitě řekne ne. Takže se už od té doby, co se o plese dozvěděl, odhodlával ji pozvat. Když už to konečně chtěl zkusit, nastal další problém. Její kamarádky. Byly všude. Jakoby jí dělaly garde. Harry z toho byl dost na nervy. Ron nebezpečné fanynky řešit nemusel. Holky o něj příliš nestály. Každá věděla, že v tomhle oboru je naprosté poleno. I on měl dívku, o kterou opravdu stál. Jenže ta byla jiná kategorie. Věděl, že u ní má nulovou šanci. Takže spolu vysedávali ve společenské místnosti. Hodiny tam trávili a přemýšleli, jak svou vysněnou partnerku pozvat. Zlomový bod nastal až dva týdny před plesem. Kluci seděli i s Hermionou ve Velké síni na obědě, když si k nim přisedla dvojčata, Lee a holky. Lizzie si broukala nějakou melodii a očividně byla velmi spokojená. ,,Co je ti?“ zeptal se jí bratr tónem, jakoby právě projevovala příznaky vážné choroby. ,,Mám skvělou náladu,“ rozzářila se. ,,Můžeš mi proboha říct proč?! Já se cítím mizerně,“ divil se Ron a z jeho výrazu to bylo poznat i bez toho, aby to řekl. ,,Kdo by neměl? Už jen dva týdny a já se dočkám dokonalého trapasu, který vás dva potká. Půjdete na ples bez holky! U blbečka to není taková tragédie. On na ten ples nemusí. Jemu se sice budou všichni smát, že nešel, protože nesehnal jedinou holku, která by na sebe vzala úlohu jeho doprovodu, ale jak to může takovému dřívku ublížit? Ale ty! Ta radost, jakou mi udělá jeho trapas, se nedá ani srovnat s tou u tvého trapasu. Cassanova školy na plese bez holky! To bude dokonalé,“ vysvětlila Lizzie s nadšením. U poslední věty skoro brečela štěstím. ,,Tak už jim dejte pokoj,“ bránila kluky Hermiona, ,,sami z toho mají depresi.“ ,,Jen je nebraň, Hermiono, život se s nima taky mazlit nebude,“ řekl George hlasem, jakoby měl starost o to, jak se bratrovi v životě povede. ,,Hlavně, že vy máte holku!“ rozčílil se Ron. ,,Chytráci.“ ,,Já partnerku, bráško, PARTNERKU mám,“ opravil ho George. ,,A koho?“ zíral Ron. ,,Katie Bellovou.“ ,,A já jdu s Jessicou Johnsonovou z Havraspáru. Je to sestřenice Angeliny a je kus,“ oznámil jim Lee. ,,Jste nechutní,“ pronesla jakoby mimochodem Lizzie. ,,A koho máš ty?“ otočil se na Freda Harry. ,,Angelinu.“ ,,Vážně? A jak ses jí zeptal?“ divil se. ,,Jó, no vlastně, zeptat.“ Vytáhl kus pergamenu a naškrábal na něj dotaz pro Angelinu. Zmuchlal ho a hodil jí ho. Ťukl ji jemně o hlavu. Angelina si ho přečetla, něco dopsala a hodila ho zpátky. Na rozdíl od Freda mu ale napomohla kouzlem, takže Freda trefil tak silně, že mu shodil čapku z hlavy. Na vzkazu stálo: Půjdu ráda, ale opovaž se po mně ještě někdy něco hodit. ,,Vidíte? Nic těžkého.“ ,,To to tak mám taky udělat?“ zeptal se Ron. George se na bratra soucitně podíval: ,,Ty raději zvol tradiční způsob. Věř mi.“ Než Harry s Ronem odešli z oběda, dohodli se, že do večera budou mít partnerku na ples. To se bohužel líp řekne, než udělá. Harry se odhodlával pozvat Cho celé odpoledne. Nakonec se rozhodl, že to riskne. S kamarádkami seděla na jednom okenním parapetu a něčemu se smály. ,,Hmm, Cho, mohla bys na chvilku?“ zeptal se zkroušeně. Najednou mu začínalo být špatně. ,,Jo, jasně,“ usmála se na něj a pobídla ho kousek od těch holek. Harry k ní najednou pocítil ještě větší náklonnost. ,,O co jde?“ Je horko jenom mně? ,,Víš, já…chtě-chtěl bych…já vím, že…nemusíš…jde o to…pochopím…no…ty…“ ,,Nekoušu. Klidně se můžeš zeptat,“ usmála se na něj povzbudivě. Klidně mě kousni. ,,Šla by jsi se mnou na ples?“ dostal ze sebe. Když jsem si to zkoušel před zrcadlem, vypadalo to o hodně líp. ,,Je mi to líto, ale nemůžu,“ omlouvala se mu, bylo vidět, že je jí to líto, ,,ale už mě někdo pozval a já řekla ano.