„Ahoj,“ pozdravila ho.
„Ahoj,“ řekl.
„Severusi, máš něco na uklidnění?“ zeptala se ho Kate.
„Proč?“
„Charlieho napadli, takže jsem ho celou noc léčila.“ Snape jí podal
lahvičku s modrým lektvarem. Kate ho do sebe kopla. Celá zdrcená odešla.

Když došla do společenské místnosti, Harry ji přivítal a řekl jí, že je
trénink v deset. Kate kývla hlavou a sedla si vedle Ginny, Rona a
Hermiony.
„Mám vás pozdravovat od vaší mamky, taťky, Billa a Fleur a Charlieho,“
řekla.
„Jo dík. Jaká byla schůzka?“ zeptala se Hermiona.
„Jako vždycky, ale žádný podrobnosti se ode mě nedozvíte. Já mlčím jako
hrob.“ Všichni jen nesouhlasně zamručeli.
„No tak jo. Já a Seve jsme řekli celou pravdu o nás,“ řekla potom co na
ni udělali psí oči.
„A jak to přijali?“ zeptal se Harry.
„Jo, hlavně se smíchem, jelikož jsme se Sevem měli menší přátelskou
výměnu názoru.“
„A jak se všichni mají?“ zeptal se Ron.
„Jo dobrý, jen Charlieho včera napadli. Je v pořádku. Celou noc jsem ho
musela léčit.“
„A co tvoje moc?“ zeptala se Hermiona.
„To kouzlo, co ho zasáhlo bylo příliš mocné na to, abych to vyléčila.“
Ginny tiše zakňourala.
„Neboj, bude v pořádku,“ řekla Kate.
„No nic. Kate, ten zápas v pátek bude obtížný. Podařilo se nám zjistit,
koho Malfoy vzal do družstva. No, Parkinsovou v bráně, Grabe a Goyle
zůstávají a brankáři jsou nějací hromotluci ze sedmého ročníku,“ řekl Ron.
„Super, navíc mají všichni strach, že je proměním v baletky, když se ke
mně přiblíží. Ale počkat. Musíme vymyslet něco originálního. Co třeba...
velikonoční zajíčci?“ zeptala se a všichni se rozřechtali.

V šest hodin Kate vstala a odešla k bráchovi. Vstoupila do krbu a
přistála na Roderikově náměstí. Vstoupila do domu, kde bylo hrobové
ticho. Vyšla po schodech a zaklepala na Charlieho dveře.
„Dále!“ ozvalo se zevnitř. Kate potichu vstoupila. Charlie se na ni
podíval a jeho tvář se rozjasnila.
„Ahoj!“ pozdravil ji.
„Ahoj, tak jak ti je?“ zeptala se ho.
„Jo je to lepší,“ řekl. Kate si k němu sedla a začala mu kontrolovat
jizvy. Skoro všechny zmizely.
„Vypadá to dobře. Bolí tě to?“ zeptala se ho.
„Už ne.“
„To je dobře, ale ty obvazy si ještě dva dny nechej.“
„Dobře.“
„Potom je dej do mého pokoje. Můžeš je položit na stůl.“ Charlie kývl.
„Bill mě požádal, abych mu šel na svatbu za svědka,“ řekl.
„To je od něj milé.“
„To je,“ kývl hlavou a odmlčel se.
„Přijdeš?“
„Kam, na svatbu?“ zeptala se. Charlie kývl.
„Nevím.“
„Je to kvůli mě?“ zeptal se Charlie tiše.
„Nevím.“
„Znáš nějaké jiné slovo než nevím?“ zeptal se ji.
„Nevím,“ řekla Kate. Snažila zachovat vážnou tvář, ale koutky jí zacukali.
„Tak ahoj,“ řekla a oblékla si plášť.
„Ty už jdeš?“
„Musím.“
„Aha,“ hesl Charlie.
„Tak já...už půjdu,“ řekla Kate.
„Kdy tě zase uvidím?“ zeptal se ji.
„Nevím. Na svatbě...“ řekla a otevřela dveře. „Možná,“ dodala a vyšla z
jeho pokoje.
Ale svatba je až za měsíc!!! říkal hlásek v její hlavě. No a co, stejně
je to tak lepší- není, chceš ho vidět – nemůžu - můžeš si s ním pohrát a
potom ho odkopnout! - to bych mu nikdy neudělala! - Tak na něj zapomeň! –
nechci – musíš - já vím, ale...-žádné ale. Ať si najde jinou... Tobě není
souzeno milovat někoho jako je on - Asi jo, rezignovala nakonec a
přemístila se.


V pátek byl hlavním tématem rozhovorů dnešní famrpálový zápas. Kate zašla
za Severusem.
„Tak komu budeš fandit?“ zeptala se ho.
„No Zmijozelu,“ řekl.
„No počkej, Nebelvír je lepší!“
„Chceš se vsadit?“
„Jo klidně.“
„O co?“
„Když prohrajeme, tak veřejně prohlásím že jsi nejúžasnější učitel, ale
když Zmijozel prohraje, tak se oblečeš tak jak ti nařídím já a budeš to
mít celý školní den,“ řekla Kate a natáhla ruku. Snape ji po zaváhání
stiskl.
„Jen počkej,“ řekl.
„Doufám že tam budeš.“
„Jasně že jo. Nemůžu si nechat ujít zápas, na kterém se totálně
ztrapníš,“ řekl a Kate mu dala pohlavek.
„Tak ahoj,“ řekla a šla na oběd.


