Klap. Klap.
Ať se už rozhodnou.
Klap. Klap.
Ten Moody mě taky štve. To si na spodek nemůže přilepit koberec?! Jak
tenhle chlap může být legendární bystrozor? Smrtijedi ho museli slyšet na
dálku několika mil. Ten by se k žádnému nemohl nepozorovaně přiblížit ani
ve snu. Mám to koneckonců hezké uvažování. Ten chlap je klasa v něčem, co
bych ráda dělala i já.
Zašklebila se.
A taky můj bratr. Proč jim to sakra tak trvá? Je jich tam deset. Aspoň
někdo musel přijít na rozumné řešení mého trestu.
Lizzie seděla na zemi před sborovnou. V té právě deset lidí, včetně
jejích rodičů, projednávalo, jaký trest jí uloží za krádež Snapeova
osobního majetku.
Měla čekat venku na rozhodnutí. Fakt, že tam čeká už skoro hodinu jí moc
nepřidal. Znamenalo to nejednohlasné rozhodnutí, ale neslyšela hádku,
takže se jí nikdo nějak ostře proti Snapeovi nezastal.
Každá vteřina pro ni byla horší a mučivější. S tolika prohřešky, kolika
se jich dopustila ona, v žádném případě nemohla počítat s rozhodnutím
nevinná. To znamenalo, že pouze vymýšlejí povahu trestu. Lizzie měla
zvláštní pocit, že to bude horší než všechny tresty, které zatím měla.
Takže seděla na zemi a pomalu propadala zoufalství. Vždyť oni ji přece
můžou vyhodit ze školy!
,,Ahoj úchylná kleptomanko,“ uslyšela nad sebou bratrův hlas.
Zvedla hlavu. Byl to skutečně on.
,,Dej mi pokoj! Zrovna teď nemám náladu na tvoje blbé kecy! To mě jednou,
když je mi mizerně, prostě nemůžeš nechat na pokoji?! Ne! Ty ses totiž
musel přijít podívat, jak hrozně na tom jsem! Vidíš to?! Je mi hrozně.
Pravděpodobně se teď rozhodují, jestli mě vyloučí teď nebo až dokončím
ročník! Jenom doufám, že neuskuteční Snapův původní návrh, podstrčit mě
drakovi! Tohle totiž požadoval, když mě poslali za dveře. Za dveře!
Vyhodili mě odtamtud jako malého fakana! A ty ses teď přišel podívat, jak
člověk vypadá, když se mu stane tohle všechno! Tak jakpak se ti líbilo
představení?! Proto jsi přece tady!“ utrhla se na něj.
Harry vytáhl z kapsy čokoládu. ,,Myslel jsem, že by ti třeba bodla.“
,,Och! P-promiň,“ zašeptala svou omluvu tak potichu, až její konec vůbec
neslyšel.
Přisedl si k ní.
Lizzie čokoládu rozbalila a kousek si ulomila do pusy. Pak nabídla
Harrymu, který si taky kousek vzal.
,,Co tě to vůbec napadlo dělat něco takového?“
,,Já ani nevím. Prostě mě štvala ta krásnohůlská kráva!“ rozohnila se,
uvědomila si to a zase se zklidnila. ,,Chtěla jsem se jí pomstít a jediná
možnost byl Protiva. Za tohle chtěl Snapeovy spodky. Jsem hloupá, je to
Protiva, měla jsem čekat, že mě podrazí. Nenapadlo mě, že mi ten blbec
chce pouze zavařit.“
Harry se usmál: ,,Jo, velký blbec.“
Chvíli tam spolu mlčky seděli a pojídali čokoládu.
,,To bude v pohodě, neboj,“ promluvil Harry zničehonic.
Lizzie se na něj podívali.
,,Naši tě nenechají vyhodit. A Snape ani nikdo jiný nedokáže vymyslet
trest, který bys nezvládla. Tebe nedostanou, to vím.“
Lizzie ho dojetím objala.
,,Víš, někdy není špatné mít velkého bráchu.“
,,Ani mladší sestra není pořád jenom hrozná otrava.“
Lizzie se zasmála.
,,Bože, já vidím slzy! To umíš?“ divil se Harry.
Lizzie si je začala utírat. ,,To víš, ta tvoje řeč byla fakt působivá.
Měl bys mluvit na svatbách. Vážně ti to jde.“
,,Tak to mě ještě dlouho nečeká. Ty tři bychom museli dotáhnout k oltáři
za vlasy, protože sami si najít vhodnou ženskou nedokážou, a než se
budeme ženit my s Ronem nebo Hermiona, bude to ještě pár let trvat.“
,,Jenom pár? Páni! Ty se budeš ženit v šestnácti? Ty na to jdeš rychle. A
která bude ta…hm…šťastná?“
,,Já ale neřekl, že se budu ženit v šestnácti!“
,,Řekls za pár let.“
,,Ano, ale…“
,,Pár znamená dva. Za dva roky ti bude šestnáct.“
,,A ta hrozná otrava už je zase tady.“
Lizzie se zakřenila.
Otevřely se dveře a v nich stála profesorka McGonagallová.