“ ,,Jo, jasně, chápu.“ ,,Kdyby ne, tak bych s tebou šla hrozně ráda, ale takhle…“ ,,A můžu se zeptat jenom kdo? Víš, abych nebyl potom moc v šoku,“ snažil se usmát. ,,Cedrik Diggory.“ Cože?! ,,Aha. Tak to jo. Ahoj.“ ,,Ahoj. A nezlob se prosím.“ Kretén! ,,To určitě ne, v pohodě. Ty za to nemůžeš.“ A otočil se směr nebelvírská věž. Debil! Hezoun! Měl jsem ho nechat sežrat! Ve společenské místnosti už seděl nešťastný Ron. Obýval jejich obvyklý stolek u krbu. Kolem něj seděly Lizzie, Ginny a Hermiona. Na Lizzie bylo vidět, že se snaží nemít škodolibé potěšení z toho, co vidí. Ginny a Hermiona se tvářily soucitně. ,,Ahoj. Co je?“ ,,Ron pozval Fleur Delacourovou na ples,“ vysvětlila Hermiona a poplácala Rona po rameni. ,,Páni! A co udělala?“ ,,Co myslíš?“ zachmuřil se Ron. ,,Dostala záchvat smíchu,“ řekla Ginny co nejtišeji, aby zůstala naděje, že ji bratr neslyšel a neprošel si tím znovu. Lizzie skoro vyprskla smíchy. Zakryla to mohutným zakašláním. Harry to od ní považoval za velmi ohleduplné. Jeho sestra nikdy taková nebyla. Škodolibost u ní byla na prvním místě a u Rona obzvlášť. ,,To by se mohlo stát každému. Já taky dostal košem,“ utěšoval ho Harry. ,,Ty?“ Harry kývl. ,,To je fajn. Když se to stalo tobě, tak se to mohlo stát každému. To mě uklidňuje!“ jásal Ron. ,,A Neville dostal košem tady od Hermiony.“ ,,Pořád to ale neřeší náš problém s chybějícíma holkama,“ vrátil ho Harry do reality. ,,A kdože tě to odmítl?“ vyptávala se Lizzie bratra se svou navrácenou škodolibostí. ,,Já Choino jméno neřekl,“ upozornil sestru Harry, aniž by si včas uvědomil, co říká. ,,Tak tys pozval Cho Changovou,“ smály se holky. ,,A víš s kým jde?“ zeptala se Ginny. ,,S Diggorym,“ houkl Harry. Tentokrát Lizzie vyprskla na plné pecky, ale nikdo nevěděl proč. ,,Co ti je?“ divila se Ginny. ,,No Diggory předtím pozval mě,“ vysvětlila Lizzie, aniž by se přestala smát. Stalo se to jednu sobotu. Lizzie si zapomněla půjčit knížku, kterou potřebovala k úkolu. Ne, že by si dělala úkoly v sobotu, to nikdy, ale těchhle knih bylo ve škole velmi málo. V knihovně zapadla mezi regály, aby příslušnou knihu našla. Chvíli se v nich přehrabovala, když uslyšela zakašlání. Nebylo to zakašlání nemocného. Mělo někoho upozornit. V případě, že by to bylo na ni, se rozhodla ho ignorovat. Ona to určitě nikomu nehodlá ulehčovat. ,,To mě ignoruješ schválně?“ Lizzie zvedla hlavu. Nebyl to nikdo jiný, než samotný bradavický šampión. ,,Já nikoho neignoruji. Ty máš ten dojem?“ ,,Abych řekl pravdu, mám.“ ,,Je to, co po mně chceš, něco konkrétního, nebo budeš jen stát a pitomě zírat,“ usmála se na něj sladce. Cedrik se rozesmál. ,,Víš, že mi něco dlužíš. Říkal jsem si, že bychom to mohli vyrovnat společně stráveným plesem.“ ,,Tak to sis říkal špatně. Můžeš mi vysvětlit, co někdo z nás dvou udělal, že ti něco dlužím?“ ,,Tvůj bratr mě ztrapnil. Celá škola a všichni hosté mě milostivě litovali. Bylo to hrozné.“ ,,Za aktivity svého postiženého bratra já nemůžu,“ ušklíbla se Lizzie. ,,A co to na slavnosti?“ ,,Co zas?“ zeptala se ho velmi očividně znuděně. ,,Hodila jsi po mně tu fialovou potvoru!“ ,,Myslíš oliheň? Nemám tušení, o čem to tu mluvíš.“ ,,Když přijeli ti cizí studenti. Hodila jsi mi ji přímo do obličeje. Podíval jsem se směrem, odkud to přilétlo. Byla jsi tam ty a užuž sis nabírala další,“ připomněl jí s úsměvem Cedrik. ,,To po tobě hodil George Weasley. Ještě něco proti mně? Nic? Tak mě nechej najít si tu blbou knížku. Pokud si chceš najít holku na ples tímhle vydíráním, budeš si muset vybrat mezi Georgem a mým bratrem, protože, jak jsme zjistili, na mě nic nemáš,“ řekla mu tak klidně, jak se jí to ještě v životě nepovedlo. ,,Tys mu řekla ne?!