Odpoledne před druhým úkolem seděla Lizzie s holkama v knihovně a bavily se tím, že si pročítaly kouzla a u toho si povídaly. ,,Kouzlo na…sakriš! Na…rychlé svlečení,“ pročítala knihu šokovaně Ginny. ,,Ou! Radši nechci vědět, na co to kouzlo může někdo potřebovat,“ rozhodla se Hermiona nad tím neuvažovat. ,,Na co asi?!“ otočila se na ni zničeně Lizzie. ,,Nazdar! Liz, mohli bychom pokecat?“ Lizzie zvedla hlavu. Stál u nich James. ,,Nazdar. Ne, nemohli,“ zamítla to uraženě. ,,Co tě zase žere, prcku? Já myslel, že z mých dětí jsi ty ta rozumná.“ ,,A taky solidární. Což se u někoho jiného říct nedá,“ vyčetla mu. ,,To se budeš zlobit kvůli takové prkotině?“ zeptal se dcery nevinně. ,,P-p-p-p-p-p-prkotina?“ dostala ze sebe zděšeně. ,,Ty říkáš prkotina Snapeovi?! Ten parchant mi trest nezruší nikdy v životě! Bude mě mučit celou dobu, co budu na téhle škole. Bože! On prosadí, abych tu na tresty musela dojíždět i po škole!“ ,,Moc to prožíváš.“ ,,Ale mě by vážně zajímalo, jak jste mohli dopustit, aby to dělal on. Nechtělo by to někoho objektivního?“ ,,Brouku, tady tě všichni znají už od plenek…“ Lizzie chytla barvu řepového kompotu. ,,…neexistuje tu nikdo objektivní.“ ,,Hustlerová ne,“ navrhla Ginny, která nevěděla, co o ní ví Potterovi a Ron s Hermionou. ,,Snape je fajn,“ řekla nakonec Lizzie, jako by se rozhodovala mezi dýňovou a pomerančovou šťávou. ,,Hermiono! Hermiono!“ volala na ni udýchaná Cho Changová, když došli k portrétu. Zastavily se, aby mohla zpomalit. ,,Co ta bráchova ťanka zas chce?“ procedila Lizzie skrz zuby s předstíraným úsměvem. ,,Lizzie!“ okřikla ji tiše Hermiona kvůli slovu ,,ťanka“. ,,Správně. Lizzie! To není Harryho ťanka, ale Cedrikova ťanka,“ usmívala se Ginny. ,,Ty abys ji v tom nepodporovala. Jsi starší, máš jí jít příkladem. Tohle posmívání kvůli národnosti je skoro totéž jako kvůli tomu, jestli je někdo z mudlovské nebo kouzelnické rodiny,“ poučovala je Hermiona. ,,My se jí nesmějem. Jen ji nemáme rády, tak využíváme tohohle…Nazdar Cho!“ změnila, když byla Cho na doslech. ,,Ahoj!“ usmála se, až ji Lizzie začala nesnášet ještě víc. ,,Hermiono, máme se dostavit k profesorce McGonagallové.“ To víš, že jo, ty krávo, pomyslela si Lizzie, zatímco se na ni mile usmívala. ,,Och, nevíš proč?“ zeptala se jí Hermiona. Ta? Kromě vzhledu svého hřebenu neví vůbec nic. ,,Tak to nevím, jen mi nechala vzkázat, ať tě najdu a přijdeme.“ Vždyť říkám, že je totálně vygumovaná! ,,Tak jo. Lizzie, vezmete mi věci? Lizzie?“ Lizzie se totiž tolik soustředila na svůj falešný úsměv, že jinak totálně vypnula. ,,Lizzie!“ okřikla ji Ginny spolu se silným kopnutím do nohy. ,,Au! Ty rezavý magore, co blbneš?!“ rozčílila se Lizzie, kterou to probralo jistě víc, než měla Ginny původně v plánu. ,,Lezl ti po tobě pavouk,“ zakřenila se zrzka nevinně. ,,Tak to jo,“ uznala v klidu Lizzie. Cho se na ni dívala zkoumavě a zároveň podezřívavě. Lizzie to postřehla, a tak znovu nasadila svůj falešný úsměv, až před ním Cho zděšeně ucouvla. ,,Raději pojďme,“ prohlásila Hermiona, aby zachránila situaci. ,,Bože, to je guma,“ prohlásila Lizzie, když s Ginny vešla dovnitř. ,,Vždyť není tak hrozná. Aspoň hraje dobře famfrpál,“ namítla Ginny. Lizzie ji spražila pohledem, který Ginny rozesmál, ale radši se k němu nevyjadřovala. ,,Ginny, slib mi něco,“ poprosila ji kamarádka. ,,Copak?“ ,,V případě, že se s Diggorym rozejde, klofneš bráchu ty, že jo? Tu bych nevydýchala,“ usmála se na Ginny prosebně v domnění, že ji obměkčí. ,,Ha ha,“ zahučela Ginny. Ráno šla Lizzie na snídani s klukama a docela ji překvapilo, že nikde nevidí Hermionu. ,,Nazdar blbečci, kde máte Hermionu? Snad jste už nenaučili tomu vašemu vyspávání,“ uvítala se s Harry a Ronem. ,,Lizzie,“ pozdravil ji Ron a dřel vidličkou o talíř. ,,Sestřičko. Proč se radši nejdeš udobřit s našima? Včera jsem mluvil se Siriusem. Prý s nikým pořád nemluvíš,“ vyčetl jí Harry. ,,To není pravda!