Brumbál: Uklidněte se, porada začíná.

McGonagallová: Vypadá to, že Severus jde opět pozdě.

Brumbál: Můžeme na něho počkat.

Prýtová: Nemyslím si, že po včerejším fiasku na třídních schůzkách přijde.

Weasley: Nejspíš šel ven, opil se a mezitím, co my mluvíme, leží na
podlaze v hospodě. Škoda, že nejsem u toho.

Brumbál: No, možná bychom měli pokračovat v poradě bez něj.

Kratiknot: Ano, možná bychom měli! Alespoň se dostane ke slovu pro změnu
někdo jiný!

Brumbál: Ehm… máte nějaký problém, Filiusi?

Kratiknot: No to si pište, že mám! Na minulé poradě jsem neprohodil ani
jedinou kloudnou větu! Ani jednu!

Prýtová: Ale samozřejmě, že prohodil!

Kratiknot: Pronesl jsem „Bravo! Nejlepší byl ohňostroj!“ a toť vše!

Rowlingová: Nejenom to. Pamatujete na scénu s podváděním při kanastovi?

Kratiknot: VY jste si všechny námitky urvali pro sebe. Jediné, co jsem
řekl, bylo „Eh…“. Eh! Eh, eh, EH! Co je tohle za kloudnou větu?!

Hagrid: No tak… Já na minulé poradě neřekl vůbec nic.

Kratiknot: No a co? Měříte přes dva metry! Jediné, co VÁM stačí, aby si
vás ostatní všimli, je vstoupit do místnosti! Ale já když se nezúčastním
rozhovoru, mohl bych být klidně i… nějaký SKŘÍTEK! JÁ… JSEM… ŘEDITEL…
KOLEJE!!!!

Hagrid: No tak… uklidněte se…

Kratiknot: Neochraňujte mě, vy přerostlé klubko vlasů! NO TAK! UVIDÍME,
CO VE VÁS JE! CHCETE SI TO SE MNOU ROZDAT?!

Hagrid: Já se s vámi nehodlám prát, profesore Kratiknote.

Kratiknot: VÁŽNĚ? PROČ NE? MYSLÍTE, ŽE NA VÁS NEMÁM? MYSLÍTE, ŽE JSEM MOC
MALÝ, ABYCH MOHL ZÁPASIT?

Hagrid: Ne, myslím, že jste moc roztomilý. Kdybych vás uhodil, každý by
mě nenáviděl.

Kratiknot: ARRRRRRGH! (Zaútočí na Hagrida. Hagrid ho zvedne za límec a
drží si ho od těla na délku ramene, protože na něj syčí a prská.)

Brumbál: Mohli bychom se, prosím, všichni uklidnit? (Povzdech… vytáhne
hůlku.) Tranquilomus! (Kratiknot se uklidní.) Já vím, že jsme všichni ve
stresu ze včerejška, ale vyřiďme vše potřebné a pak se můžeme věnovat
příjemnějším záležitostem.

(Profesoři se usadí na židle.)

Brumbál: Děkuji vám. První bod programu: Zhodnocení včerejších třídních
schůzek. Bylo to… ehm… jak že jste to říkala, Pomono?

Prýtová: Fiasko?

Brumbál: Ach, ano. Výstižně řečeno. Druhý bod programu: Stav školy.
(Nevrle přeběhne pohledem sborovnu. Nábytek je rozdrcený, stůl je na dvě
půlky, všechny šálky jsou rozbité, koberec je roztrhaný, stěna se drolí a
krb se zhroutil.) Budeme muset najít způsob jak zahrnout opravy do našeho
rozpočtu.

Weasley: Proč bysme měli platit opravy MY? Měli bysme donutit zaplatit
Margery Goyleovou, ONA tohle způsobila!

Brumbál: Skvělý návrh, Rone! A zároveň ti děkuji, že ses nabídl, že jí to
oznámíš.

Weasley: Řekl jsem „my“? Myslel jsem, že VY byste ji měl donutit zaplatit.

Brumbál: Ach. Archimedea mi říká, že stále máme nějaké peníze ve fondu na
prémie a dovolené, další ve fondu na profesorské párty a také ve fondu na
kuchyni. Můžeme použít některý z těchto fondů na zaplacení oprav.

(Dlouhé ticho.)

Trelawneyová: Myslíte si, že by si studenti stěžovali, kdyby měli po
zbytek školního roku k jídlu zapečené fazole a hranolky?

McGonagallová: Sybilo!

Trelawneyová: No, Severus tady není, takže to někdo říct musel! Mimoto
jsem minulou poradu také neřekla ani slovo.

Binns: Já nikdy neřekl ani větu…

Weasley: Protože většinu porad prospíte!

