Měla ráda výzvy, ale začínala mít pocit, že tentokrát si ukousla moc
velké sousto. Nejdřív ten boj při přesvědčování nebelvírského hrdiny…
„Sama tam chodit nemůžu, to snad chápeš. Ale jak myslíš, Harry, zeptám se
třeba Deana.“
Pak příšerně okopané a pošlapané nohy…
„Soustřeď se, prosím Tě. Začínáme až na čtvrtou dobu. Raz dva…“
Dup!

No dobře, ale první tři lekce jakž tak přežili. Ovšem dnes to bude
obzvlášť napínavý. Ginny měla noční můry už od okamžiku, kdy to na
poslední hodině jejich taneční mistr vyhlásil. Prý „ohnivé jižanské
tango“. Hmm, to určitě. S Harrym…

Páry stály na parketu, za který jako obvykle sloužila Velká síň. Všichni
jsou připraveni k tanci.
„Zatraceně, co je to za příšerný vřískot?“
„Hudba. Harry, to je hudba…“
„Tohle? A na to máme jako tancovat ty strašlivě komplikovaný kroky?“
„Jo. A skoro bychom mohli začít. Písnička je v polovině a my tu pořád
stojíme na místě jak tvrdý Y.“

„Zdá se, že Tvůj tanečník je dnes ještě víc indisponovaný než obvykle.
Zatančíš si se mnou?“
„Malfoyi?!?“ Harry škodolibě čekal, jakou nadávkou toho nadutce jeho
dívka odmítne, když najednou uslyšel:
„Jistě, ráda.“

Vznášela se parketem v náruči mladého aristokrata a její duše jásala.
Dokázala to! Věděla, že jednou to už Draco nevydrží a přijde jí ukázat,
co je to opravdový tanec.