“ ohradila se dotčeně Lizzie. ,,Vážně?“ ,,S Petrem mluvím, ten u toho nebyl.“ ,,Aha.“ ,,Co aha?!“ ,,Ale nic.“ ,,Tak kde je ta Hermiona?“ přerušil jejich ,,vrkání“ Fred. ,,Právě že nevíme. Parvati říkala, že se do pokoje večer nevrátila,“ vysvětloval Harry. ,,No včera šla za McGonagallkou,“ říkala Ginny. ,,Aspoň si to myslela,“ podotkla Lizzie potichoučku. ,,Co tím myslíš?“ nechápal Harry. ,,No přišla za ní Changová a tohle říkala, ale jestli tam opravdu šly, nemůžeme vědět,“ objasňovala nevinně situaci. ,,Chceš říct, že by jí Cho lhala a chtěla jí něco udělat? To je směšné,“ odporoval Harry. ,,Samozřejmě, že je to směšné. Hermiona by té nádheře nakopala zadek,“ souhlasila Lizzie. ,,Co si, ty spratku, sakra…“ zbytek už nedořekl, protože si všiml, že je její židle prázdná. Okamžitě pohlédl ke dveřím, kde na vteřinu zahlédl záplavu uhlově černých střapatých vlasů, jak mizí ze síně. ,,Toho, kdo ji naučil tak rychle mizet, bych rád dostal do rukou,“ řekl a naznačil škrcení. Fred, George a Lee se bleskurychle zakousli do svých topinek. Harry s Ronem se přihnali na tribunu u jezera na poslední chvíli. Zdrželi se totiž na snídani. Šampióni právě na povel Pytlouna skákali do vody. ,,O co jde?“ ptali se Ginny. ,,Šampiónům byla ukradena nejcennější osoba a oni mají hodinu na to, aby ji v jezeře našli. Mají je jezerní lidé, což mi připomíná, že mám pro vás tři zprávy, dvě špatné a jednu dobrou.“ ,,Tak začni tou dobrou.“ ,,Vím, kde je Hermiona.“ ,,Super! Kde?“ radoval se Ron. ,,To je jedna z těch špatných. Hermiona je Krumova zajatkyně tam dole,“ řekla honem a zatvářila se, jako by ji měl někdo uhodit. ,,COŽE!“ zařval Ron, až se po něm pár lidí ohlédlo. ,,A ta druhá špatná?“ zeptal se Harry s obavami v hlase. ,,Cho je Diggoryho.“ ,,Ou. To je to tak vážné?“ posmutněl Harry. ,,Tak někoho mu tam dát museli. Třeba Delacourová má ségru.“ Po hodině pořád nebyl nikdo venku, až začínal mít Harry o některé lidi tam dole strach. O chvilku později se vynořil Cedrik a táhl s sebou Cho, která se ihned po vytažení z vody vzbudila. To byl první. Tak deset minut nato se vynořil i Krum s Hermionou a všichni tři za ní hned běželi. Byla v pořádku, jen mokrá. Madame Pomfreyová ji ale hned zabalila do teplé deky jako ostatní. Ale Fleur se svou sestrou tam pořád zůstávala. Půl hodiny po limitu se konečně vynořila i se svou sestrou. Ale tak dobré to nebylo. Bublinkové kouzlo, které použila, aby vydržela pod vodou, vyprchalo a ona i se sestrou zůstala ležet částečně ve vodě. Nikdo se však nezvedal, aby jim pomohl. ,,Madame Pomfreyová, běžte jim přeci pomoct!“ rozčiloval se Harry, kterému se to moc nelíbilo. ,,Nemůžu, pane Pottere. Dokud je i centimetrem ve vodě, nesplnila úkol a já se k nim nesmím přiblížit. Nikdo je nesmí vytáhnout.“ Chvíli se dívali, jak tam leží a nikdo jim nepomáhá, až se Harry naštval: ,,Rone, dělej! Jdeme je vytáhnout!“ Fleur už se začínala dusit. ,,Budeme mít problémy!“ namítal Ron. ,,To jsme říkali i tehdy, když jsme šli zastavit Qiurella, ale stejně jsme to udělali. Přece je nenecháme se utopit, když na ně ostatní kašlou!“ Ron zakroutil hlavou, ale i tak rychle utíkal s kamarádem dívky vytáhnout. Za nesouhlasného křiku diváků je dotáhli k madame Pomfreyové, která je okamžitě začala probírat. Když se jí to u Fleur povedlo, dožadovala se dívka vědět, co se stalo. Poté, co jí to ošetřovatelka vysvětlila, nahrnula se k Harrymu. ,,Tysss náss sachrránil!“ a vlepila mu pusu. ,,A ty taky!“ a dala ji i nadšenému Ronovi.