Binns: To je vlastně pravda… zzzzzzzzzzzzzzzzz………

Hoochová: Já řekla za celou dobu jen jednu větu, ale musela jsem ji
sdílet s Minervou a Severusem.

Brumbál: Mohli bychom se vrátit k tématu, prosím?

Hoochová: Ne!

Brumbál: (Podívá se na ni a zdvihne obočí.)

Hoochová: To byla moje věta. „Ne!“ Dvě – pitomé – hlásky.

Vektorová: Tak přestaňte už. Kvůli vám aspoň obětují pár kapek inkoustu.
Já v knihách skoro nejsem.

Rowlingová: Nezačínejte zase, Archimedeo!

Brumbál: Pokud se vám to tak nelíbí, možná bychom měli uspořádat zvláštní
poradu a promluvit si o tom.

Snavely: Promiňte, že vyrušuji… můžeme dál?

Brumbál: Prosím. A vy jste?

Snavely: Snavely. (Smekne kloboukem.)

Snavely: Snavely. (Smekne kloboukem.)

Snavely: Snavely. (Smekne kloboukem.)

Breeches: …a Breeches. (Smekl by kloboukem, kdyby neměl ruce plné
kalamářů, brků, pergamenů, aktovek a balíčků s obědem.)

McGonagallová: Proč mi ta jména zní povědomě?

Prýtová: Hráli v muzikálu, ne?

Rowlingová: Představení na poradě! Skvělé, Albusi!

Brumbál: Ehm… ne. Obávám se, že ne.

Snavely: Moji společníci a já vlastníme právnickou firmu a obávám se, že
si s vámi musíme vážně promluvit. Náš klient žaluje školu za…

Brumbál: Řekněte Luciusi Malfoyovi, že jestli si myslí, že z nás vymámí
další peníze –

Snavely: Dnes tady nezastupujeme pana Malfoye.

Snavely: Naším klientem je profesor Severus Snape.

Brumbál: Cože?!

Snavely: Profesor Snape uvedl, že byl školou uveden do extrémního
fyzického nebezpečí neuvedeného ani neupřesněného v jeho pracovní smlouvě.

Brumbál: Nesmysl! Byly to třídní schůzky! Ty přece nejsou nebezpečné!

Snavely: (Sleduje, jak pořádný kus stěny padá na stůl, z kterého zůstanou
jen třísky.) Dále ještě uvádí, že když se pokusil opustit zónu nebezpečí,
byl chycen dvěma obrovskými, robustními a obézními ženami –

Prýtová a McGonagallová: No dovolte!

Snavely: – které ho povalily na podlahu, v kterémžto okamžiku si mu na
hlavu sedl velký těžkopádný skřítek –

Kratiknot: Proč ten – řekl – já ho ZABIJU –

Snavely: – a nakonec prohlašuje, že byl donucen se zúčastnit jakéhosi
tajemného obřadu, při němž byl opakovaně praštěn do hlavy –

Brumbál: Víte, nebylo to tak hrozné, jak říkáte.

Snavely: – aby byl nakonec objektem zběsilého útoku rozzuřené ženštiny
velikosti hipogryfa. Musel utéci, aby si zachránil holý život.

Brumbál: Přiveďte Severuse sem, okamžitě! Chci s ním prohodit několik
slov.

Snavely: Profesor Snape je momentálně v nemocnici u Svatého Munga, kde se
léčí z různých pohmožděnin, oděrek, kleteb, modřin, zaklínadel, uřknutí a
psychického traumatu.

Weasley: Co?! Nikdo ho ani neškrábnul! Tajným východem prošel jako první
a běžel jako králík!

Snavely: Ano, možná… jenže jakmile se dostal z budovy, byl přepaden
skupinou malých dětí, které ho napadly, protože „byl celou tu dobu na
Harryho zlý“.

Rowlingová: Pane na nebesích…

Brumbál: O kolik nás žaluje?

Snavely: Sedmdesát osm milionů galeonů.

(Ticho.)

Weasley: To je vtip, že?

Brumbál: Pane Snavely…

Snavely, Snavely a Snavely: Ano?

Breeches: (S nadějí v hlasu.) A Breechesi?

Brumbál: A Breechesi. Mohl bych se poradit se svým sborem?

Snavely: Samozřejmě. (Gestem vyzve kolegy, aby ho následovali ven.)

McGonagallová: To je směšné!

Prýtová: Nemají naději, že ne?

Brumbál: Pamatujete si, když jsme měli naposledy tu čest se Snavelym,
Snavelym, Snavelym a Breechesem? Tehdy nás Lucius Malfoy žaloval za
urážku na cti a získal pět milionů galeonů…

Vektorová: To si pamatujeme!

Brumbál: No, když vezmeme v potaz Malfoyovu čest, za její urážku mu
soudce přiřkl k dobru jen pětadvacet svrčků.

