Dvě sovy pálené odlétaly za denního světla někde od lesa. Pro obyčejné mudly to bylo zvláštní, ale pro čaroděje ne. Lily sledovala jak jejich dvě rodinné sovy odlétají stejným směrem, ale každá k jinému cíli. Jedna do Bradavic a ta druhá do Prasinek. Odtrhla se od okna a šla do kuchyně připravit večeři. Mezi tím se Harry s Lilien hádali o to, kdo to bude mít lepší ve škole. “Bradavice jsou nejlepší škola v Británii,” tvrdila Lilien a vyplazovala na Harryho jazyk. Ten si to nedal líbit a oplatil jí to stejnou mincí. “No a co! Já, abych tu nebyl sám jako kůl v plotě, pojedu do Prasinek! A Bradavice mě čekají příští rok! A ty si budeš muset hledat kamarády, ale já si je najdu už v Prasinkách!” odsekl Harry chladně až z toho Lilien zamrazilo v zádech. Udiveně se na něj podívala, Harry by řekl, že i se strachem. Nechápal proč, vždyť jen řekl, co si o tom všem myslí. Lilien pochopila situaci a tak raději změnila téma. “Dobře, každý má svůj názor. A do jaké koleje by jsi se chtěl dostat?” zeptala se Lilien, Harry pochopil a tak odpověděl. “Dobře, souhlasím. A do jaké koleje? Netuším, Mrzimor ani Havraspár to nebude, to vím stoprocentně, zas tak chytrý a poctivý nejsem a ty?” “Taky si myslím, že Mrzimor ani Havraspár to nebude, ale chtěla bych jít do Nebelvíru. V žádném případě nechci být ve Zmijozelu, prý jsou tam jen zlí podlí kouzelníci a budoucí,” sklonila se k Harrymu a zašeptala, aby jí slyšel jen Harry, “smrtijedi.” Harry pochopil, nesměli o nich mluvit. Před rodiči se krotili, ale když byli sami tak o nich vedli živé diskuze. “Chápu, já taky nechci do Zmijozelu, ale co budeš dělat, když tě Moudrý klobouk zařadí jinam, než do Nebelvíru? Třeba do Zmijozelu?” “No to nevím, ale jedno vím jistě, Zmijozel to nebude,” usmála se na něj Lilien. Harry přikývl, ani on nechtěl být zařazený do Zmijozelu a právě toho se bál. Najednou se z kuchyně ozvalo: ”Večeře!” a všichni obyvatelé domu se nahrnuly do jídelny. Lilien se posadila vedle mamky a táty, Harry vedle táty a Lilien. Když byly všichni, Lily dala pokyn domácím skřítkům, že můžou nosit na stůl. Večeře probíhala klidně jako vždy, dokud se nevrátily obě rodinné sovy. Jedna z nich nesla dopis. Lily jej otevřela a začala číst: Vážená Paní Potterová Vaše žádost, o přijetí Vašeho syna Harryho Jamese Pottera, na naší školu v Prasinkách, byla přijata. Na dalším pergamenu jsou napsané potřebné věci na naší školu. Začátek školního roku začíná 1. Září. Se srdečným pozdravem Amélie Woodová Ředitelka školy. Usmála se. Věděla, že jejich syn by se tu unudil. Alespoň si najde kamarády. Škola v Prasinkách byla známá všude, stejně jako Bradavice. Chodily tam děti co měly ve svých jedenácti letech nastoupit do Bradavic. “Co bylo v tom dopise Lily?” ozval se James. Lilien s Harrym byli také zvědaví. “Harry paní ředitelka Woodová z Prasinek tě přijala. A už mám i tvůj seznam knih. Takže zítra se jde na Příčnou!” zvolala Lily. Harry zavýskl a začal se radovat, z přijetí. “Měli by jste jít spát, když jdeme na Příčnou. Jinak půjdeme bez vás,” usmál se James. Sourozenci přikývli a odešli do svých