Ve tři se všichni vydali na tribuny. Hráči se převlékli do dresů.
„Dobře, vítězství máme v kapse. Jsou sice větší, ale my jsme rychlejší,“
povzbuzoval je Harry. Nebelvírští se vydali na hřiště. Harry si potřásl
rukou s Malfoyem a všech 14 košťat se vzneslo do vzduchu.
„Dobré odpoledne vážení, vítejte na dnešním utkání Nabelvíru proti
Zmijozelu. Camrál byl vypuštěn a Nebelvír míří k brance. Letos má
Nebelvír dvě nové střelkyně, Kate Jonsovou a Ginny Weasleyovou, která
právě drží míč, přihrává Bellové a ta jej hází Jonsové a ta dává gól!!!
Deset nula pro Nebelvír. Skvělá akce!!!“ Harry se podíval kdo ten zápas
komentuje a uviděl Cho.
„Zmijozel má camrál a letí s ním k nebelvírské brance.... Uvidíme jak se
s tím Weasley popere. Ano chytil to přátelé a camrál má Jonsová a letí k
brankám. Je ze všech nejrychlejší a DÁVÁ GÓL!!! Dvacet nula pro Nebelvír.
Povím vám ta Jonsová je talent.“ Cho se ani jednou nezmínila o Harrym. Po
čtvrt hodině stálo skóre 200-0, což bylo opravdu k smíchu.
„Vypadá to, že Potter se dostal roli nezbytného osla v týmu. Zatím ještě
nic moc nepředvedl,“ komentovala to Cho. Mrcha jedna, ulevil si Harry.
„Slečno Changová, tohle už nechci slyšet,“ řekla profesorka McGonagollová.
„No jo, ale míč má Bellová, nahrává Jonsové a ta jí míč vrací a BELLOVÁ
DÁVÁ GÓL!!!“ Harry se rozhlédl po zlatonce. Uviděl ji tribuny kde seděli
zmijozelští studenti. Rychle se proti ní rozletěl a chytl jí do ruky.
Madame Hoochová zapískala na píšťalku.
„Ano a zbytečný osel Potter chytl zlatonku a konečné skóre je 360 ku
nule. Vypadá to, ano že kapitán zmijozelského týmu se naštval a seřvává
celý tým,“ komentovala Cho. Všichni z Nebelvíru vyběhli na hřiště a
šťastně objali celé mužstvo. Společně se vydali do společenské místnosti
a začali oslavovat. Kate si sedla ke stolku, vzala pergamen a napsala.

Těš se, budu krutá.
Kate

A poslala to po sově Severusovi. Potom si došla pro máslový ležák.

Druhý den se Kate vydala za Nicol.
„Ahoj,“ pozdravila ji.
„Zdar švagrová,“ řekla.
„Dnes jdu bráchu mučit,“ oznámila Kate a pověděla jí všechno o jejich
sázce. Nicol se hrozně nasmála a obě se vydaly za Severusem.
„Ahoj Seve, tak jdeme na to,“ pozdravila ho Kate.
„Na co?“ zeptal se.
„No přece máme sázku.“
„No jo, ale...“
„Žádné ale, Nicol mi pomůže,“ řekla Kate a společně s Nicol otevřely
Snapeovu skříň.
Po půl hodině se jim přišel Snape ukázat. Měl na sobě odřené džíny a
batikované tričko. Vlasy měl nagelované do jakého si střapatého účesu.
„Sluší ti to,“ řekla mu Nicol a políbila ho.
„Tak jo, jdeme na oběd,“ řekla Kate a podívala se na hodinky.
„Cože?! Ne prosím, to mi nemůžeš udělat,“ prosil ji Seve.
„Jo můžu. Alespoň se něčemu zasmějeme,“ řekla Kate a vystrčila ho z jeho
kabinetu. Přišli do velké síně a Snape a Nicol si sedli na své místo u
učitelů a Kate si sedla vedle Harryho a Hermiony.
„Co to má na sobě?“ hihňala se Ginny.
„No, sekne mu to, co? To jsem mu dala já a Nicol.“
„Jo, ale proč?“ zeptal se Harry. Kate jim pověděla o sázce. Všichni
studenti se tlumeně smáli Snapeově oblečení.
„To byl tvůj nápad s tím oblečením?“ zeptal se ji Brumbál pomocí
nitrobrany. Bylo to vůbec poprvé, co to udělal.
„Ano, měli jsme sázku kdo vyhraje zápas a Seve tu sázku prohrál, takže
teď si odpykává svůj trest,“ řekla v duchu Brumbálovi. Ten se na ni usmál
a pokračoval v jídle. Celá škola se ten den nebavila o ničem jiném než o
Snapeovi. Kate se na něj usmívala pokaždé, když ho uviděla.

Den pomalu končil a Kate se vydala na menší procházku kolem jezera. Sedla
si přesně na to místo, kde sedávali s Charliem. Seděla a vzpomínala na
chvíle s Charliem, Siriusem, Severusem, jejími bývalými spolužáky.
Přemýšlela o jejím životě. Kolikrát se už ptala sama sebe, proč ona
nemůže mít to, co ostatní holky. Rodinu, kluka, prostě někoho, kdo by jí
měl rád. Vzdychla, vstala a šla zpátky do Bradavic.