Weasley: Ale vy jste říkal –

Brumbál: Zbytek rozsudku na pět milionů galeonů byl za bolest a trápení
kvůli novinovému výstřižku ze strany 115.

(Ticho.)

Weasley: Jsme v pytli, že jo?

Brumbál: Nejspíš. Joanne, jak to vypadá se šestou knihou?

Rowlingová: Všechno jde hladce!

Brumbál: Za jak dlouho ji můžeme poslat vydavateli?

Rowlingová: Ach, v nejbližší době ne. Tak zhruba za osmnáct měsíců.

Kratiknot: Sakra.

McGonagallová: Nemůžu uvěřit, že by Severus tohle Bradavicím udělal!

Brumbál: Naší jedinou nadějí je, že se bude ochoten dohodnout. (Otevře
dveře. Vstoupí Snavely, Snavely, Snavely a Breeches.)

Brumbál: Napadlo mě, zdali by byl profesor Snape ochoten vyrovnat se
mimosoudní cestou… vyhnul by se tak, ehm… nesnázím, publicitě a stresu ze
soudního procesu… a spokojil se s menším obnosem?

Snavely: Nuže, když o tom tak přemýšlím, profesor Snape vskutku stanovil
několik podmínek, za jakých by byl ochoten stáhnout žalobu a vrátit se do
školy jako učitel. Mám je přečíst?

Brumbál: Prosím.

Snavely: (Rozvine dlouhý svitek pergamenu a začne číst.) „Číslo jedna:
Chci zpátky svou jachtu!“

Brumbál: Uvidíme, co se dá dělat.

Snavely: „Číslo dvě: Musím dostat čtyřtýdenní volno, abych zotavil své
pošramocené nervy v pokojném a uklidňujícím prostředí –“

Brumbál: Zaručeno!

Snavely: „– jako je třeba Tahiti nebo Kostarika. Ach, počkat, přidejte na
seznam Waikiki! Je v tomhle ročním období v Riu hezky, nevíte, Snavely?“

Brumbál: (Svraští čelo.)

Snavely: „Číslo tři: Chci mít na svém stole zlatou jmenovku stejně jako
ji má McGonagallová a Brumbál.“

Brumbál: Ty jsou jen pro ředitele a jeho zástupce. Ale… chm… myslím, že
můžeme udělat výjimku.

Snavely: „Číslo čtyři: Odteď si budu na KAŽDÉ poradě brát koblihy jako
první.“

Brumbál: Využívá situace… předpokládám, že nemáme na vybranou.

Snavely: „Číslo pět: Můj oblíbený hrnek. Ten veliký zelený, co je na něm
nakreslená myš, je MŮJ! Kdokoli jiný ho používal, ať s tím OKAMŽITĚ
přestane!“

Hagrid: Hups. (Hodí hrnek do dřezu.)

Brumbál: Zaručeno.

Snavely: „Číslo šest: Více soustrastnou a hrdinskou úlohu v dalších
knihách o Harrym Potterovi.“

Rowlingová: Vždyť říkal, že chce být zloduch! Měla jsem spoustu plánů, že
všechny zradí a že zavraždí polovinu školy a –

Brumbál: Ehm – Joanne…

Rowlingová: Ach… potížista! Fajn! Budu se snažit!

Snavely: „Číslo sedm: Ať mě přijde do Svatého Munga navštívit Rosmerta a
zmírní mé utrpení, –“

McGonagallová: Jsem si jistá, že půjde ráda.

Snavely: „– přinese s sebou sud tykvového brandy a nemá na sobě nic víc
než jen spodní prádlo, které nebude vážit přes deset uncí.“

Brumbál: Ach, pane na nebesích.

Snavely: „Číslo poslední, číslo osm: Chci, aby mi Filius Kratiknot pomohl
znovu nabýt ztracenou sílu tím, že se ke mně v exilu připojí a naučí mě
VŠECHNY svoje karetní triky a podvody.“

Kratiknot: Já z tohohle vytěžím cestu zdarma na Tahiti? Dohodnuto!
(Mumlá.) Já mu dám těžkopádného skřítka!

Brumbál: Uděláme vše, co je v našich silách, abychom splnili požadavky,
které stanovil Severus, a předejte mu prosím naše srdečné omluvy za jeho
utrpení a potíže.

Snavely: Dobrá tedy, naše práce je u konce… prozatím.

Brumbál: Prozatím?

Snavely: Pokud byste selhali ve splnění svých závazků naší dohody, znovu
se setkáme. Kromě naší právnické kanceláře je Snavely, Snavely, Snavely a
Breeches také kancelář na vymáhání dluhů.

Brumbál: Kancelář na vymáhání dluhů?

Snavely: Ta nejlepší!

Brumbál: (Usmívá se.) Minervo… vyhledejte adresu Margery Goylové…