pokojů. Druhý den ráno Harryho probudila Lilien studenou vodou. “Lilien!” zakřičel Harry. Lilien se uchechtla a utekla dolů na snídani. Harry se vyhrabal z postele a po ranní hygieně odešel na snídani. Po snídani přistoupili v obývacím pokoji ke krbu. James šel první, po něm Lilien, Harry a nakonec Lily. V příčné ulici nakoupili hábity, knížky, pergameny, brky a spoustu dalších věcí co budou ve škole potřebovat. Zbývala jim už jen jediná věc a to hůlky. “Teď už jen hůlky,” pronesla Lily a Harry s Lilien se usmáli. Došli k Oliwanderovi a čekali, než je někdo obslouží. “Dobrý den. Sám jsem byl zvědav kdy vás dva zde uvidím.Kdo půjde první?” optal se Pan Oliwander. Lilien se hrdě vzpřímila a vykročila blíže k pultíku. “Dobře, pro vás se bude hodit možná tato,” pronesl a přinesl ji světle hnědou hůlku z mahagonového dřeva. Lilien si ji vzala do ruky a hůlka jemně zazářila. Lilien se usmála, právě si ji totiž hůlka vybrala za nového majitele. “Už 300 let se nestalo, aby si hůlka vybrala napoprvé. Jinak vaše hůlka je vyrobena z Mahagonového dřeva 8,5 palců dlouhá a blány z dračího srdce. A teď ty mladíku,” oznámil prodavač a Harry tedy přistoupil k pultíku. “Takže tady zkuste tuhle Mahagonová 10 palců dlouhá s žíní z jednorožce.” Harry uchopil hůlku a mávl s ní všechny šuplíky se vysypaly, až se všichni lekli. “Ne, ne tu rozhodně ne!” zakvílel prodavač a uložil hůlku zpět. ~*~ Harry už vyzkoušel snad všechny hůlky co byly v krámě a prodavač si začal zoufat a nebyl sám i Lilien s rodiči se začali strachovat. Najednou prodavače něco napadlo a odešel na 15 minut pryč, někam do sklepa obchodu. Když se vrátil nesl pět krabiček s hůlkami. “ Vzpoměl jsem si, že tu mám ještě hůlky po zakladatelích Bradavic a Merlinovi,” řekl a vyndal hůlku z modré krabičky. “Tato hůlka patřila Roweně z Havraspáru,” podal hůlku chlapci. Ten jen se jí dotkl sykl a hůlku upustil. “Tahle vás popálil,a takže není vám souzena, zkusíme Merlinovu,” a vytáhl hůlku z hnědé krabičky. Harry ji vzal a zase jej popálila. Potom vyzkoušel hůlku po Helze z Mrzimoru a Godricu Nebelvírovi. “Zbývá hůlka po Salazaru Zmijozelovi a jestli ani ta vám nepadne, budete muset do Ameriky, tam mají hůlek o hodně více,” pronesl a Lily se zachvěla, když Harrymu prodavač dával poslední hůlku, kterou měl. Ale sotva se Harry hůlky dotkl začal foukat vítr a Harryho obklopilo zelené světlo. Když zmizelo Harry se usmíval a všichni si oddechli. “Takže vaše hůlka se skládá ze dřeva z bílého stromu je 14,5 palců dlouhá a s pérem fénixe a šupiny z baziliška,” řekl prodavač. Lily se zeptala kolik jsou dlužni a prodavač, že je to jen za 5 galonů. Zaplatili a odešli. Po nákupech se ještě zastavili u Floriána. Harry si dal čokoládovou zmrzlinu a Lilien oříškovou. “Mňám ta zmrzlina byla dobrá, děkuji mami,” prohlásili Harry doma s Lilien zároveň. Lily se usmála a zeptala se, jak si užili dnešní den. “Teda, dnešní den byl fakt super, nevěděl jsem, že nákupy v Příčné ulici budou senzační!” odpověděl s úsměvem Harry s Lilien zároveň. A/N: Doufám, že se líbila a za betu děkuji jak jinak než Manii ;)