“ šílel Harry. ,,Samozřejmě.“ ,,Proč?!“ ,,Co si stěžuješ?! Hm? Nebýt toho, že pak pozval tvoji Elizabeth Ťanovou, tak by ses mohl pominout, že s ním jdu!“ ,,Neříkej jí Ťanová! Ale on ji pozval!“ ,,Proč ne? Potterová ještě není. A vzhledem k tvému úspěchu ani nebude,“ popichovala ho. ,,Dej mi pokoj.“ ,,To bylo chabé,“ poznamenala Lizzie zklamaně. ,,Já se nepotřebuju předvádět jak ty. Já jsem Lizzie a musím mít ty nejlepší hlášky, jinak se svět zboří,“ parodoval ji. ,,Trhni si.“ ,,A co já tě řeším? Vždyť s tebou nemluvím, prcku!“ ,,Že sis vzpomněl,“ ušklíbla se na něj sestra. ,,Tak pokračujeme dál,“ ukončila jim to Hermiona. ,,S kým teda půjdete?“ změnila Ginny téma. ,,Hermiono, jdeš?“ obrátil se Ron na Hermionu. Hermiona vypadala, že s ní ty šoky švihnou. ,,Co-to-bylo?!“ ,,Zvu tě na ples přece,“ řekl Ron, jakoby řekl něco naprosto běžného. ,,Ježiš, to je idiot,“ řekla Lizzie, než si přesedla k jinému stolu. ,,To že bylo pozvání na ples?!“ vytřeštila Hermiona oči. ,,Jsi přece holka, ne?“ ,,Já slyším pochyby?“ ,,Já vím, že jsi holka, ale –“ ,,Mlč! Mlč, než řekneš nějakou kravinu.“ ,,Tak jdeš?“ ,,Tys přece byl u toho, když se mě ptal Neville a já mu řekla, že nemůžu, protože už jdu s někým jiným.“ ,,Ale to jsi řekla, aby ti dal pokoj. Nikdo normální by s Nevillem nešel,“ řekl sebevědomě Ron. ,,No dovol!“ mrskla Ginny po bratrovi polštář a odešla za Lizzie. ,,Co jí je?!“ nechápal Ron. ,,Ona jde s Nevillem,“ oznámila mu Hermiona. ,,To je jedno. Tak naposledy, Hermiono, jdeš?“ ,,Říkala jsem ti, že už s někým jdu.“ ,,Ale to jsi přece dělala jen takový tyjátr, aby se neřeklo. Kdo by tě zval?“ zeptal se Ron naprosto sebejistě. ,,Hlavně, že ty jsi žádaný!“ rozčílila se Hermiona a odebrala se k holkám. ,,Tak s nima jsi to podělal,“ oznámil mu Harry. Otvor do věže se otevřel a vstoupily Parvati a Levandule. ,,Jdu to zkusit,“ informoval Harry kamaráda a zamířil k holkám. ,,Ahoj Levandule. Parvati. Chtěl jsem se tě zeptat, jestli už máš partnera na ples.“ ,,Ne, proč?“ zamrkala na něj. ,,A šla bys se mnou?“ ,,Proč ne.“ ,,A ty, Levandule, nešla bys s Ronem?“ ,,Já už jdu se Seamusem.“ ,,A nevíte o někom?“ Děvčata zavrtěla hlavou. ,,Tak dík.“ ,,Jak jsi pořídil?“ ,,Jdu s Parvati. Ptal jsem se i za tebe, ale o nikom nevědí.“ ,,To je jedno. Tak bude další trapas, no.“ Harry se zamyslel. ,,Ale já bych možná o někom věděl.“ Ron na něj tázavě pohlédl. Harry pohybem obličeje ukázal na Lizzie. Ron okamžitě a rázně zakroutil hlavou. ,,Nikoho jiného nemáme,“ zašeptal Harry důrazně. Ron smířeně přikývl. ,,Lizzie?“ Harry došel k holkám a právě velmi nervózní upoutával pozornost své sestry. ,,Ty se mnou mluvíš?“ šklebila se. ,,Jo, já…“ ,,Copak ty?“ ,,Můžeme toho nechat?“ ,,Čeho?“ ,,Těch hádek.“ Lizzie si povzdychla. ,,Tak co potřebuješ?“ ,,Nevím, o čem mluvíš,“ zapíral. ,,Jinak by jsi za mnou nepřišel.“ ,,Ron nemá partnerku na ples.“ ,,To je novinka,“ poznamenala Lizzie uštěpačně. ,,Nešla by jsi s ním ty?“ Lizzie vyvalila oči. ,,Prosím.“ ,,Ne, s tím ignorantem ne. Bráško, já tě mám docela ráda. To, že se hádáme, patří k tomu. Neznamená to opak. Hodně se o mě staráš. Ty jsi vlastně přímo dokonalý brácha. Udělala bych pro tebe hodně, ale k tomuhle mě prosím nenuť,“ řekla a bylo vidět, že všechno, co říká, myslí vážně. ,,Prosíím,“ naléhal. ,,Dobře. Ale upozorni ho, že se bude chovat slušně a nebude mi dělat ostudu!“ Harry měl obrovskou radost. ,,Děkuju! Bude naprosto dokonalý doprovod! To ti slibuju!“ Políbil sestru na líčko a honem běžel říct tu ,,skvělou“ novinu Ronovi.