Profesorka Trelawneyová tomu nemohla uvěřit! Už dávno se smířila s tím,
že její talent na jasnovidectví je, mírně řečeno, průměrný. Posledních
pár dnů ale měla jedno vidění za druhým. U většiny z nich si sice zatím
nebyla jistá, co znamenají, ale to časem určitě rozluští.

Třeba ta invaze přerostlých chlupatých křečků do Bradavic. Jejich kápo,
Big hamster, se odvážil postavit samotnému Dumbledorovi!

Nebo přemístění Ministerstva kouzel na jakýsi podivný ostrov, plný
tancujících obnažených černochů. Ministr kouzel měl kancelář na vrcholku
takové zvláštní sochy. Zajímalo by ji, jestli nemá závratě…

A co teprve Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit svíjející se v rytmu divoké
hudby a objímající svého hada!

Harry a Ron se unaveně složili na pohovku ve společenské místnosti.
„Tak jakou smrt Ti ta čarodějnice předvídala tentokrát?“ vyzvídala na
Harrym Hermiona.
„Představ si, že mě nechala naživu. Ale Parvati má zážitek! Řekla jí, že
její kočka je zakletý princ z dávných dob. Prý ho osvobodí, pokud se s
tou kočkou půjde o příštím úplňku vykoupat do jezera.“
„Je fakt trhlá,“ konstatovala Hermiona a dál to neřešila.

„Slyšel jsi to, brácha? Funguje to!“ obrátil se Fred na své dvojče.
„No super. Takže abychom šli objednat další várku lysohlávek!“
„A zpestříme stravu i někomu dalšímu…“