Angelina si přestávala být jistá, že rande s Leem byl dobrý nápad.
Připadal jí trochu jako chobotnice, jeho ruce byly snad úplně všude.
Moment! Že by dosáhl až na paty?!? Odtrhla se a podívala se k nohám –
lísala se jí o ně obrovská černá kočka.
„Ta je ale nádherná, viď Lee? Nevíš, komu může patřit?“
„Nevím a je mi to dost jedno,“ zabručel otráveně Lee, ale Angelinino
nadšení se mu pokazit nepodařilo.
„Hele, a tamhle ve křoví je ještě jedna. Pojď sem, čiči.“
Angelina vylákala zrzavou kočku z její skrýše a začala obě drbat za
ušima. Jejímu příteli se tenhle průběh rande vůbec, ale vůbec
nezamlouval. Překvapivě…
„A já jsem vzduch, nebo co? Konečně jsem Tě vytáhl na rande a Ty se tu
zabýváš takovými chlupatými potvorami!“
„Vždyť jsou rozkošný. Pohlaď si je taky. No tak, Lee.“
„Radši bych si hladil svoji velkou kočičku,“ zkusil to Lee, ale bez
úspěchu.
Po pár minutách, během kterých si ho Angelina vůbec nevšímala, drbala
kočky a ňuňala na ně příšerné zdrobnělinky, toho měl akorát dost. Ovšem
dívka si jeho trucovitého odchodu snad ani nevšimla…
Časem mazlení přestalo bavit i kočky, ale trvalo jim ještě dost dlouho,
než se jim podařilo Angelině uniknout.

Severus Snape si u večeře nemohl odpustit malé rýpnutí:
„Minervo, dnes vypadáš opravdu, jak bych to řekl… uhlazeně.“
Oslovená ho jen sjela pohledem a sama sobě v duchu slíbila, že to toulání
po pozemcích ve své druhé podobě bude muset omezit. Nejdřív ji málem
znásilnil ten černý kocour a pak… no děs. Nejhorší na tom je, že coby
kočce se jí to snad i líbilo…