,,Slečno Potterová, už jsme se…Pane Pottere, co tady děláte?“
,,Já jenom procházím? Už půjdu. Nebojte, nebudu tady otravovat.“
,,Až budete, přijďte dovnitř,“ odešla a nechala za sebou otevřené dveře.
,,To zvládneš,“ utěšoval ji.
,,Zrovna teď se necítím odporovat Snapeovi,“ nesouhlasila Lizzie.
,,Ale jo. To zvládneš. Natři jim to, tygře.“
,,Hej! To není fér! Proč to pořád používáš. Bylo mi šest. Každý má v
tomhle věku nějakého hrdinu! Mně se líbil tygr z Medvídka Pů. Tobě se
myslím líbil ten netopýr v koženém oblečku,“ nedala se Lizzie, ale s
úsměvem.
,,Batman. Já se za něj ale pořád nepřevlékal,“ popichoval ji.
,,Víš, jak v tom kožíšku bylo teplo? Zrovna byla zima. Bylo to perfektní
zateplení!“
,,No jasně. Teď už radši běž.“
,,Když mě vyhodí, sbalíš mi věci ty?“
,,Běž!“

Harry přišel do společenské místnosti a posadil se do křesla.
Okamžitě se k němu nahrnula půlka Nebelvíru a požadovala informace o tom,
jak to dopadlo.
,,Ještě nijak, jasné?! Zrovna se rozhodli. Lizzie si zavolali dovnitř,
ale já tam nesmím! Stačí?!“
,,Harry, uklidni se,“ tišila ho Ginny.
,,Ne! Mě to štve. Půlka těch holek Lizzie nesnáší, protože ač nejeví
sebemenší zájem, klukům se líbí. Zato tyhle se můžou přetrhnout a nikdy
tohohle nedosáhnou! Tak ji nesnáší a jediné, co chtějí slyšet, je, že se
profesoři postarají, že už nebude ta nejlepší.“
,,Harry, brzdi trochu. Tohle není román pro třicátnice. Takhle dramatické
to není,“ klidnila ho Hermiona.
,,Hermiono, mojí sestru zrovna možná vyhazují z Bradavic. Nemůžu to brát
s ledovým klidem.“
,,Nedramatizuj to! Lizzie nikdy v životě nevyhodí. Tak velký vliv Snape v
žádném vesmíru nebude mít. Lizzie je jedna z nejtalentovanějších studentů
za celou historii Bradavic. Navíc jste pro Brumbála skoro jako vnoučata.
Nenechá ji vyhodit. Pozítří se spolu při druhém úkolu zase pěkně pohádáte
a tím bude všecko úplně normální.“
,,A ještě nevymysleli školní trest, který by Liz nezvládla s přístupem
sobě vlastním, za který si pak sice vždycky vyslouží další trest, ale ona
je pokaždé ta s úsměvem,“ připomněl mu Fred.
,,Ta holka má takové štěstí, že nepotřebuje ani tu hroší kůži,“
pokračoval Lee.
,,A tu má pro jistotu taky,“ dodal George.

Jakmile se Harry vydal pryč, vešla dovnitř. Už se tam na ni čekalo. Židli
měla postavenou tak, že jí do obličeje viděli všichni přítomní. Připadala
si, jako by měla být obžalovaná Starostolcem.
Rozhodně Snape se tak tvářil, když se chtěl jako první chopit slova.
Naštěstí ho předběhl Moody.
,,Byla na vás podána stížnost profesorem Snapem. Kvůli závažnosti celé
věci zasedla tato…hmm…rada, aby se rozhodla, jak vás potrestáme.“
Převzal to Sirius: ,,Vyslechli jsme spoustu nápadů a-“
,,A vzali jste v úvahu, že já to popírám a vy vlastně žádný přímý důkaz
nemáte?“ přerušila ho Lizzie. Tohle okecávání okolo ji dohánělo k
šílenství.
,,Ano, vzali,“ přikývl Sirius.
,,Ale scéna Protivy byla více než výmluvná,“ namítl Snape.
No jasně, to jsem mohla čekat, že se mě ten parchant pokusí potopit,
pomyslela si Lizzie.
,,Návrh na vyloučení jsme zamítli,“ oznámila jí profesorka Prýtová.
,,Jo!“ vřískla Lizzie nadšením, až Brumbál leknutím nadskočil.
,,Promiňte.“
,,Každopádně jsme se shodli, že si trest zasloužíte,“ dokončila svou
myšlenku profesorka.
,,Až do odvolání si budeš každý pátek od pěti do desíti odpykávat školní
trest. Na konci školního roku zasedneme znovu a rozhodneme se, jestli ti
trest převedeme i do dalšího roku. Profesor, se kterým si budeš tresty
odpykávat, má právo tvůj trest zrušit,“ oznámil Sirius Lizzie její trest.
,,Páni!“ vydechla Lizzie překvapeně. To je dobře nebo špatně?
Lily se opatrně chopila slova: ,,Lizzie, profesor Snape požádal, aby na
tebe při trestech mohl dohlížet on. Bylo mu to dovoleno. Trest si budeš
odpykávat s ním.“